Jste z Olomouce?
Nejsem z Olomouce, pocházím z Hodonína a bydlím v Brně už nějakou dobu.

I tak, líbí se vám město Olomouc?
Olomouc už znám z minulosti, když jsem tady hrál první ligu. Město Olomouc je opravdu krásné, dá se tady pěkně projít, je tady pěkné prostředí. Takže určitě doporučuji se sem někdy podívat, pro toho, kdo to tady ještě nezná.

I když nejste z Olomouce, máte tady nějaké oblíbené místo?
To se úplně nedá říct, vzhledem k tomu, že se tady nepohybuji dennodenně, protože dojedu na trénink nebo na zápas a jedu domů, tak tady oblíbené místo nemám.  Nebydlím tady, nepobývám tady jako kluci ze Slovenska, kteří nemají jinou možnost, než tady bydlet.

Když nemáte zápas ani trénink, jak nejraději relaxujete?
Vzhledem k tomu, že mám rodinu, tak to nejde všechno skloubit dohromady – je tam starost o malého syna, takže ten relax není tak, jak by člověk chtěl. Přes léto jezdíme často na chalupu v Buchlovských kopcích, je tam krásná příroda, chodíme do lesa a podobně. Tam se parádně relaxuje přes léto, přes zimu na relax už není tolik času, protože je na programu hodně zápasů...

Povedete vašeho syna ve vašich hokejových šlépějích?

Já to takhle nepreferuji. Myslím, že dnešní doba plná počítačů a všeho možného je taková, že můžou být rodiče rádi, když jejich malé dítě vůbec nějaký sport dělá. Syn má k hokeji asi nejblíž, ale pokud bude chtít někdy dělat něco jiného, určitě mu nebudu bránit. Teď jsme začali chodit na bruslení, je to vždy na chvilku, protože je to malé dítě, má tři roky, takže nevydrží dlouho. Ale jsem rád, že dělá už nějakou aktivitu, tak uvidíme, jak se to vyvine.

Jaké máte záliby kromě hokeje?
Mám rád cyklistiku a celkově jízdu na kole. Takže vždycky, když jsme s rodinou na chalupě, jezdíme na vyjížďky, je tam moc krásná příroda, dá se tam objevit spoustu hezkých míst. Zároveň se u toho pekelně vysportujeme, navštěvujeme třeba hrady, a to je jeden kopec za druhým.

Nedávno jste oslavil narozeniny. Jak vypadal váš narozeninový den?
Vzhledem k tomu, že mám narozeniny v sezóně, tak ty narozeniny můžou vyjít zrovna na zápas, tak jak to vyšlo letos. Takže jsem narozeniny oslavil zápasem. A samozřejmě, když jsem doma, oslavím narozeniny tak nějak v poklidu s rodinou.

Jak vznikla vaše přezdívka „krysa“?
To už je přezdívka z minulosti, ani kluci, co jsou tu teď, už ji nezažili. Vznikla, když jsem hrál první ligu a byl tady Štefan Žigárdy. Nebudu úplně prozrazovat proč, protože by mi potom určitě potvrdil, že jsem opravdu krysa (smích), takže zůstaneme u toho, že je to přezdívka z dávné doby. Jindra Ondruška, který tu v té době byl, tu situaci pamatuje, občas si vzpomene a dělá si z toho legraci.

Máte v kabině nějakou přezdívku teď?
Kluci mi říkají Vyrub.

Váš hokejový vzor?
Byl to obránce z NHL Ray Bourque, ale ten už nehraje, má hodně let. Já už mám taky pětatřicet, už jsem taky na sklonku kariéry. Ray byl obránce, který všechno dělal naplno, také jsou ho obdivoval kvůli jeho stylu hraní. Prakticky od dětství to byl můj oblíbený obránce, tvrdý a sbíral hromadu bodů. Vážila si ho celá NHL.

Čtěte více:

• Kohout bez výstroje Marek Laš: Absolvent ekonomické fakulty a milovník cizích jazyků
• Kohout bez výstroje Tomáš Mikúš: Milovník finských saun a student práv
• Kohout bez výstroje Braňo Konrád: Nebýt brankářem, asi bych vyráběl lampy, vždy mě fascinovaly