Výzkumníci z UPOL zkoumali dopady zpravodajství na českou společnost v začátcích pandemie

pátek, 31. července 2020, 12:00

Výzkumný tým z katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky ve spolupráci s agenturou STEM/MARK zkoumal dopady zpravodajství v průběhu koronavirové pandemie na českou společnost. Šetření se zúčastnilo 1020 lidí a samotný sběr dat, který probíhal online, se uskutečnil na konci června. Závěry, ke kterým výzkumníci dospěli jsou genderově nevyvážené. Zatímco ženy považovaly zprávy týkající se koronaviru za zajímavé a srozumitelné, muži je podle výsledků vnímali jako zmatené a jejich zájem o ně postupně upadal.

Tým z katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL) se společně s agenturou STEM/MARK zaměřil na první tři měsíce pandemie covid-19, na období od letošního března do května. Výzkumníky také zajímalo, jaké faktory lidi motivovaly k tomu, aby zpravodajství sledovali.

Sociolog Zdeněk Sloboda si větší zájem žen o zpravodajství v době krize vysvětluje tím, že se ženy zpravidla cítí zodpovědné za péči o děti a domácnost a i když mívají spíše nižší zájem o politické zpravodajství, v době pandemie silně zasahovalo do těchto oblastí. Proto se nejspíš jejich zájem zvýšil.

„Na základě sledování koronavirového zpravodajství od března do května je možné českou společnost rozdělit do čtyř pomyslných skupin. Ty odlišuje především gender (pohlaví) a druhotně pak věk a vzdělání. Zatímco vysokoškoláci jsou mezi všemi skupinami zastoupeni rovnoměrně, významné rozdíly se ukázaly mezi středoškoláky s maturitou a těmi, kteří ji nemají. Skupiny jsme pojmenovali: Znepokojení, Lhostejní, Opatrní a Skeptičtí,“ popisuje vedoucí výzkumu Zdeněk Sloboda.

Zdroje informací

Z výsledků výzkumu vyplývá, že 54% respondentů vnímá jako nejsrozumitelnější informační zdroj rozhlasové vysílání. Pro tisk hlasovalo 43% z nich, což byl v ohledu na srozumitelnost zpráv vůbec nejnižší výsledek. Sociální sítě byly více jak polovinou vzorku vnímané jako zdroj, který přehnaně zahlcoval veřejný prostor informacemi o pandemii.

„Média i politici musí být zodpovědní v tom, co dělají a jak komunikují. Včasné a přesné informování je důležité, ale v takto krizové situaci je třeba také dbát na míru a důsledky informování, aby nedocházelo například k zahlcení či zbytečnému vyvolávání paniky,“ vysvětluje důvod vzniku výzkumu vedoucí katedry Petr Orság.

Výzkumný tým FF UP bude s nashromážděnými daty nadále pracovat a hledat v něm další zajímavá zjištění. „Chystáme ještě srovnání s daty z monitoringu významných českých médií. Výsledky budeme publikovat formou odborných článků. Kolegové například připravují analýzu vnímání Číny v koronavirovém zpravodajství,“ dodává Zdeněk Sloboda.