sobota 27. dubna 2024
Jaroslav
středa, 12. srpna 2020, 15:00
V minulých dnech olomoucká radnice upozornila vypracovanou studií na problematiku parkování v Olomouci. Podle analýzy, kterou si nechala zpracovat, jsou v tomto neproblémovější oblasti sídlišť a centra města s jeho blízkým okolím. To ovšem není pro obyvatele města nová informace, protože sami mají s problematickým parkováním dostatek zkušeností. Novinkou pro ně ale může být avizované možné rozšíření placené zóny a zavedení rezidenčního parkování.
Otázky redakce:
Otázky byly položeny předsedovi zastupitelského klubu e-mailem ve středu 5. srpna ve 13:30. Předsedové či jejich zástupci měli čas odpovědět do středy 12. srpna do 12:00.
Odpovědi zastupitelů nejsou redakčně upraveny a jsou řazeny podle času doručení do redakce:
Osobní automobil patří k dnešnímu standardnímu vybavení domácnosti. Sídliště, kterých se problém s parkováním obecně potýkají nejvíc, byly postaveny v době, kdy auto nebylo běžnou užitkovou věcí. Prostor kolem sídlišť nezvětšíme, všechno kolem domů vybetonovat taky nemůžeme. Za této situace volání po dalších parkovištích je zbytečné, protože je prostě není kam umístit. Jít cestou restrikcí a regulace bychom také neměli. Za zcela klíčovou považuji dostupnost a snadnost cestování prostředky městské a příměstské hromadné dopravy, jako protiváha individuálnímu automobilismu. Proto by se měl magistrát ve spolupráci s krajem snažit nabídnout občanům alternativu v podobě funkční a husté sítě hromadné dopravy, která bude výhodná natolik, že si lidé nákladnou investici na pořízení vozu rozmyslí a budou preferovat cestování hromadnou dopravou. Jednoduše nabídnout občanům jinou variantu přepravy po městě a okolí. Přitom by se mělo pamatovat i na bezpečí cestujících, kteří při cestování musí být ušetřeni excesů s kapesními zloději, páchnoucími bezdomovci, narkomany a jinými nepřizpůsobivými občany, jež většinu slušných lidí od používání MHD odrazuje.
Udělat cestování cenově výhodné, např. nabídnout určité slevy na jízdném rodinám bez automobilu. Umím si i představit, že v ranních hodinách, od pěti do devíti, kdy studenti a žáci jedou do škol a pracující do práce, by byla jízda v MHD zcela zdarma.
A jen na závěr - každý si automobil pořizuje svobodně, na základě vlastního rozhodnutí. A každý by měl zvážit, zda má kde zaparkovat.
Rezidenční parkování považuji v současnosti za nejlevnější a nejúčinnější metodu řešení deficitu parkovacích míst. Je rychlá, efektivní a do rozpočtu může přinést i finance, jež mohou být následně využity k budování parkovacích domů a záchytných parkovišť apod. Jako příklad toho, kde to funguje, můžeme uvést například Brno, kde se tzv. Modré zóny vcelku nedávno zavedly a na základě dobrých zkušeností dále rozšiřují. Vidím to sám i v praxi, když jezdím do Brna za rodinou, že v místech, kde nebylo naprosto možno zaparkovat, tak najdu nyní i „bez kroužení“ ulicemi nějaké volné parkovací místo. V Olomouci, kde bydlím nedaleko centra, se mi naopak čím dál častěji stává, že vyjedu ráno z naší, do té doby poloprázdné ulice a do odpoledních hodin je tak plná aut, že musím parkovat o několik ulic dál. Až po konci pracovní doby, až sednou dojíždějící zaměstnanci do svých aut a odjedou domů mimo Olomouc, tak se naše ulice stane opět poloprázdnou... Někdo může namítnout, že ulice přece patří všem, to jistě ano, ale tento parkovací komunismus pak vede k tomu, že v ulicích bývají dlouhodobě odstavena nepoužívaná či nepojízdná auta, firemní vozidla, celé flotily aut některých rodin (a to i nepočetných rodin!) a toto nelze vyřešit jinak, jak regulací. Měj si klidně více aut, parkuj si před svým domem, ale zaplať. Množství aut se stále zvyšuje a počet parkovacích míst není nekonečný. Nakonec stejné řešení vidíme i v okolních zemích, kdyby to tam nefungovalo, tak to jistě už dávno nahradili něčím lepším. Budoucnost pak vidím v systému sdílených aut, pravděpodobně autonomních. Zkrátka v jejich postupném ubývání a v širším využívání veřejné či jiné, než individuální automobilové dopravy.
