neděle 5. února 2023 Dobromila

Olomoucké ulice jak je (ne)znáte – Sokolská

Ulice Sokolská je pojmenovaná po tělovýchovné jednotě Sokol. Že to nedává smysl, když je olomoucká sokolovna na druhé straně města? Ale dává, protože tady kdysi taky jedna stávala. Dnes je však tato budova využívána úplně jiným způsobem.

Sokolská ulice začíná na křižovatce s ulicí Legionářskou a vede až k depu Dopravního podniku města Olomouce. Původně se skládala ze tří ulic pojmenovaných Horní Bělidla, po Slovenskou ulici, Střední Bělidla, po Zámečnickou ulici, a Dolní Bělidla. V roce 1877 její název sjednotili a šlo o Bělidla. To do roku 1918, kdy byla ulice pojmenovaná po sokolovně, která v ulici fungovala od roku 1900 po dobu 28 let. Sídlila v domě číslo 7, kde je dnes ArtUm centrum a kavárna Dejavú, o nichž se dočtete dále. V době války ale byla ulice přejmenovaná na Běličskou, německy Pilten, a od roku 1945 jí bylo navráceno jméno Sokolská, které nese dodnes.

Hned na začátku ulice je v prostorách bývalé tělovýchovné jednoty Kulturní a společenské centrum ArtUm. Vzniklo teprve loni s cílem být otevřenou platformou pro širokou kulturní činnost, která bude zahrnovat divadelní představení, koncerty, výstavy, ale také workshopy a společná setkání. Svou vizi zatím dobře naplňuje, protože se v jejích prostorách objevilo mnoho hudebníků z Anglie, Irska, Norska, ale také Brazílie a Ameriky. Z divadelních performancí jsou to jak představení klasického rázu, tak i improvizované kousky a slam poetry. Mimo to se zde také konaly přednášky a promítání filmů a studenty oblíbené chytré kvízy, které se pravidelně opakují.

K ArtUm centru je neodmyslitelně patří kavárna Dejavú, která je před den klasickým podnikem s příjemnou atmosférou, a když probíhá koncert nebo představení, slouží i jako bar. Společně s těmito podniky sídlí v prostorách bývalé sokolovny ještě Základní umělecká škola Campanella. Jde o instituci navazující na dlouholeté působení stejnojmenného pěveckého sboru. Dnes se kromě zpěvu na škole vyučuje také hra na hudební nástroje a nezbytná hudební nauka. Žáci se pravidelně účastní přehlídek a soutěží v České republice, ale také na Slovensku, v Argentině a Thajsku.

O kousek dál stojí kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, který byl postaven v pozdně gotickém stylu začátkem druhé poloviny 15. století. Jedná se o stavbu františkánů, pro něž je typická jednoduchost. Stal se centrálním působištěm Jana Kapistrána, kazatele a minoritského generálního vikáře, který podnikal po českých zemích velké množství misijních cest a na jehož podnět byl kostel postaven. Největší zajímavostí stavby je střecha ve tvaru osmibokého jehlanu, která je skoro stejně velká, jako stavba samotná. Za prohlédnutí stojí také interiér kostela, který zdobí gotická freska a malby Panny Marie.

V roce 1653 byla ke kostelu přistavěna ranně barokní kaple Božího hrobu podle vzoru jeruzalemské kaple a přibližně o sto let později došlo k rozsáhlejší barokní přestavbě. Dnes je kostel sídlem dominikánů, kteří do něj přišli v 80. letech 19. století. Za zmínku ještě stojí Delfínova kašna stojící v ulici před kostelem. Ta vznikla v roce 1725 a původně ji zdobila socha dítěte s delfínem, po které byla pojmenována a která je dnes nahrazena reliéfem se lví hlavou.

Významným a asi nejnavštěvovanějším objektem v ulici je kino Metropol. Na svých webových stránkách se chlubí faktem, že jde o poslední klasické kino v Olomouci. Vzniklo v roce 1933 a před třemi lety slavilo své 80. narozeniny. Při vzniku bylo pojmenováno jako Bio Sokol, později šlo o Světozor a pak také Pohraniční stráže. Pod názvem Metropol jej olomoučtí obyvatelé vnímali už od přelomu třicátých a čtyřicátých let minulého století, a tak se po revoluci tento název stal oficiálním.

Sami se rádi označují jako Vaše domácí kino, kde může trávit čas celá rodina, skupina přátel a vlastně kdokoli. Je zde k tomu vhodná útulná kavárna a dětský koutek. Na programu kina jsou samozřejmě nejnovější filmy významných tvůrců, ale kromě toho pořádá Metropol také projekce pro rodiče s dětmi, přímé přenosy z newyorské Metropolitní opery a moravského baletu a perličky z historie českého filmu. Mimo jiné se účastní i olomouckých filmových festivalů jako je Academia Film Olomouc (AFO), Jeden svět nebo Febiofest, a dělá také filmové či seriálové maratony a promítá přímé přenosy z Mistrovství světa v hokeji.

Naproti kina je neméně oblíbený Jazz Tibet Club. Přes den funguje jako restaurace a hned za rohem provozuje i vlastní kavárnu. Po večerech zde probíhají koncerty hudebníků z Česka i z celého světa a nejedná se vždy jen o jazzové výstupy. Pro pořadatele je zásadní autentický projev, autorská tvorba, kvalitní hudba a poctivý přístup k ní. Klub vznikl už v roce 1994 v budově z 15. století, kde dříve bývala solnice nebo sklad stavebního materiálu. Od svého vzniku prošel dvěma rekonstrukcemi, první proběhla v roce 2000 a druhá o 11 let později. Ta proměnila interiér do dnešní podoby, jenž svými dřevěnými prvky a vlídnou atmosférou připomíná proslule irské puby.

V Sokolské ulici funguje také mateřská a zvláštní škola, indická restaurace, copy centrum a kadeřnictví. A na úplném konci je kromě depa dopravního také Obvodní oddělení Policie ČR.

Čtěte více:

Autoři | Foto wikipedia.org

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.