Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Konec tradičního vaječného likéru? Evropská unie v něm zakazuje mléko, většina likérů ho ale obsahuje

 
úterý, 18. prosince 2018, 17:00

Pro někoho jde o nepostradatelnou součást svátečního popíjení, jiní se bez něj neobejdou při přípravě domácího cukroví, třeba oblíbených vosích hnízd. Dosavadní praxe výroby vaječných likérů však možná vezme za své. Důvodem je nový výklad evropského nařízení, podle kterého do těchto nápojů nepatří mléko. Drtivá většina vaječných likérů dostupných v českých obchodech jej ale obsahuje.

„Výrobci se budou muset rozhodnout, zda změní svou recepturu a mléko vynechají, nebo budou ve výrobě pokračovat v nezměněné podobě a výrobek již neponese název vaječný likér. Tato změna se bude týkat likérek po celé Evropě,“ uvádí Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

Jako vaječný likér se v tuto chvíli smí oficiálně označovat pouze takový výrobek, ve kterém se nacházejí žloutky v množství alespoň 140 gramů na litr likéru, bílek a cukr či med. Zároveň obsahuje minimálně 14 % alkoholu v podobě lihu, destilátu nebo pálenky a používá povolená barviva, zahušťovadla a aromata.

Tyto požadavky evropského nařízení si řada výrobců dosud vykládala tak, že ve vaječném likéru musejí být ony vyjmenované složky, ale k nim je možné doplnit i další suroviny. Proto většinou do likéru přidávají ještě mléko či zahuštěné mléko. To se stalo předmětem sporu mezi konkurenčními výrobci v Německu. Věc se dostala až k Evropskému soudnímu dvoru, který na konci října rozhodl, že vaječný likér smí obsahovat pouze ty suroviny, které legislativa vyjmenovává, žádné jiné.

Většina těchto nápojů ve stávající podobě by tudíž mohla přijít o nárok na označení vaječný likér. Spadly by do kategorie „likérů s přídavkem vajec", která umožňuje použití i jiných než vyjmenovaných surovin. „Předepsané minimum použitých žloutků je ovšem v této kategorii oproti vaječným likérům poloviční, 70 g/l nebo cca 7 %. Pokud tedy máte rádi vaječný likér s mlékem, bude v budoucnu důležité sledovat při nákupu informaci o podílu použitých žloutků,“ upozorňuje Hana Hoffmannová.

Prostudování etiket lahví vaječných likérů z českých obchodů ukázalo, že výrobci dodržují minimální podíl žloutků a alkoholu stanovaný pro danou likérovou kategorii. Horší to však bylo s přídatnými látkami. Azobarviva tartrazin, žluť SY a košenilová červeň A, která se v likérech nezřídka nacházejí, patří mezi chemické sloučeniny s výbornými barvicími vlastnostmi – odolávají času a neblednou. O jejich problematičnosti ale svědčí fakt, že se na obalech potravin s azobarvivy musejí od roku 2010 uvádět informace, že „mohou nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí“.

„Děti samozřejmě nejsou cílovou skupinou pro výrobce alkoholických nápojů, i tak ale zůstává otázkou, proč je zapotřebí likér se žloutky vůbec barvit, navíc barvivy s pochybnými dopady na lidské zdraví,“ říká Hoffmannová a dodává: „Jen pět výrobků z 15 sledovaných si vystačilo s přírodním barvivem jako je kurkumin či lutein, anebo se obešlo zcela bez barviv.“

Tisková zpráva | Foto dTest

Kam dál?

Testy odhalily, že v bezlepkových těstovinách byl nalezen lepek

úterý, 18. prosince 2018, 15:00

Lidem s celiakií nebo alergií na lepek způsobuje konzumace potravin z běžné mouky zdravotní potíže. Nakupují proto bezlepkové...

Globus v Olomouci otevřel novou moderní restauraci

středa, 28. listopadu 2018, 10:00

Poctivá kuchyně, pekárna, cukrárna i řeznictví a k tomu čerstvost a kvalita – to jsou prověřené kvality hypermarketů Globus, ve...

Vánoční ryby opět zdražily. Další růst cen obchodníci v dohledné době...

sobota, 24. listopadu 2018, 19:00

Vánoce se blíží mílovými kroky. Kromě stromků je dobré s předstihem shánět i ryby na štědrovečerní tabuli. Zjistili jsme...

DRBNA VAŘÍ: Samé skvělé rychlovky aneb 30 minut v kuchyni

pátek, 23. listopadu 2018, 20:30

Vypisovala jsem si všechny „drbní“ recepty, docela jsem koukala, kolik se jich tu už nastřádalo. A jak jsem si tak...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Jak bydlí Češi v regionech? Nejspokojenější jsou v obcích do tisíc obyvatel

Rozdíly mezi kraji panují především s ohledem na typ bydlení. Zatímco ve Středočeském nebo Zlínském kraji (46 %) převažuje bydlení ve vlastním rodinném domě, pronájmy vedou naopak v Praze (35 %), v Královehradecku žije téměř pětina obyvatel v bytě či domě u příbuzných nebo známých (17 %). Z hlediska spokojenosti s bydlením se rozdíly projevují spíše v souvislosti s velikostí obce. Nejvíce spokojení jsou se svým bydlením lidé žijící mimo Prahu, zejména ti z malých obcí. To a mnohé další vyplývá z výzkumu společnosti Ekonomické stavby, kterého se zúčastnilo více než tisíc respondentů.

DRBNA NA CESTÁCH: 3500 tun křišťálu, zlatem protkaný závěs a 1100 místností. Takhle si žil rumunský diktátor

Tří miliony tun mramoru, 3500 tun křišťálu na 480 lustrech a 1400 stropních světlech a mnoha zrcadlech a také 5500 tisíce tun betonu. To je jen krátký výčet materiálu, který byl použit při stavbě paláce pro bývalého rumunského diktátora Ceaușesca. Dnes druhá největší administrativní stavba na světě slouží jako budova parlamentu. A právě na honosný palác, který najdete v centru Bukurešti, se zaměříme v dnešním dílem Drbny na cestách.

Den s terénními pracovnicemi: Je výhodnější vyměnit jehlu, než léčit žloutenku

Den jsem strávil s terénními pracovnicemi Helenou a Ilonou ze Společnosti Podané ruce. Nejen u sbírání použitých injekčních stříkaček jsme si povídali třeba o tom, které nelegální drogy jsou v Olomouci nejrozšířenější, kde se v Olomouci nachází nejvíc použitých stříkaček a proč je dobré uživatelům drog jehly měnit.