V ulicích Prostějova bylo instalováno dalších 13 kamenů zmizelých

„Kameny zmizelých uložíme letos ve dvou etapách. Aktuálně jich přibylo 13 na pěti místech, v říjnu pak dalších pět,“ řekl ve čtvrtek předseda spolku Hanácký Jeruzalém Michal Šmucr. Kameny zmizelých ode dneška připomínají například čtrnáctiletou Evu Redlichovou, její matku Julii Brammerovou a nevlastního otce Pavla Brammera v ulici Hvězda. Položeny byly i za bratry Ludvíka, Rudolfa a Josefa Bauerovy v ulici Hanačka, a to před jejich někdejší konfekční továrnou, která nyní funguje jako mateřská škola.

Dnešní datum pro ukládání kamenů zmizelých nebylo zvoleno náhodně. Na přelomu června a července 1942 totiž bylo z Prostějova deportováno 1259 lidí. „Drtivá většina z nich byla kvůli svému židovskému původu povražděna v Baranoviči, Malém Trostinci, Treblince, Raasice, mnozí zemřeli v Terezíně. Domů do Prostějova se vrátilo pouze 109 osob,“ podotkla Jana Gáborová ze spolku Hanácký Jeruzalém.

Kameny zmizelých mají velikost dlažební kostky a k přečtení jmen se musí člověk sklonit, čímž vzdává úctu obětem holokaustu. Prvních 11 kamenů zmizelých bylo loni v září rozmístěno v několika ulicích Prostějova. Na budově hlavního vlakového nádraží, které bylo v roce 1942 dějištěm transportu více než tisícovky obyvatel města do koncentračních a vyhlazovacích táborů, byla před časem umístěna pamětní deska obětem holokaustu.

V Prostějově žila do druhé světové války století významná židovská komunita. Prostějov se v posledních letech dostal do hledáčku českých i zahraničních médií kvůli vleklému sporu o pietní úpravu bývalého židovského hřbitova, který byl zničen za německé okupace. Na místě hřbitova, kde stále leží ostatky téměř 2000 židovských obyvatel, je nyní park a parkoviště.

Nadace Kolel Damesek Eliezer se loni s radnicí po několika letech diskusí dohodla na podobě pietní úpravy místa bývalého židovského hřbitova. Dohodu dnes při návštěvě Prostějova ocenil předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. „Děláte to nejdůležitější, co dělat můžete. Vracíte jména obětem. Když budou mít oběti jména, tak zločiny druhé světové války nikdy nezůstanou zapomenuty,“ komentoval Vondráček aktivity spolku Hanácký Jeruzalém.