pátek 29. března 2024 Taťána

ROZHOVOR: Pokud nemáte promyšlený úder, tak vám nepomůžou ani sebelepší ruce

Jiří Barbořík je předsedou klubu BILLARD CLUB Olomouc od roku 2003. Kulečník hraje více jak 24 let a pořád ho to neomrzelo. Navštívil jsem ho přímo v klubu v Riegrově ulici 5 a zeptal se ho na pár otázek ohledně kulečníku.

BILLARD CLUB Olomouc byl založen v roce 1932 a stal se tak prvním oficiálním klubem v tehdejším Československu. V klubu vyrostli v posledních desetiletích mistři Moravy, republiky a první hráčka obsadila historicky nejlepší umístění - 7. místo na Mistrovství světa žen. Hráči se pravidelně zúčastňují všech soutěží v karambolovém kulečníku na stupnici od oblastní soutěže, přes celorepublikovou ligu až po Mistrovství republiky jednotlivců i družstev. Klub je rovněž známým pořadatelem řady Mistrovství republiky a zábavných turnajů pro nejširší veřejnost. Kvalitnější kulečníkové stoly v Olomouci nenajdete.

Kulečník se dělí na tři varianty. Karambol, pool a snooker. V restauracích nebo hernách se můžete setkat nejvíce s karambolovým kulečníkem nebo poolem,  varianta snooker je pro Českou republiku pořád tak trochu exotika a příliš stolů na snooker u nás nenajdeme. V BILLARD CLUB Olomouc se hraje karambolový kulečník, tedy, laicky řečeno, kulečník bez děr. Sportovní kulečník se liší od toho hospodského v tom, že se hraje pouze se třemi koulemi.

Se známými se pořád dohadujeme, jak se správně říká kulečníku. Jestli kulečník nebo billiard. Někteří říkají poolu billiard. Kde je tedy pravda?
Billiard je synonymum pro kulečník. Kulečník s dírami se nazývá pool, který znáte nejspíš z hospod. Další variantou je například snooker, který zase znáte z televize. Je to poměrně častá záležitost, že lidé myslí pod názvem billiard variantu pool.

Vy osobně hrajete jenom kulečník nebo si zahrajete někdy i pool?
Já hraju skoro jenom karambolový kulečník. Pool nijak nevyhledávám, ale někdy si na dovolené třeba s kamarády zahraju.

Pořádáte u vás i turnaje jako je Mistrovství české republiky?
Tento rok jsme ho nepořádali, ale v minulých letech se u nás pořádalo. Na větší akce bohužel zázemí nemáme.

Takže pořádáte spíše regionální soutěže?
U nás se hraje oblastní přebor Střední Moravy a ještě extraligová soutěž, ale to se spíše jezdí ven, do jiných heren. Oblastní přebor se hraje klasicky doma i venku stejně jako fotbal.

Kulečníkových soutěží je poměrně hodně. Záleží na disciplíně a na tom zda se jedná o jednotlivce nebo družstva, případně rozdíl mezi velkým a malým stolem. Na velkém stole hrají jednotlivci, dvojčlenná družstva i čtyřčlenná družstva. Tím pádem se dá nakombinovat hodně soutěží. Navíc každým rokem se ty soutěže trochu obměňují. Například kvůli tomu, že upadá zájem hrát ve vícečlenných družstvech. Vzhledem k tomu, že ubývá kulečníkových hráčů, tak se to mění.

Myslíte si, že v české republice celkově upadá zájem o kulečník?
Najít nové mladé lidi je opravdu těžké. Neřekl bych přímo, že upadá zájem o kulečník, ale když si vzpomenu na dobu před dvaceti lety, tak bylo mnohem víc lidí, kteří se kolem kulečníku pohybovali. Nehráli třeba závodně, ale bylo více lidí, kteří na to měli čas. V dnešní době nikdo nemá čas. Pokud chcete hrát kulečník na vyšší úrovni, tak tomu musíte ze začátku věnovat spoustu úsilí.

Varianta se čtyřmi koulemi, kterou vidíte v hospodách je upravená, aby si lidi zahráli. Závodní kulečník se hraje zásadně se třemi koulemi. A tam už je problém v tom, že do toho nemůžete jenom tak třísknout a čekat jak to dopadne. To si potom moc nezahrajete. K tříkoulovému kulečníku je potřeba přistupovat mnohem promyšleněji. Naučit se to trvá i roky.

Jak moc je těžký přechod z hospodského kulečníku na ten závodní tříkoulový?
Když se někdo rozehraje v hospodě, tak je to pro něj potom jednodušší. Člověk už alespoň ví jak to hrát. Samozřejmě je těžší zvyknout si na to, že hrajete jenom se třemi koulemi. Většinou trvá minimálně rok, než si hráč na všechno zvykne a naučí se přemýšlet jak hrát. Na to dneska hodně lidí nemá trpělivost.

