čtvrtek 18. dubna 2024
Valérie
pátek, 7. října 2016, 17:06
Český hudebník Marek Ztracený, Objev roku 2008, odstartoval sérii koncertů, kde odkládá všechny kabely a hraje akusticky. Kromě tour má další velké plány i pár nových písní. Navíc je tátou, a tak vedle hraní věnuje čas i pětiletému synovi.
Právě jste rozjeli ne úplně tradiční Harmonika Tour, v čem je jiná?
Harmonika Tour je šňůra pěti koncertů v českých městech, na které hrajeme jen akusticky. Snažíme se dělat pohodový koncert, který probíhá v přátelské atmosféře. Děláme to hodně pocitově, na co máme chuť, to zahrajeme, na co mají chuť diváci, o to si můžou říct. Nemáme prostě daný playlist. A je to hodně o tom, že si povídáme. Jen tak sedět a drnkat, nic neřešit.
Co vás k tomu vedlo?
Jednoduše už nás štvaly zvukové zkoušky a pódia, a tak jsme se rozhodli, že vezmeme kytary na záda a technické vymoženosti vyměníme za tahačku, akustiku a metličky a objedeme pár měst. Nejdřív jsem si sice říkal, jestli jsme to nepřehnali, když bereme i tu harmoniku, ale teď jsem si jistý, že je to super.
Jsou ještě jiné novinky v tvorbě Marka Ztraceného?
Mám novou písničku a musím říct, že z ní mám vážně dobrý pocit. Jmenuje se Vlastní svět a zatím jsme ji párkrát hráli po koncertech. Na jaro chystáme něco velkého a úžasného a taky jsou v plánu nějaké spolupráce s jinými hudebníky, a dokonce i se symfonickým orchestrem, ale nic konkrétnějšího zatím nemůžu prozradit.
Když je nová píseň, tak co nové album?
Na to je ještě čas, před rokem jsem vydal desku Pády a teď nikam nespěchám. Je pravda, že mám v šuplíku už několik dalších písní, a to i přes to, že jsem si řekl, že budu odpočívat, ale ta tvořivost tam je a já ji nechci úplně ignorovat.
Už je to nějaký rok, co se změnily podmínky produkce. Jak to s odstupem hodnotíš?
Poslední tři roky to začíná dávat smysl. Předtím jsme měli vydavatelskou firmu a kolem mě pořád byli lidé, kteří za mě rozhodovali, a ne vždycky to bylo dobře. Teď jsem založil vlastní, mám novou manažerku, spoustu věcí si rozhoduju a organizuju já sám a hrozně mě to baví. S kapelou už teď nemusíme jezdit všude, sami rozhodujeme o tom, kde budeme vystupovat. Dříve jsme jeli, kde něco dali, hráli jsme i na koňském povozu. Je pravda, že když rozhoduju sám, tak se taky někdy seknu, ale aspoň jsem pak naštvaný jen sám na sebe.
Jak je o s Jirkou Kučerovským? Loni hrál na Křest tour jako host a teď už je člen kapely?
Začnu historkou. Zrovna dneska jsem byl tady v Olomouci na bagetě a paní prodavačka mi říká, ať pozdravuju Jirku Kučerovského, že ho má ráda. Tak pomalu začínám mít pocit, že ho mají raději než mě (smích). Ale má se to tak, že jsme kamarádi a proto byl hostem na našem koncertě v Brně a šlapalo to skvěle. A potom jsme měli v kapele pár změn a Jirka byl první, kdo mě napadl. Věděl jsem, že s Tomášem Klusem, se kterým hraje, nikam minimálně rok nejedou, a tak jsem mu zavolal a klaplo to. Oba jsme byli nadšení, Jirka byl energie, která se nám hodila, posouval to někam dál. Před pár týdny byl poslední koncert, který s námi odehrál, protože ho čeká koncertování s Tomášem, a to my respektujeme. Věřím, že společně ještě někdy budeme hrát.
Co děláš, když zrovna nepíšeš nebo nehraješ na koncertech?
Když nepracuju, tak trávím čas s rodinkou. Rádi chodíme po Šumavě, často podnikám něco se svým pětiletým synem, hodně času trávíme na ledě, protože ho baví hokej, a v zimě taky lyžujeme. On je skvělý parťák na všechny aktivity. Přes léto moc času nemám, takže se snažíme improvizovat a občas uděláme nějakou spontánní akci. Třeba ráno zahlásím, že jedeme na dva dny k moři a podobně. Mají rádi, když je takhle překvapím.
A jak je to s tvým jménem, existuje ještě nějaký Mirek Slodičák?
Maminka mi říká Mirďo, Mirečku a když zlobím tak Miruno, a jinak moje původní jméno používá málokdo. Všichni si zvykli na Mareka Ztraceného, mám to tak dokonce napsané i v občance, a to i kvůli malému, aby si to nepletl. A jemu zase říkám Maru, je taky Marek Ztracený. A pak jsou takové výjimky, jako třeba kamarádi na u nás na Rudě, kteří mi říkají Bača, protože můj táta, když byl malý, tak pásl ovce. A kluci z UDG mi říkají Mařenko.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.
