V Česku ubývá dárců krve, lidé raději chodí dávat plazmu za peníze

„V roce 2016 darovalo krev nebo její složky v nemocničních transfuzních zařízeních kolem 250 tisíc dárců. Stávající počet dárců je dostatečný pouze k tomu, abychom pokryli potřeby pacientů, avšak chybí rezerva dárců pro případ mimořádného výdeje krve například v případě chřipkové epidemie," uvedla předsedkyně Společnosti transfuzního lékařství Dana Galuszková.

Úbytek dárců krve potvrzují i na Transfuzním oddělení v Olomouci. „Dárců všeobecně ubývá. Je to jednak dáno dnešní dobou, kdy lidé nemají čas, jsou více náchylní k alergiím a různým nemocem moderní doby, ale také jim to nemusí umožňovat zaměstnavatel. Velká část dárců, která by mohla darovat, pak daruje právě v soukromých centrech, kde plasma samozřejmě také najde svoje uplatnění, ale nikdy se nedostane k pacientům v ČR. Pokud je někdo zdravý, nebere léky, měl by darovat krev, protože nikdy neví, kdy ji bude sám, případně někdo z jeho blízkých, potřebovat," řekla referentka náboru dárců krve Lucie Vybíralová.

Plazmu je možné darovat jednou za dva týdny, úhrada je kolem 600 korun za odběr. Krev mohou ženy darovat jednou za čtyři měsíce, muži za tři. Dárci dostanou v nemocnici snídani a poukázku na občerstvení. Ze zákona mají také nárok na den volna v zaměstnání a daňovou úlevu, která byla od letošního roku zvýšená na 3000 korun. Bonusy pro dárce mají i zdravotní pojišťovny.

„Odebraná plazma slouží jako pouhá farmaceutická surovina vyvážená z České republiky na rozdíl od krve darované v nemocničních transfuzních zařízeních, která pomáhá výhradně konkrétním pacientům tuzemských zdravotnických zařízení," uvedl prezident ČČK Marek Jukl. Česko je podle něj evropskou velmocí ve vývozu plazmy.

Na souvislost ubývání dárců a darování plazmy upozorňoval ČČK už v roce 2009. Před deseti lety totiž vzniklo 11 nových center pro její odběr, sedm v krajích. Znamenalo to zdvojnásobení počtu prvodárců a trojnásobný odběr plazmy.

Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) by v Česku mělo být dárců asi 400.000. Podle dat z roku 2015 jich ale bylo asi 346.000 registrovaných a 291.000 aktivních. Od roku 2010 jich postupně ubývá také proto, že pravidelní dárci stárnou a jsou ze systému vyřazováni.

V průměru každý člověk dostane za život čtyřikrát transfuzi a dvanáctkrát preparát z krve. Krev nelze vyrobit, nemocní tak jsou odkázáni na dárce. Krev potřebují pacienti po těžkých úrazech, při vážných operacích, transplantacích, při léčbě otrav. Celoživotně jsou na darovanou krev odkázáni lidé na umělé ledvině či s rakovinou krve. Z krve se vyrábějí léky pro hemofiliky, pro léčbu poruch obranyschopnosti či popálenin.

Dárcem krve se může stát dospělý od 18 do 65 let, který netrpí vážnější alergií, neprodělal zánět jater, ledvin, infarkt, nemá vysoký tlak či srdeční vadu, není po transplantaci, neměl kapavku, TBC, není HIV pozitivní, promiskuitní a neužíval nitrožilně drogy. Podmínky jsou rámcové, před odběrem každého vyšetří lékař, aby potvrdil, že je darování krve možné.

Celosvětově usiluje Červený kříž od roku 1959 o bezplatnost odběrů krve i jejích složek. Dárcovství založené na morální motivaci je bezpečnější, snižuje riziko, že dárce zatají důležitá fakta o zdravotním stavu a chování.