Epidemie koronaviru oddálila prodej těžby křišťálu na Jesenicku

U Velké Kraše podle odhadu odborníků leží pod zemí stovky tun křišťálu a záhnědy. Do tendru na prodej těžebních práv, vyhlášeného v lednu, se přihlásil jeden zájemce. „Kvůli opatřením souvisejícím s koronavirem ale nestihl včas dodat podklady. Požádal proto o prodloužení lhůty,“ uvedl starosta Velké Kraše Zdeněk Zátopek. Obec následně vypsala nový záměr prodeje práv k těžbě drahého kamene, nabídky vyhodnotí 23. června. Hlavním kritériem bude nabízená cena. Posuzovat se bude také spolupráce těžařské firmy s obcí.

Báňský úřad dobývání drahého kamene u Velké Kraše povolil v roce 2017. O těžbu křišťálu se před vyhlášením záměru prodat oprávnění k hornické činnosti začali zajímat první čtyři investoři. Obec dlouho zvažovala, zda drahokamy v severním cípu Olomouckého kraje bude těžit vlastními silami nebo se spojí se strategickým partnerem.

Podle Zátopka je těžba křišťálu velmi nákladná a obec by ji nedokázala financovat. Spolupráce s investorem ve společném podniku by zase byla komplikovaná, navíc zájemci o těžbu této variantě nebyli nakloněni.

Velká Kraš se nakonec rozhodla, že prodá těžební práva investorům. Z dokumentace EIA vyplývá, že v tamním ložisku může být ročně vytěženo až 5000 tun křemene, přičemž získáno má být 25 tun drahokamů. Celkové množství vytěženého nerostu v plánech činí 67.000 tun, z toho na drahé kameny připadá 335 tun.

Krystaly křišťálu se mají v dobývacím prostoru po odstřelu vybírat ručně a poté odvážet ke zpracování do úpravny v obci. Křišťál je bezbarvá odrůda křemene. Používá se ve šperkařství, v laserové technice a radiotechnice, pro výrobu optických přístrojů a ve sklářském průmyslu. Často zdobí sbírky nerostů. Polodrahokam záhněda, který je zabarvený příměsí hliníku, sodíku a lithia, nachází uplatnění ve zlatnickém průmyslu.