čtvrtek 25. dubna 2024 Marek

Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.

Senátor Lumír Kantor: Připravujeme zákon o komoře porodních asistentek. Věřím, že ušetří pár životů

PR článek

Lumír Kantor je ve funkci senátora už více jak rok. Stává se pravidlem, že po zvolení do politických funkcí lidé tak nějak zapomínají dostatečně reflektovat svým voličům, a o to více těm místním, jak se vlastně ve funkci mají a čeho dosáhli. Lumír Kantor je ale výjimka – nejenže svoje sociální sítě a web plní neustále novinkami, ale také nadšeně kývl na náš rozhovor…

Pane doktore, téměř rok a půl utekl jako voda, a vy jste v roli senátora velmi činný. Když jsme se spolu bavili naposledy, říkal jste, že vaše hlavní aktivity coby senátora se budou točit okolo zdravotnictví…
Ano, a to se také povedlo. Řekl bych, že stav mé práce odpovídá přesně tomu, jak jsem si představoval, že budu fungovat. Je pravda, že první rok byl velmi náročný. Víte jak to je, když přijdete do nového zaměstnání, potkáváte úplně nové lidi, máte před sebou úplně nové úkoly a přemýšlíte, jak se jich co nejlépe chopit. Možná bych svoji funkci senátora zezačátku mohl přirovnat k prvním dnům ve škole, kdy si sedneme pěkně do lavice mezi své nové spolužáky, dostanete první věci a učíte se, jak vše vlastně funguje. Měl jsem štěstí, že vedle mne sedí můj přítel, pan senátor Papoušek a hodně mi v těch začátcích pomohl. A nejen on. Zažil jsem tam mnoho pěkných a vzácných setkání.

Jaké je to v senátu? Připadáte si jako politik?
Neřekl bych, že senát je takový úl jako poslanecká sněmovna. V senátu jste opravdu každý za sebe, a nerozhodujete se pod nátlakem nebo podle většiny. Opravdu jsem nezažil, že by na mě byl vytvářen od kolegů senátorů nátlak, jak mám volit. Mohu hlasovat podle svého svědomí. Mimo zdravotnictví se zabývám mnoha věcmi, souvisícími s občany mého obvodu (Olomouc a asi 40 obcí). Mimo to je na zasedání senatátu průměrně 30 zákonů nebo jiných dokumentů, které schvalujeme.

Zároveň jste stále primářem Novorozeneckého oddělení Fakultní nemocnice v Olomouci. Jak hodnotíte skloubení těchto dvou funkcí?
Jde to. Už to vím. I když první rok to bylo velmi náročné. Ale byla to má podmínka, kdyžmi přišla nabídka na kandidaturu do senátu. Víte, pokud se chcete zabývat zdravotnictvím z pozice senátora, musíte být neustále v obraze, nesmíte vypadnout z toho zdravotnického kolotoče. To je velmi podobné s profesí lékaře. Proto jsem vděčný, že jsem mohl zůstat primářem na svém oddělení, a mít tak neustálý kontakt s prací. Ta práce dětského lékaře je to co mě naplˇnuje více jak 25 let. Politika je stejně jako medicína služba lidem. Práce primáře mě drží při zemi, senát mi dává možnosti, jak v dobrém nové věci uvádět v život v ještě širších souvislostech. A podstatné je to, že moji kolegové lékaři a sestřičky pracují velmi dobře a spolehlivě. Mám je rád, s většinou si rozumíme. Moc mi pomáhají. Umrtnost  novorozenců byla v minulém roce v naší Faku.tno nemocnici Olomouc nejnižší v historii. 3,1 promile. V devadesátým letech to bylo přes 20 promile…Ročně to tak jsou desítky zachráněných dětí,

Tím se dostáváme k propojení funkce senátora a zdravotnictví. Na co jste se zatím zaměřil?
Z těch větších věcí jsem se zabýval, a dál zabývám, paliativní péči v České republice. (pozn. autora: Paliativní péče je komplexní, aktivní a na kvalitu života orientovaná péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém nebo terminálním stadiu. Cílem paliativní péče je zmírnit bolest a další tělesná a duševní strádání, zachovat pacientovu důstojnost a poskytnout podporu jeho blízkým). Jako primář novlrozeneckého oddělení a odborný garant v olomouckém mobilním hospicu Nejste sami, mám k tomuto tématu velmi blízko. Za první impuls se dá považovat fakt, že jsme asi před dvěma lety umožnili beznadějně nemocnému dítěti, aby umřelo doma, mezi svými blízkými. Z mého oddělení ve Fakultní nemocnici teď jezdí přímo domů za dětmi mí kolegové, sestřičky a doktoři. Jsem rád, že jsem byl na tom začátku. Jsem taky členem komise pro koncepci paliativní péče v kraji.


