Bánovský poklad pochází z rituálu z doby železné

Několik let trvalo zkoumání předmětů nalezených v okolí obce Bánov na jihovýchodní Moravě odborníky z Univerzity Palackého v Olomouci, Archeologického ústavu AV ČR v Brně a Univerzity Karlovy v Praze. Nově přicházejí s překvapivým zjištěním: Bánovský poklad lze definovat jako soubor předmětů, které byly společně uloženy do země v době železné v rámci určitého rituálu. Toto unikátní zjištění bylo publikováno v časopise Journal of Archaeological Science: Reports.

Bánovský poklad objevil již v roce 2017 spolupracující hledač s detektorem kovů, který na místo přivolal archeology ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Nález byl pečlivě zdokumentován a převezen do laboratoře k následné konzervaci. Poté byl depot podroben důkladnému zkoumání týmem odborníků z Univerzity Palackého v Olomouci, Archeologického ústavu AV ČR v Brně a Univerzity Karlovy v Praze.

„Na základě rozboru terénní situace a řady typologických a přírodovědných analýz se podařilo zjistit, že Bánovský poklad lze označit jako soubor předmětů, které byly společně uloženy do země v průběhu určitého rituálu v době železné. Kromě železné sekery a keramické nádoby, ve které byla část předmětů uložena, se depot skládá zejména ze součástí bohatého ženského kroje v podobě bronzových šperků a dvou železných opaskových kruhů,“ uvedl vedoucí autorského týmu Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty UP. Podle závěrů vědců zahrnuje soubor šperků spony, náramky, nápažníky, vlasové ozdoby, náušnice, jehlice a prsten, stejně jako několik desítek skleněných a téměř dva tisíce jantarových korálků, které pravděpodobně sloužily jako součást náhrdelníku. Některé z těchto šperků mohly zdobit honosný kožený opasek.

„Jedná se o dosud nejpočetnější soubor pravěkého jantaru z území České republiky, což činí z Bánovského pokladu zcela unikátní nález,“ dodal Martin Golec.

Vědci se domnívají, že díky své bohatosti patřil ženský kroj vysoce postavené ženě, pravděpodobně velmožce. Jeho datování spadá do starší doby železné, konkrétně mezi léta 575 a 550 př. n. l.

„Díky přírodovědným analýzám, které provedl Lukáš Kučera z katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty UP, víme, že jantar pochází z oblasti Pobaltí,“ doplnil k původu jednotlivých předmětů Jaroslav Bartík z Archeologického ústavu AV ČR Brno a zdůraznil, že jde o největší jednotlivý soubor jantaru v dějinách České republiky vůbec.

Některé z bronzových šperků, které byly nalezeny v okolí obce Bánov na Moravě, nejsou původní z tohoto regionu, ale byly přivezeny z jiných oblastí. Podle odborníků pochází šest unikátních dračích spon z území dnešního Slovinska. Pravděpodobně odtud pochází také technologie výroby skleněných korálků, které však mohly být poprvé vyráběny na území České republiky.

Na základě uvedených nálezů se odborníci domnívají, že Bánovský poklad byl zařazen do kontextu Jantarové stezky, která v období starší doby železné spojovala oblast Baltu se Středomořím. Luxusní bronzové šperky byly pravděpodobně vyměňovány za jantar, který byl hlavní komoditou na této obchodní stezce a byl ovládán místními elitami. Žena z Bánova, majitelka pokladu, pravděpodobně patřila právě k této vysoce postavené společenské vrstvě.

Celý soubor předmětů je dnes již zkonzervován a přístupný veřejnosti v expozici Pravěk Uherskohradišťska, která byla nově otevřena minulý rok. Kromě samotného depozitu je v této expozici také rekonstrukce, která ukazuje možné rozmístění šperků na postavě ženy. Studie archeologů se neomezují pouze na popis jednotlivých nálezů a určení jejich stáří, ale zabývají se také celoevropsky významnými otázkami týkajícími se sociální struktury, elit, dálkového obchodu, Jantarové stezky ve starší době železné a motivů rituálního ukládání pokladů do země.