Doprava či lépe řečeno mobilita je klíčovou součástí kvality života ve městě. V hektické době je pro nás důležité přesunout se z bodu A do bodu B. To vše musí probíhat v rozumném čase a přiměřeném komfortu. Naše názory jsou v tomto konzistentní a usilujeme o symbiózu. Chceme, aby si každý mohl vybrat preferovanou formu dopravy. Rozhodně odmítáme přemíru nařizování, regulací. Politik nemá nařizovat lidem, že mají jezdit do práce na kole, nebo elektrokoloběžce, ale v mezích možného vytvořit podmínky, aby měl občan právo volby. Bavíme-li se o automobilové dopravě, pak nám vzniká problém se statickou dopravou, parkováním. Městská centra i sídliště vnikala v době, kdy počet aut byl minimální. A to není problém jen Olomouce, ale v podstatě všude ve světě.
Jak z toho všeho ven? Parkování dle zón má svůj smysl a povede ke zlepšení situace. Je to však jen jeden střípek ze souboru řešení. Na sídlištích je potřeba eliminovat dlouhodobá parkování nejrůznějších dodávek, která zabírají mnoho místa. V rodinách jsou dnes klidně dvě i tři auta. Toto právo nelze nikomu ubírat, ale už jen z prostorové logiky by mělo být pro rodinu dostupné jedno parkovací místa, další musí být zpoplatněna. Na sídlištích je potřeba rozšiřovat hromadná parkoviště, stavět parkovací domy, nebo spíše umožnit toto soukromým subjektům.
Dalším prvkem je budování odstavných parkoviště, známých P+R ploch s dobrou návaznou dopravou do centra a motivačním nastavením, aby se vyplatilo nechat auto na okraji a pohodlně, rychle a levně se dopravit dále do centra. S tím souvisí rozvoj infrastruktury MHD, k čemuž patří také rozšiřování tramvajových tratí. Nepotřebujeme vymýšlet vymyšlené. Vycházíme z aktuálních trendů, situace i z jiných měst v ČR i zahraničí a kombinaci nejlepších možných řešení se budeme snažit postupně realizovat v Olomouci.
Nemohu nevzpomenout ani naše téma v podobě velkokapacitního podzemního parkoviště pod třídou Svobody. Pořád mi ta myšlenka, že zaparkujete v centru a poté vyjdete v podstatě na Horním náměstí a hned vás uchvátí krása našeho centra, přijde skvělá. Samozřejmě platí, že vše něco stojí, nic není zadarmo.
Čím dál vyšší celkový počet automobilů je důvodem pro častější problémy s parkováním jak v centru města, tak na jeho okrajích. Jedním z možných řešení je zavedení rezidenčního parkování. To by jedné části obyvatel problematiku parkování výrazně zjednodušilo, ovšem té druhé by to situaci zkomplikovalo.
Na parkování v centru města je třeba se dívat z vícero hledisek a rozlišovat je na parkování pro návštěvníky města, rezidenty a podnikatele, kteří mají v centru města svou provozovnu. V současné době efektivně fungují různé druhy alternativní dopravy do centra města, např. bikesharing a elektrické koloběžky, ty ovšem nejsou vhodné pro všechny obyvatele.
V centru města je třeba mít dostatek parkovacích míst, ovšem z historického a vizuálního hlediska není možné, aby bylo zaskládané auty. Zavedení tzv. „modrých zón“ podporujeme. Striktněji to určí, kdo na parkování v centru nárok má a kdo ne.
Vzrůstající životní úroveň znamená růst individální automobilové dopravy. Zatímco vlastníci rodinných domů parkující na svém pozemku mohou být teoreticky v klidu, obyvatelé bytů, kteří nemají auta na pozemku domů, mají problém, kam s nimi. Myslím si, že by jej měli aktivně řešit. Jejich auto není veřejné, přitom si jej odstavují na stále se rozšiřující veřejná parkoviště placená z městských peněz. S tímto přístupem jednoho dne i poslední veřejná travička na sídlištích bude zadlážděna ve prospěch auta. Změna myšlení je nasnadě. Mám auto, musím mít tedy pro něj garáž nebo zakoupené parkovací místo. A to nemusí být vždy pod okny vlastního bytu.
Rychlé a efektivní řešení problému, který byl dlouho po automobilovém boomu odkládán, a to i legislativně, neexistuje. Z hlediska okamžitého je jistě řešením transfúze v podobě zavedení rezidenčního parkování a rozšíření placené zóny.
Z dlouhodobého pohledu by mělo město zvolit takovou politiku, která umožní obyvatelům bytů stavět si hromadné patrové garáže i parkovací domy, alespoň navázané na terminály MHD, když už to nepůjde pod okny jejich bytů. A pro přespolní dojíždějící za prací vlastním vozem, v napojení na MHD na hranici města, vymyslet záchytná parkoviště, pokud stejnou službu pro ně nevymyslí jejich zaměstnavatelé. Změna myšlení by měla prvotně spočívat v tom, že náklady na parkování jsou stejné provozní výdaje auta jako benzín nebo STK. Pokud by město neplatilo z veřejných peněz automobilistům jejich parkoviště, možná že by i MHD mohla být zdarma a ve městě více zeleně.
Na otázky redakce neodpověděl.
Na otázky redakce neodpověděla.
Na otázky redakce neodpověděl.
Na otázky redakce neodpověděl.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.
