Lékařka Cajthamlová: Školní jídelny mají zasytit, prim ve stravování musí hrát rodina

 
čtvrtek, 12. února 2015, 15:27

Když skončila druhá světová válka, zdravotní stav dětí byl značně poznamenán válečným strádáním. V boji s tímto problémem, aby děti získaly potřebnou výživu, začal stát intenzivně podporovat zakládání školních jídelen. Od té doby uplynulo sedmdesát let a právě letos si toto výročí Česká republika připomíná. Za ta léta se mnohé pochopitelně změnilo a doba pokročila. Od letošního roku umožňuje novela vyhlášky o školním stravování podávat v jídelnách diety.

Školní jídelna ovlivnila mnohé předchozí generace na celý život. Bohužel negativně. Nepozřou rýžový nákyp, čočku, dušenou mrkev nebo koprovou omáčku, protože ji mají pevně spojenou s dětstvím. „Pamatuji si, že jsme dostávali nazelenalé a černé brambory,“ říká pětadvacetiletá Eva. „Vzpomínka na jídelnu? Smradlavé tácy a šilhající kuchařka. Nikdy jsem nevěděl, jestli kouká na mě, když se ptala, kolik chci knedlíků,“ dodává o devět let starší Aleš. To Lenka zažila lepší jídelnu: „Na školní jídelnu vzpomínám v dobrém, protože v době, kdy jsem jí navštěvovala, se začala znatelně zlepšovat. Nabízela nám více druhů jídel, takže jsme měli každý den možnost volby mezi českou klasikou a vyváženým zdravějším jídlem, což se dalo považovat před sedmi lety na malém městě opravdu za luxus.“

Největším problémem jsou cukry a tuky

V Česku funguje více než 9 tisíc školních jídelen, zatímco původně bylo jejich funkcí pouze nasytit strávníky, vlivem zvýšení životní úrovně člověka se tato úloha posunula ke zdravě nasytit. „Odborníci na výživu stanovili nutriční hodnoty tak, aby odpovídaly daným věkovým kategoriím a aby byly zdraví prospěšné. Popsány jsou ve vyhlášce školního stravování,“ říká Alena Fűrstová z České školní inspekce. Tak například, dítě mezi sedmým a desátým rokem by mělo během oběda přijmout 64 gramů masa a 55 gramů mléka, mezi patnáctým a osmnáctým rokem se tyto průměrné měsíční hodnoty zvyšují na 75 a 100 gramů.

Česká školní inspekce (ČSI) nyní eviduje zhruba osm procent jídelen, které jsou nějakým způsobem problematické. „Největším problémem je překračování limitů pro cukry a tuky,“ podotýká Fűrstová. Problematické jsou také školní automaty s přeslazenými nápoji a pochutinami s rovněž nevhodným složením. Naopak se podle ní zlepšuje spotřeba ryb, zeleniny a luštěnin.

Na stole je nová metodika kontroly jídelen, která má školní stravování zase o kousek zlepšit, fungovat má od poloviny února. Stěžejní novinkou bude posuzování partnerství mezi jídelnou a školou, kde by měly být součástí výuky výchovy ke zdraví také vhodné stravovací návyky. „Teoreticky se to sice učí, ale praxe ve školních jídelnách tomu neodpovídá,“ říká Fűrstová. Doposud ČSI tato témata sleduje, ale hodnotí každé zvlášť, nyní je chce propojit. Zajímat se chce také o to, jaká jídla děti preferují, zda se dostatečně využívají mnohdy cenově přívětivější regionální zdroje a kolik žáků se nemůže stravovat ze sociálních důvodů.

Alarmující podvýživa: jídlo z jídelny je často jediné

Odborníci na stravování se shodnou, že mediální obraz školních jídelen je pokřivený, zejména co se týče dodržování spotřebního koše a doporučených výživových hodnot.

Přitom lékařka a expertka na výživu Kateřina Cajthamlová upozorňuje, že funkce školních jídelen by neměla být přeceňována. „Zhruba deset procent dětí hladoví a poslední průzkum z roku 2006 mluví o více než třiceti procentech dětí s podvýživou, ale je třeba zdůraznit, že školní oběd je pouze jedno z pěti jídel, které dítě během dne dostává,“ upozorňuje Kateřina Cajthamlová s tím, že velká část výživových směrů dokonce říká, jedno jídlo denně si jezte podle sebe. „To, co bude dítě jíst ve školní jídelně, bude u těch deseti procent, stejně jako před sedmdesáti lety, vést k pouhému nasycení. Nedramatizovala bych to, že by školní stravování dítě nějak uzdravilo nebo onemocnělo,“ doplňuje.

