středa, 22. ledna 2014, 10:09
Je to jen pár dní, co magická zář úplňku otevřela dokořán brány Přítomnosti. U někoho rozsvítila výstražná světla poplachu "Proboha, jak jen to žiješ ten tvůj život? Tohle že je dar?" U někoho dokončila proces proměny vyšších vibrací započatý v loňském roce a nastartovala čas odměn. A někomu přinesla, viděno jeho očima, jen potíže. Náhlé operace, konflikty, rozchody, úrazy a násilí... signály, že nežije v lásce a harmonii. Úplněk, jako opozice světel ( slunce a luny) je jako obrovský vesmírný ohňostroj, ve kterém se může člověku rozsvítit v jednom okamžiku!! Úplněk je šance. Úplněk je změna. Úplněk je "osvícení" v temnotě. Ukáže věci v pravém světle, takové jaké doopravdy jsou! Je to nesmírná síla, kterou dokáže působit. Záleží ovšem na každém, co ve světle pravdy udělá se svým životem dál. Vrátí se zpátky ke své slepecké holi? Nebo, osvícen pochopením dané situace, začne proměnu - směrem k očištění a osvobození svého života od nesmyslných hlouposti. Velkých i malých. Neboť obojí zotročuje člověka. Znáte to: "Stokrát nic umořilo osla!" Navíc...malé signály malých potíží jsou jen předvojem těch skutečně zásadních. Taoismus na toto téma říká: moudrý člověk nemá velké problémy, nedovolí totiž těm malým vyrůst... Tak tohle dělá každý úplněk. Máme tedy každý měsíc šanci uvidět věci takové, jaké jsou, a zkvalitnit své Bytí. Signály tu máme. Pro toho kdo vidí, kdo chce vidět a chce žít a ne jen živořit.
Letošní úplněk byl ovšem v mnohém daleko daleko silnější a zásadnější než obvykle. Na planetě se kompletně vyresetoval starý program vyjetých kolejí minulosti. Karmický program strachu už neexistuje. Jen většina to necítí. A tak pojede dál stejným způsobem i když už to není nutné. Ale je to, jako když se otevřely brány Bastily ve francouzské revoluci a mnozí vězní zůstali ve svých kobkách ze setrvačnosti dál...S tímto paradoxem se potkávám dnes a denně. Mnoho lidí se nechce osvobodit. Hýčkají si svá utrpení, leští svá pouta a obhajují své mříže dál. I když už vědí a znají cestu z vězení, staré známé okovy jsou jím bližší než neznámá neprošlapaná cesta svobody. Mohou se totiž lépe vymlouvat na ústrky okolí, nepochopení partnerů, zlobivé děti či neuznalého šéfa. Je pro ně snadnější nadávat na zlodějské politiky, systém, zřízení, společnost a "dobu", než převzít zodpovědnost za své štěstí.
Na vině je Strach, mocná iracionální síla temnoty, která nám sice v minulosti umožňovala přežít, ale bránila Světlu zářit v našem žití. Program strachu, rozšířený na naší planetě po tisíce let, nás učil obezřetnosti, ale dnes už ho není třeba. Od loňského Slunovratu se odehrálo mnoho věcí! Čas a vibrace, po neuvěřitelném zrychlení v roce 2013, se v období mezi Slunovratem (21.12.2013) a novoluním (1.1.2014) jakoby zastavily. Spočívali jsme v bodě 0 a věci se odehrávaly už jen u lidí, kteří zavčas nedokončili přesun na vyšší frekvenci, vyšší kvalitu svého Bytí. Těm přicházely "jobovky" a chmury z ne-lásky, kompenzované jídlem, pitím a bezduchou zábavou. Ale pro jiné to byl čas neuvěřitelného klidu, nirvány, proplouvání mimo zemskou gravitaci. Čas se zastavil. Byla to ideální chvíle pro meditaci. Dostávali "dárečky" v podobě mystických zážitků, tiché pohody či "andělských zpráv" z vesmíru.