Lumír Kantor při vyšetřování dítěte na dětské JIPce v olomoucké Fakultní nemocnici

Jak jste v této problematice pomohl jako senátor?
Absolvoval jsem mnohá jednání jak na ministerstvu, tak s jednotlivými hospici. A narazil jsem na velký problém. Roztříštěnost. Do tohoto problému totiž spadají kamenné hospicy, mobilní hospicy, Charita, nemocnice a podobně, a je velmi těžké tyto subjekty dát dohromady, aby postupovaly jednotně. Po mnoha jednáních se do určité míry podařilo mi podniknout v tomto sjednocující kroky. Dobré znamení je třeba fakt, že ministerstvo zdravotnictví už s těmito subjekty nejedná jednotlivě, ale jako s větší skupinou. Jsem vděčný těm organizacím, že mají alesoˇn snahu se domluvit.

Je ještě nějaká oblast ze zdravotnictví, kterou se zabýváte?
V současné době se věnuji problematice, pojící se k porodním asistentkám. Mám k tomuto tématu blízko jako primář novorozeneckého oddělení. Víte, porodní asistentky vykonávají takový zvláštní druh péče a u své práce jsou velmi samostatné. Jsou to často velké individuality.Ty v nemocnici i ty, které chodí za těhotnými a matkami přímo domů. Já a moji kolegové teď pracujeme na zákonu, na základě kterého by měla vzniknout komora českých porodních asistentek. To by je mohlo sjednotit. Dnes to totiž funguje tak, že jedna skupina porodních asistentek upřednostňuje komunitní péči, druhá skupina porodních asistentek pak pracuje v nemocnici, není ani soulad mezi nimi navzájem a nimi a lékaři. Komora by vnesla do současného stavu porodní asistence řád, pravidla a bezpečnost jak pro ženy těhotné a rodící, tak i pro porodní asistentky. Nejde o restrikce či zákazy, ale o pravidla. Teď, jako senátor, mám možnost navrhnout zákon, který by podle mého názoru razantně situaci zlepšil.

To by znamenalo, že by se třeba zakázaly domácí porody?
Ne. Nicméně komora porodních asistentek by na činnost všech asistentek dohlížela, a nestávalo by se třeba, že by porod doma vykonávala porodní asistentka bez dostatečné kvalifikace nebo zkušeností. Vezměte si, že třeba vůbec neexistuje statistika, kolik porodů se uskuteční doma, a s jakým výsledkem. To by právě měla komora zaštiťovat a monitorovat. Spolupracovala by s lékaři i ministerstvem zdravotnictví. Jsem přesvědčen, že by to určitě pár životů ušetřilo.

Jak dlouho trvá napsat a schválit takový zákon?
No, v té první fázi to nejvíce záleží na tempu mého týmu, který zákon musí dát dohromady. Taková věc se nedá uspěchat, takže si nedávám nějaké limity.  Pokud kvalitní příprava zákona bude vyžadovat mé další čtyři roky ve funkci, rád tomu ten čas věnuji.

Na co by to mohlo narazit?
No, mohlo by se stát, že se na něčem stěžejním s porodními asistentkami nedohodneme. Mohlo by se stát, že zákon neschválí senát, sněmovna. Nebo že se na pořad schůze sněmovny vůbec nedostane. Nicméně, vše vypadá, že je na dobré cestě. Pár dní zpět jsem měl několik schůzek s ministrem zdravotnictví a jeho náměstky. Po nich mám z celé záležitosti zase mnohem lepší pocit.


Lumír Kantor mluví k prostestujícím při demonstraci proti Babišovi a jmenování Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu činnosti GIBS

Nejste jen senátorem a primářem, důležitou roli ve vašem životě hraje i skauting. Máte na něj ještě čas?
Jsem rád, že se na to ptáte, pane redaktore. To je taková drobnost, ale mám z ní obrovskou radost – v parlamentu se mi podařilo obnovit Čestný parlamentní skautský oddíl. Původně ho založil senátor Bratský v roce 2002, ale už nějakou dobu nefungoval. Já jsem si říkal, že by bylo dobré napsat poslancům a senátorům, že něco takového existuje a spojit lidi, kteří mají ke skautingu blízko. Jasně, je to jen malá věc a formalita, ale vnáší to mezi nás zase trochu víc bratrství a důvěry. Hlavním smyslem je podpora mládeže a dětí.

No já jen žasnu, kolik toho zvládáte. Má každý senátor tolik práce, jako vy?
Za ostatní kolegy mluvit nemůžu, ale já si stejně nemyslím, že bych pracoval nějak extrémně hodně. Prostě, když vás práce baví a naplňuje, nevnímáte to, že byste pracoval přespříliš. Mám skvělou manželku, která mne v tom, co dělám, velmi podporuje Takže v této osobní rovině mám velkou oporu. Víte, samotného mne překvapuje, že politici, které si voliči zvolí do funkcí, po volbách jakoby zapomenou na zpětnou vazbu k lidem. Proto jsem rád, že jsem rozhovor mohl poskytnout a alespiˇn trošku složit účty. Je možné mě sledovat na sociálních sítích Tam kde mohou lidé to, k čemu jsem se zavázal, sledovat a hodnotit.

 

Autoři | Foto Jarmila Kráčmarová

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.