Stěžejní roli by ve stravování dětí měla hrát rodina. Jenže podle Cajthamlové rodiče s dětmi nesnídají, místo svačiny jim dají kapesné a večer často ještě nejsou doma. Nedávná anketa, jíž přihlížela, ukázala, že pro řadu dětí je školní oběd jediným pořádným jídlem v průběhu dne. „Pokud dětem chybí snídaně a svačina, dochází k poklesu pozornosti, horšímu vštěpování informací a může to vést až k poruchám chováním,“ upozorňuje Cajthamlová.

Podíl a význam rodiny škola nenahradí. Je potřeba si uvědomit, že dítě není totéž co malý dospělý a má zcela odlišné potřeby a laici by neměli zasahovat do jeho stravování, může dojít k narušení růstu a vývoje dítěte. Jinými slovy, pokud máte pocit, že je vaše dítě tlusté, poraďte se s lékařem. Rozhodně mu neodebírejte svačiny. Spíš se zamyslete nad tím, zda zbytečně nemlsá a má dostatek pohybu – obecně se během jedné generace markantně snížil objem pohybu, a to ze tří čtyř hodin denně na v lepším případě hodinu třikrát týdně. Redukční dietu by měl nařídit jen lékař.

Přičemž větším problémem než dětská obezita je podle Cajthamlové skutečně jejich nedostatečná výživa. „To, že děti tloustnou, je nutné relativizovat. Říká se, že počet tlustých dětí se zdvojnásobil. To je pravda, ale je potřeba se dívat na reálná čísla,“ říká Cajthamlová.

Zatímco v roce 1992 měla 3 procenta dětí nadváhu a u 17 procent z nich byla zjištěna podvýživa, v roce 2006 se počet obézních dětí zdvojnásobil na pouhých 6 procent, ale těch s podvýživou je již 30 procent.

Na dietu musí dohlédnout odborník

Nový rok vnesl do vyhlášky o školním stravování stěžejní změnu: jídelny mohou dětem podávat dietní stravu. To je dobrá zpráva například pro stále se rozrůstající skupinu lidí s intolerancí lepku nebo pro diabetiky. Dieta znamená, že dojde k výživovým opatřením, které vedou ke zmírnění nebo odstranění potíží nemocného. Dnes je slovo dieta často paušalizováno jen pro redukční dietu.

Na první pohled záslužná vyhláška ovšem některým jídelnám přidělává vrásky. Hovoří se v ní totiž také o tom, že dietní stravování – výběr potravin, receptur, sestavení jídelního lístku a způsob přípravy jídel vydávaných v rámci dietního stravování – by měl mít pod palcem nutriční terapeut. Některé jídelny již dietní jídla vaří, ale nutričního terapeuta nemají. Vyhláška tak pro ně znamená novou pracovní sílu, což s sebou nese i další náklady, nebo nutnost si doplnit vzdělání, což je zdlouhavé. V zaběhlém režimu mohou jídelny ještě nějaký čas fungovat, nicméně od nadcházejícího školního roku musí být stravování v souladu s upravenou vyhláškou. Jídlo se nemusí v dané jídelně nutně připravovat, může být dodáno jiným výrobcem. Ten nese odbornou odpovědnost za připravené jídlo, nikoliv už za jeho podávání.

Foto: freeimages.com
Napsala : Eva Fryšarová

Zdroj: www.malostranskadrbna.cz

 


 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • Tragická zpráva pro všechny fanoušky Linkin...

  • V zoo na Sv. Kopečku pokousal vlk čtyřletou...

  • VIDEO: Řidič několik minut ujížděl...

  • FOTO: Na Olomoucku shořela pšenice za půl...

 
 

Kam dál?

Kovové srdce před radnicí připomíná svátek všech zamilovaných

čtvrtek, 12. února 2015, 08:46

Kovová plastika srdce z dílny olomouckého výtvarníka a uměleckého kováře Milana Poliána připomíná od středy 11. února...

Festival ProTibet 2015 se blíží

čtvrtek, 12. února 2015, 08:34

Unikátní tibetské tance, originální himalájské pohádky nebo setkání se známým českým horolezcem, to vše nabídne letošní...

V Olomouci se chystá stavba administrativní budovy Element Office

pondělí, 9. února 2015, 09:43

V Olomouci se připravuje stavba další administrativní budovy. Sedmipodlažní objekt Element Office plánuje ostravská...