Vědci na olomoucké univerzitě zkoumali hlas Freddieho Mercuryho. Potvrdili, že byl jedinečný

 
pátek, 22. dubna 2016, 15:24

O výjimečnosti hlasu legendárního zpěváka Freddieho Mercuryho zřejmě nepochybuje nikdo, kdo jeho hudební dílo jen trochu zná. Čtvrt století od smrti tohoto někdejšího člena kapely Queen názor potvrdili i vědci. Biofyzik Christian Herbst provedl analýzy Mercuryho hlasu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Spolu se švédskými kolegy zjistili hlasový rozsah zpěváka i další typické rysy, které dělaly jeho hlas nezaměnitelným. Článek publikoval odborný časopis Logopedics Phoniatrics Vocology.

Herbst vyšel při výzkumu z nahrávek, které zachycují pouze hlas zpěváka bez rušivého hudebního doprovodu. K porovnání zpěvního a mluvního hlasu popové legendy mu pak pomohly rozhovory zpěváka s novináři. Výsledkem je první vědecký článek, který analyzuje hlas této hudební hvězdy. Text je výjimečný i v tom, že se zaměřil na popovou star. Dosud se totiž prováděly analýzy hlasu spíše u operních pěvců. 

„Podmínky pro výzkum nebyly jednoduché. Bohužel jsme nemohli Freddieho přivést k nám do laboratoře. O to pečlivěji jsme museli vybírat materiál, který jsme k výzkumu použili,“ uvedl Herbst, který po dokončení postdoktorandského pobytu na olomoucké univerzitě v současné době působí v domovském Rakousku. Přiznává, že zpěvák, jenž ovlivnil populární hudbu na celém světě, patří i k jeho oblíbencům. Několikaletý výzkum pro něj tudíž znamenal i velkou radost. 

Na základě analýzy frekvence mluvního hlasu dospěl biofyzik ke zjištění, že Mercury patřil typově k barytonistům, ale zpíval jako tenor. „To je velmi zajímavá informace. Tato skutečnost dávala jeho hlasu jiný nádech, jinou kvalitu,“ uvedl další odborník na výzkum lidského hlasu, Herbstův nejbližší spolupracovník a jeho bývalý školitel Jan Švec z katedry biofyziky.

Výzkum se zaměřil i na stanovení hlasového rozsahu zpěváka. O něm se dosud spíše spekulovalo, některé zdroje uváděly obrovský rozsah přes čtyři oktávy. To se však v této studii nepodařilo prokázat. Z dostupných nahrávek bylo zjištěno, že Mercury dokázal zpívat v rozmezí tónů od velkého Fis po dvoučárkované g, tedy na frekvenci od 92 do 784 Hz. „Dohromady to dává hlasový rozsah něco přes tři oktávy. Čtyři oktávy to nejsou, ale i tak je to slušný rozsah. Například u operních barytonistů je běžný rozsah mezi G a g1 tedy od 98 do 392 Hz, u tenoru mezi H a h1 tedy 123 až 494 Hz, což jsou v obou případech dvě oktávy,“ objasnil Švec. 

Vědci se věnovali také na analýze typických rysů hlasu Mercuryho. Jako velmi zajímavé se u něj ukázalo vibrato u dlouhých tónů, které se projevuje jako modulace frekvence hlasu. Běžně se frekvence vibrata pohybuje mezi 4 a 7 Hz, tedy hlas jde, laicky řečeno, nahoru a dolů pětkrát až sedmkrát za vteřinu. U Mercuryho ale byla frekvence vyšší, v rozmezí mezi 5 a 8 Hz. „Zatímco vibrato u většiny popových a rockových zpěváků je pravidelné, u Mercuryho bylo poměrně rychlé a nepravidelné,“ shrnul Herbst. 

Odborníci navíc přišli na kloub i tomu, jak charismatický zpěvák dokázal dát svému hlasu typickou chraplavou barvu. Švédští kolegové k tomu využili zpěváka, který dokázal Mercuryho imitovat, a udělali pomocí vysokofrekvenční kamery záznam kmitání jeho hlasivek. Zjistili, že Freddieho „chraplák“ spočíval pravděpodobně v rozkmitání nejen hlasivek, ale ventrikulárních řas, které jsou nad nimi. 

Freddie Mercury je považován za jednoho z nejvýznamnějších zpěváků v historii, proslulý byl i svým charismatem a extravagantností při vystupování. Vědecký článek vyšel v roce, kdy by oslavil sedmdesáté narozeniny.

Čtěte více:

Napsal Jakub Wittka | Tisková zpráva
 
 

Komentáře

 

Nejčtenější

  • AKTUALIZOVÁNO: Při nehodě autobusu na...

  • AKTUALIZOVÁNO: Na dálnici u Olšan hoří návěs...

  • Na startovní čáru horkého půlmaratonu v...

Reklama