Přemnoží-li se komáří, upozorní na to senzory od Univerzity Palackého

Města a obce v okolí CHKO Litovelské Pomoraví budou moci díky datům z nových senzorů kontrolovat populaci komárů. V tůních lužního lesa mezi Olomoucí a Řimicemi instalovali odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP) speciální senzorové sety. S pomocí těchto zařízení získají místní samosprávy na dálku informace, podle nichž se rozhodnou, zda je v tůních nutné aplikovat postřik na komáří larvy, aby nedošlo k přemnožení tohoto hmyzu.

Litovelské Pomoraví je každý rok v období jara výrazně ovlivněno vysokou aktivitou komárů. Tato chráněná krajinná oblast se nachází podél řeky Moravy a místní vodní a mokřadní ekosystémy jsou ideálním místem pro líhnutí komárů, pokud příroda připraví pro vývoj jejich larev vhodné podmínky. Obyvatele měst a obcí v okolí lužního lesa trápí komáří kalamita po dlouhé týdny. Riziko přemnožení komárů je v posledních letech navíc zvýšeno vlivem klimatické změny. "S rostoucími teplotami vody v tůních se začíná zkracovat doba nutná pro vývojový cyklus jarních druhů komárů. Právě sledování teploty vody a úrovně zaplavení jsou klíčovými parametry pro zvládání aktivity komárů v tak heterogenním prostředí, jako je právě Litovelské Pomoraví," řekl Jan Brus z katedry geoinformatiky.

Odborníci z Přírodovědecké fakulty UP instalovali senzorové sety v několika tůních, které umožňují městům a obcím získávat informace o teplotě vody, vzduchu a okolní půdě. Teplota vody je důležitým ukazatelem, který ovlivňuje vývoj larev komárů. Hlavním sledovaným parametrem je informace o aktuálním zaplavení jednotlivých tůní, kterou získávají pomocí dat z ultrazvukového čidla. Díky vizualizaci údajů z jednotlivých čidel ve webovém prostředí mohou pracovníci samospráv, kteří mají na starost monitoring tůní, kvalifikovaně rozhodovat o případném postřiku komárů. Tato instalace senzorů je součástí mezinárodního projektu MOSPREMA: Predikce a management kalamitních stavů komárů pro zachování biodiverzity v lužních lesích, na kterém UP spolupracuje s městem Litovel, okolními obcemi, Olomouckým krajem a dalšími partnery.

Senzorové sety budou v tůních Litovelského Pomoraví autonomně pracovat po dobu několika let bez nutnosti lidské obsluhy. Získané údaje v kombinaci s informacemi o skutečném líhnutí larev následně pomohou odborníkům vytvořit základ pro model predikující vývoj populace komárů. „Jako vstupní data do tohoto modelu budou vstupovat i digitální 3D modely území získané plošným leteckým laserovým skenováním a velmi detailní modely jednotlivých líhnišť, které získáme skenováním z dronu. V kombinaci s údaji o počasí a daty ze senzorů by měl být budovaný model schopen predikovat i budoucí vývoj zaplavení jednotlivých tůní,“ vysvětlil Jakub Miřijovský z katedry geoinformatiky.

V terénu se tak pracovníci měst a obcí nyní zaměří pouze na monitoring aktuálního stavu líhnutí a početnosti komárů. Nově jim v tom pomáhá mobilní aplikace. „Kromě navigace v terénu a zakreslování nových líhnišť je aplikace primárně určena k aktualizaci stavu jednotlivých tůní. Toto sledování nám pomáhá identifikovat místa s vysokou koncentrací komářích larev a zjistit, zda je nutné v tůních kvůli riziku přemnožení komárů aplikovat larvicid, který cíleně hubí pouze jejich larvy,“ uvedl Jiří Nevima z katedry geoinformatiky.

Pracovníci během monitoringu do aplikace zadávají počty larev ve stanoveném objemu vody, zapisují údaje o poměru vývojových stádií larev a mnoho dalších parametrů včetně fotografií. „Za nejdůležitější údaj je považována expertní informace o nutnosti provést postřik. Všechny informace od pracovníků monitoringu jsou ihned po měření nahrávány na server a následně vizualizovány v podobě mapové aplikace. Zástupci obcí takto mohou být informování o stavu jednotlivých tůní a mnohem lépe plánovat a koordinovat aplikaci přípravku,“ podotkl Jan Brus. V případě povodňových stavů budou na územích mimo lužní les postřiky prováděny i z dronů.

Cílem projektu MOSPREMA je především optimalizace a minimalizace zásahů nutných pro zvládání kalamitních stavů komárů v CHKO Litovelské Pomoraví a jeho okolí. „Moderní technologie mohou výrazně ulehčit práci jednotlivých pracovníků a napomoci nalézt rovnováhu v tomto křehkém ekosystému,“ dodal Jan Brus.