Pomocníci na Cestě (1.díl)

Minule jsme si řekli, že temné zkoušky vypadají sice hrozivě a nepřekonatelně, ale jsou to jen..zkoušky. Vypadajíc fatálně mohou děsit a vyvolávat strach v hlubinách naší duše, nashromážděný za stovky vtělení. A, jak ví každé malé dítě, „strach má velké oči“ . V naší mysli mohou i malé potíže vyrůst v obry z říše pohádek. A protože celá vesmírná Existence nás miluje a drží nám potají pěsti, abychom zkoušky přestáli, posílá nám Pomocníky na cestě. Abychom na to nebyli sami. Abychom to zvládli co nejlépe. Abychom popošli dál. Aby to naše duše, rostoucí utrpením, pochopila, vstřebala a navěky se zkušeností poučila.

Znáte to…kouzelný dědeček sedící na kameni u lesa s dobrou radou. Víla, převlečená v chudobnou stařenu, žadonící o skývu chleba, nám nakonec ukáže, kudy se dát. Skřítek v lese s kouzelnými amulety v kapse výměnou za něco, co nám patří. Jsou zároveň i testerem  našeho lpění na našich „věcech“ a zkouškou naší dobrotivosti, ochoty pomoci druhému, ačkoli jsme sami v nouzi. Pomocníci na cestě jsou našimi pokušiteli i strážci. Vyzývají naši odvahu vzdát se něčeho hmotného ve prospěch neziskové věci. Ochotu dávat. Dávat bez očekávání návratnosti. Tomu se totiž neříká dávání, ale investice. Bohužel si to dodnes mnozí pletou. Ale Pomocníci na cestě v dávných vyprávěních měli své nástroje k poznání pravdy. Kouzelné převleky - za chudáky, z nichž „nic nekápne“; za blázny, kteří blábolí nesmysly; za starce a stařeny, které lze obelstít; za podivíny, kteří jsou mimo realitu všedních dní; za poety a snílky, kteří se vznáší, „žijí v oblacích“… Antičtí bohové v přestrojení navštěvovali smrtelníky a poskytovali jim cenné rady a kouzelné předměty až poté, co poznali ryzost jejich srdce a čistotu duše. Ryzí srdce prověřovali zkouškami, sice ne temnými, ale přesto testujícími, jak dalece to myslí vážně. Bohyně Héra v přestrojení za starou ženu u rozvodněné řeky zjišťovala, jak je na tom Iáson se svou ochotou pomoci druhému v nouzi. Je jisté, že test by nebyl dokonalý, kdyby žena v nesnázích byla kráska s půvabně klenutými boky a výstřihem svůdně odhalujícím přesně tu správnou porci k podnícení fantazie hrdiny.

Ale bohové nejsou hloupí..a tak se bohyně nespokojila jen s převlekem a statečnému rekovi na zádech uprostřed řeky ztěžkla natolik, že mohl podlehnout pokušení shodit ji ze svých zad, aby se neutopil. Neučinil tak, a bohyně získala jistotu, že má srdce na správném místě. Ruku na srdce, hrdinové dnešních dob, je vaše hruď vroucí, laskavá a vždy ochotná k nezištné pomoci? No…v řeckém mýtu Iáson byl hoden pomoci, a tak se mu jí i dostalo. Bohové v mýtech spolupracují a tak bohyně Héra ve spolupráci s Afroditou, bohyní lásky ( no, aby ta někde chyběla!) inspirovala královskou dceru Medeiu, aby pomohla Iásonovi získat Zlaté rouno. Příběh o Iásonovi, Médei a argonautech je velmi napínavý, ale nám, pro tentokrát stačí vědět, že bohové, božská síla, Existence, Bytí či Vyšší Já…jakkoli To nazveme…je tu, připravena nám pomoci, pokud si to zasloužíme.  Skrze sny, vize, intuici a hlavně božské vnuknutí vědoucích, spirituálně laděných lidí, které nám pošle ku pomoci. Podpoří nás ve chvílích, kdy nevíme kudy se na rozcestí dát, kdy jsme vyprahlí a smutní, kdy máme bojovat s šiky nepřátel, či nestvůr, zápasit s obludami vlastních strachů a nebo jen…vydat se neznámou cestou, o níž nevíme, kam vede Pomocníci, osvícení paprskem božské inspirace se nám objeví nablízku ve chvílích, kdy to opravdu potřebujeme a především, když si to – svým životem, jak jej žijeme- opravdu zasloužíme. Tehdy dostáváme od života dárečky, kouzelné amulety od pomocníků na cestě, při nichž se nám derou slzy vděku do očí. Mohou mít podobu nečekané pomoci, krásné zprávy, dobré rady, vřelého objetí, poděkování, daru, hmotné i nehmotné pomoci v nouzi…nebo jen tiché podpory milujícího člověka, který vám věří, o zvládnete, a je nablízku pro vaše případné S.O.S. Kdyby se vaše plavidlo přeci jen topilo... Vědět, že na to nejsme sami, je jako mít božskou sílu za zády. Je ale třeba být pokorný a vděčný. Vnímat, že dary tu jsou, a ne hořekovat na svůj osud, slepí ku pomoci. Andělská pomoc může mít nečekanou podobu, i ve zdánlivých maličkostech. Jako já dnes… sms od neznámého čísla, která mě varovala, že jsem nechala svítit uvnitř auta. To světlo musely vidět andělské oči, neboť byl den, a na pár kroků to nebylo znát. A já byla vděčná za námahu a chuť pomoci druhému člověku předejít potížím… No není ten život zázračný?!
¨
A taky velmi jednoduchý! Stačí nebát se, důvěřovat božským silám, že nám dají pomoc ve zkouškách, milovat život a lidi kolem sebe, být ochoten dávat ze sebe světu to nejlepší a být schopen stát se pomocníkem na cestě tomu, kdo je připraven…
    

                                                                                                                        Klaudie

Příště si povíme, jak se v mýtech testovala čistota duše, aby byla skutečně hodna pomoci, neboť s nečistými, temnými dušemi bohové čas neztráceli…
Pomocníci na cestě 2 díl  ….bude pokračovat 4.3.