Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Před sedmdesáti lety se odehrál masakr na Švédských šancích, nepřežilo tehdy 265 karpatských Němců

 
úterý, 16. června 2015, 13:51

Masakr karpatských Němců ze Slovenska čs. vojáky na návrší Švédské šance nedaleko Přerova byl jedním z nejhorších případů msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu.

Brutální vraždu 265 lidí, převážně žen, dětí a starců, nařídil důstojník čs. armády Karol Pazúr před 70 lety, 18. června 1945.

Na přerovském nádraží se ten den potkaly dva zvláštní vlaky. Jedním se vraceli bývalí příslušníci 1. československého armádního sboru z pražské vojenské přehlídky, druhým obyvatelé několika slovenských vesnic, karpatští Němci (tzv. Mantáci, potomci německých přistěhovalců, kteří se na slovenském území usazovali v 12. a 15. století), Maďaři i Slováci, kteří byli z rozhodnutí německých úřadů v prosinci roku 1944, mnohdy násilně, evakuováni ze svých domovů ve Spiši (například Dobšiná) do severovýchodních Čech.

Repatrianti měli smůlu, že mezi vojáky pěšího pluku vracejícího se do své posádky v Petržalce u Bratislavy, byl poručík obranného zpravodajství Pazúr, který, jak ukázalo pozdější vyšetřování, měl potřebu nějak vylepšit vlastní pověst (pošramocenou někdejším členstvím v Hlinkových gardách, dobrovolnou prací v Německu a působením bratra u zbraní SS) a pozabíjet nějaké Němce. Pazúr spolu s osvětovým důstojníkem Bedřichem Smetanou nechali civilisty vystoupit z vlaku, začali je vyslýchat a hromadně je obvinili ze zrady a spolupráce s německými okupanty.

"Čo som mal s nimi robiť, keď sme im postrieľali rodičov?"

Ačkoli mnozí z cestujících měli doklady o bezúhonnosti, slovenské národnosti či o tom, že podporovali Slovenské národní povstání, Pazúr později tvrdil, že všechny bezpečně identifikoval jako přisluhovače nacismu. Po výsleších nechal 71 mužů, 120 žen a 74 dětí eskortovat za Přerov (v různých pramenech se počty obětí mírně liší) na místo zvané Švédské šance u obcí Lověšice a Horní Moštěnice. Tam donutil místní obyvatele (i hrozbou zastřelením) vykopat hromadný hrob a všechny zadržené nechal postřílet. Veškeré cennosti zavražděných vojáci ukradli, nejaktivnější v tomto směru údajně opět byli Pazúr a Smetana.

Pozdější vyšetřování prokázalo, že zvláště Pazúr si počínal velmi brutálně. Odděloval děti od rodičů a nechal je dívat na jejich smrt, sám zastřelil několik dětí včetně kojenců. "Co jsme s nimi měli dělat, když jsme jim postříleli rodiče," řekl prý později na svoji obranu.

Aktéři masakru zůstali vesměs nepotrestáni, ale například Pazúr stanul před soudem. Ten ho v roce 1947 poslal na sedm a půl roku do vězení a po odvolání prokurátora v roce 1949 trest zvýšil na 20 let. Komunistický prezident Klement Gottwal mu však později trest snížil na polovinu a v roce 1951 rozhodl o jeho propuštění na amnestii. Pazúr se potom stal vlivným funkcionářem Svazu protifašistických bojovníků a agentem Státní bezpečnosti (StB). Souzen byl i Smetana, avšak v souvislosti s jinými vraždami na Slovensku. Po rozsudku však byl osvobozen a uprchl do zahraničí, pravděpodobně do Izraele.

Před soudem mimo jiné vyšlo najevo, že pouze osm zavražděných se před smrtí přiznalo k členství k Hlinkově gardě (polovojenská slovenská nacionalistická organizace spolupracující s Němci; členství v gardě bylo jeden čas na Slovensku například podmínkou zaměstnání a po válce nebylo důvodem k trestu smrti, členem gardy byl i Pazúr). Podle vyprávění lověšických svědků slovenští vojáci některé uprchlíky osobně znali a tímto brutálním činem si s nimi vyrovnávali spory z období Slovenského národního povstání.

Historik František Hýbl, který se událostí dlouhodobě zabývá, čin považuje za "nepochybně nejbrutálnější, který se stal na Moravě a Slezsku v první polovině čtyřicátých let minulého století". Podle něj ho nelze srovnat ani s masakry nacistů na Moravě. O masakru se v době komunistické diktatury nesmělo mluvit a širší veřejnost se o něm dozvěděla až po roce 1989.

Zdroj: ČTK

Kam dál?

FOTOGALERIE: Nedělní bouře objektivy vašich fotoaparátů

pondělí, 15. června 2015, 08:50

V neděli večer se nad Olomoucí a okolím objevila vskutku hrozivě vyhlížející, avšak velice fotogenická bouře, což dokazují i...

Po silné noční bouřce se lidé nemohli dostat kvůli bahnu ze svých...

neděle, 14. června 2015, 16:25

V neděli 14. června ráno byli povoláni hasiči do obce Žeravice, kde po noční bouřce zůstal zatopený jeden sklep rodinného domu.

Až do pondělí meteorologové varují před silnými bouřkami

neděle, 14. června 2015, 11:08

Vlivem teplého počasí se na našem území během víkendu vytvořilo několik silných bouřek, které jsou doprovázeny přívalovými dešti.

Sazce se přihlásil výherce rekordní částky. Je to muž středního věku...

pátek, 12. června 2015, 10:59

Neměl infarkt ani neztratil tiket. Řeč je o výherci, který se po šestadvaceti dnech přihlásil Sazce o rekordních 2,466 miliardy...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • AKTUÁLNĚ: Při nehodě mezi Olomoucí a...

  • Mezi oběťmi tragické nehody u Bohuňovic je i...

  • FOTO: Tragická nehoda mezi Olomoucí a...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

Právník z Brna vynalezl ve volném čase revoluční ponožkoboty. Nyní je prodává do 113 zemí světa

Na začátku byl plný batoh kvůli náhradním botám při dovolené v Norsku, na konci produkt, který spojuje ponožky s botami a zákazníci doslova napříč celým světem. Mimo desítek tisíc prodaných kusů může mladého brněnského právníka těšit ještě jedna skutečnost: ačkoliv nikdy nestudoval design, připsal si už třetí významné světové designerské ocenění.

Rozpačitá pololetní bilance dopravních nehod

Více nehod, mrtvých a lehce zraněných, pokles těžce zraněných. Počet mrtvých se zvýšil v sedmi krajích, v Praze to bylo o 100 procent. To je rozpačitá pololetní bilance dopravních nehod. Od sedmi nehod s usmrcením viníci ujeli, loni ani od jedné. Čtvrtina mrtvých byla z řad seniorů. Jejich podíl na celkovém počtu obětí postupně narůstá.

Sazka nevyplatila 11 lidem výhry, peníze slíbila uhradit

Loterijní společnost Sazka nevyplatila 11 lidem výhry z losování Sportky, které se konalo v pátek 13. července. Výherci měli získat shodně 20 725 korun. Podle společnosti šlo o technickou chybu. Firma se výhercům omluvila a slíbila vyplatit peníze dodatečně. O případu informovala Česká televize.