čtvrtek 18. dubna 2024 Valérie

Lidé uctili památku obětí masakru na Švédských šancích, nepřežilo tehdy 265 karpatských Němců

Zhruba padesát lidí si včera na městském hrbitově v Přerově připomnělo památku obětí masakru, kdy na návrší zvaném Švédské šance zahynuli roku 1945 nevinní lidé rukou československých vojáků. 

V Přerově proběhl včera vzpomínkový akt, na kterém se sešlo přibližně padesát lidí, a ti společně uctili oběti masakru karpatských Němců, Slováků a Maďarů. Spáchán byl tehdy československými vojáky, kteří střelou do týlu zavraždili 265 nevinných lidí včetně žen a dětí. Podle historiků šlo o nejhorší případ msty na německy mluvícím obyvatelstvu.

Celý akt proběhl letos poprvé u hrobu, kde spočívají všechny oběti masakru. Ostatky téměř 200 žen a dětí byly totiž loni nalezeny na olomouckém hřbitově a letos v květnu tak byly na společné místo k ostatkům mužů umístěny po 72 letech. „Přestože spravedlnost přišla posmrtně a pozdě, tak je třeba ji respektovat a vnímat," řekl při pietním aktu primátor Přerova Vladimír Puchalský.

Do Přerova přijeli i lidé ze slovenského města Dobišná, ze kterého pocházela bezmála polovina zavražděných lidí. „Já i naši obyvatelé si myslíme, že je to velká tragédie, která se stala, když už bylo po válce. Myslím si, že je dobré si nyní připomínat tyto smutné věci, aby byly mementem pro současnou generaci, aby něco podobného znovu nedopustila," řekla náměstkyně primátora Dobišné Anna Klausmanová.

Kromě hřbitova proběhly společné modlitby i na Švédských šancích, kde je od roku 2015 instalována pamětní deska. Město také na letní divadelní scéně na Horním náměstí připravilo koncert Ireny Kanovské, která zpívala balady.

Poválečný masakr na Švédských šancích se odehrál v noci z 18. na 19. června 1945. Českoslovenští vojáci zavraždili 120 žen, 72 mužů a 75 dětí včetně kojenců. Jednalo se o karpatské Němce ze Slovenska, slovenské Maďary a Slováky, kteří se vraceli z války domů. Celou akci tehdy zorganizoval důstojník Karol Pazúr, který byl za svůj čin odsouzen na sedm a půl let vězení. Za mřížemi však strávil pouze rok a poté jej tehdejší prezident Klement Gottwald amnestoval.

Autoři | Foto prerov.eu

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.