Novoluní nastalo hned první den v roce a mělo tentokrát také neuvěřitelnou sílu. Připomínalo tarotovou kartu "Věž", se zbořením struktur a omezení v sobě. Běžně symbolizuje konjunkce luny se sluncem tiché dokončování a opouštění starého, aby mohlo přijít nové. S novým rokem skutečně přišlo! Tentokrát to ovšem bylo neuvěřitelně obtížné. Mnozí si jistě všimli, jak nesnadno se zapojovali do běžných denních starosti. Na "vině" byl RESET starého systému. Přesunovali jsme se z roku pod vládou čísla 6 ( tedy přehodnocování vztahů .. ) do roku pod vládou čísla 7 (tedy pohyb, přesun, praktická realizace změn...) .To samo o sobě by nebylo tak náročné, kdyby... Kdyby nenastal nový čas, nový svět a nové období rozvoje ducha. Jako spirituální bytosti, kterými ve skutečnosti jsme, v této škole života rosteme posunujeme se a sílíme každý po svém, ve svém tempu, ve své úrovni zralosti. A v období od novoluní do úplňku se na naší planetě kompletně resetovaly staré programy naladění mysli na strach.
Většina z nás byla v této době (od 1.do 16.1) tak trochu mimo, kulantně řečeno : -) V praxi se to projevilo ještě dalšími těžkostmi při plánování čehokoli. Každý den, každou hodinu a každou minutu se vše měnilo a mění. Tendence k roztahování a stahování času (dříve relativně vnímané jako konstantní veličiny), která započala už loni se zmnohonásobila. Místy se zdálo, že nic nenavazuje na nic a že místo plánu a organizace stačí jen hodit nohy na stůl, čekat jak se co projeví a jak to dopadne.. :) Byla to ovšem jen ukázka toho, co nás v tomto roce čeká...( viz příští článek zde "Život má své vlastní plány..") Tedy čas neuvěřitelných úžasných změn našeho Bytí, připustíme-li je jako možné...a neskutečných potíží v našich životech, budeme li změny blokovat zastaralým ustrašeným myšlením.
Strach už totiž neexistuje, neboť to byl jen virus implantovaný do našich myslí a v tomto období, končící právě úplňkem, byl vymazán z povrchu zemského. Teď je jen na nás, vygumovat jej jako nesmyslnou, otravnou, neexistující chiméru z naší hlavní hlavy. Pokud jsme se poslední léta nechali vést vyšší mocí Existence a prošli potřebným množstvím životů až do fáze zralosti, poznáme to tak, že strach v našem životě po této úplňkové fázi už neexistuje. Ale i ti kdo se ještě obávají, mají stále šanci rychle se otřepat s vírou, že vše je správné a v pořádku a není čeho se bát. Vydat se na cestu odvahy žít svůj život statečně, neohroženě a s láskou. Vibrace planety a síly vesmíru jim půjdou vstříc. Strach jako průvodní jev temnoty, opozice Světla, bude nadále zůstávat už jen v lidech silně připoutaných na hustší, nižší frekvenci hmoty.
Naladit se na vesmírnou morseovku vyťukávanou světly ( sluncem a lunou ) planetami, či našimi sny... je snadnější než by se mohlo zdát. Chce to jen ztišit hlas mysli, naladit své smysly a otevřít svá srdce. Opravdu chtít vidět ! Vnitřním zrakem odhalit lež i přetvářky, kompromisy a stereotypní opakování pitomostí v naší dennodenní realitě. Opravdu chtít slyšet poselství naší Duše, která se může trápit nesmyslným konáním našeho těla pod vládou Ega. Opravdu chtít cítit vhodnou chvíli k ukončení opakujícího se konání, které nám už nic nepřináší. Vztahů, které jsou pod vládou strachu; práce, která člověku nedává smysl; posluhování věcem, které nepotřebujeme... Musíme opravdu chtít vnímat své srdce, maják pro plavbu rozbouřeným úplňkový mořem, udávající ten správný směr. Musíme si přiznat, má-li náš život příliš ostrou, trpkou, hořkou nebo kyselou příchuť. Opravdu chtít ochutnat konejšivou sladkost života člověka, který plyne v souladu s vesmírem. Použijeme li takto své smysly, záři signálů za úplňkových nocí nemůžeme nevidět!
A tak i světlo úplňku může být bránou k poučení, pochopení, k vhodnému jednání a moudrosti. Neboť jak se říká: "moudrý člověk nedělá méně chyb než hlupák, ale žádnou neudělá dvakrát" Já bych nebyla tak přísná, dvakrát dobrý ale pak už hurá na nové...:)
Krásný den v novém světě nečekaných možností... :) Klaudie
Autorka článku: Klaudie Šindelářová
Následující články Klaudie:
" 2014 na křídlech změn" vyjde zde 24.1.2014
" O Lásce a Světle v nových časech" vyjde zde 30.1.2014
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.