Jak často by měl nováček trénovat?
Ideální je aby nový zájemce trénoval alespoň dvakrát týdně. Trénink není o tom, že byste museli dělat nějaké otravné cvičení. Spíš se zaměříte na nějakou věc, která vám nejde, a potom si samozřejmě zahrajete s kolegou, takže to není jenom dril. Taky záleží, na jakou úroveň se chcete dostat. Pokud chcete během pár let hrát na světové úrovni, tak je to potom o něčem jiném.

Co všechno potřebuje člověk, který se k vám chce přidat?
Kulečník je v tomto ohledu dost nenáročný. Je dobré mít vlastní tágo. Nemusí to být žádný extra kus. Dá se koupit tágo kolem 1500 až 2000 Kč a stačí vám to. Když vezmete nějaké tágo v hospodě, tak před vámi s ním hrálo tisíc lidí a nikdo se o něj nestaral. Za to když máte vlastní tágo, tak se o něj můžete starat.

Jak jste s kulečníkem začínal?
Jako většina jsem začínal v hospodě. Asi od 16 let jsem začal hrát kulečník v hospodě a od 18 let hraju tady v klubu.

Dělá vám momentálně problém přijít do hospody a zahrát si kulečník tam, nebo v tom nevidíte rozdíl? Přeci jenom jste zvyklý na svoje tágo a kvalitnější povrch.
Popravdě to není těžké. Za svou kariéru jsem hrál na tolika různých stolech, že se tomu dokážu přizpůsobit. Samozřejmě pokud máte tak špatné tágo, které neumožňuje zahrát například falší, tak vám to hru ovlivní celkem hodně.

Je podle vás důležitější technika nebo teoretická část jako počítání úhlů a podobně?
Podle mě to je půl na půl. Pokud to nemáte vymyšlené, tak vám nepomůžou sebelepší ruce. Stejně to platí i naopak. Pokud to máte perfektně vymyšlené a neposlouchají vás ruce, tak nenaděláte nic.

Na Univerzitě Palackého v Olomouci se vyučuje předmět Fyzika v kulečníku. Jaký na to máte názor?
Docent Horák, který to vyučuje je dokonce náš člen (smích). Myslím si, že dělá pro propagaci kulečníku hodně. Navíc si myslím, že je o to velký zájem.

Jsou v České republice hráči, kteří se dokážou kulečníkem uživit?
Myslím si, že u nás je to těžké. Nejlepší čeští hráči hrají většinou v zahraničních ligách. Například v Německu nebo Holandsku. Tam už se můžou připojit k družstvu, kde dostanou zaplaceno. V České republice můžou hráči spíš vyučovat za peníze.

Jaký turnaj byste označil za nejlepší, který jste kdy viděl?
Nejlepší turnaj, který jsem viděl, byl podle mě zrovna tady v Olomouci v roce 2013. Byl to ANAG Billiard Cup a pořádal ho pan Jiří Vítek. Díky tomu, že se zná s Markem Fausem, který je podle mě nejlepší hráč z Česka, tak sem dokázali dotáhnout nejlepší hráče ze zahraničí. Bylo to perfektní prostředí a skvělá organizace.

Fungují u nás nějaké exhibice v kulečníku, kdy hráči předvádí nějaké triky a parádičky?
Existují u nás hráči, kteří to mají nacvičené a udělají z toho show. Kolem toho se taky hodně mluví a trvá, než se něco zahraje. V první řadě to je show, která má pobavit. Je to zajímavé a určitě to je pěkné pokud to někdo umí. Například Marek Faus to umí výborně. V zahraničí dokonce existují profesionální soutěže v této disciplíně. Například v Německu se běžně hrají zápasy v trick shotu. U nás takové soutěže nefungují.

Pokud si rádi zahrajete v hospodě kulečník, máte vážnější zájem a chtěli byste si ho vyzkoušet na vyšší úrovni, tak vás v BILLARD CLUB Olomouc vřele přivítají. Zápasy jsou otevřené i pro veřejnost, a pokud byste si chtěli s kamarády jenom pro zábavu zahrát, tak si za drobný poplatek můžete pronajmout stůl. Nefunguje zde však klasická otevírací doba jako v restauraci, takže se raději zeptejte přes klubový mail - olomouc@billard.cz

BILLARD CLUB Olomouc, Riegrova 5 (naproti Varny), 779 00 Olomouci

http://olomouc.billard.cz

Čtěte více:

Autoři | Foto Jan Kvapil

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.