Olomoucké Vlastivědné muzeum rozšiřuje svou expozici o Václava Havla a další

Galerie skrze velké světelné panely přináší seriózní životopis dané osobnosti, ale také zajímavosti a kuriozity dokazující, že i takto slavné persony byly jen "smrtelníky z masa a kostí". Nyní se muzeu podařilo rozšířit expozici o další tři významné osobnosti v čele s dramatikem, disidentem a bývalým československým i českým prezidentem Václavem Havlem. 

Ten působil v 60. letech 20. století v Divadle Na zábradlí. V době kolem pražského jara se zapojil do politické diskuse a prosazoval zavedení demokratické společnosti. Po násilném potlačení reforem vojenskou invazí států Varšavské smlouvy byl postižen zákazem publikovat a stal se jedním z prominentních disidentů, kritiků tehdejšího normalizačního režimu a spoluzakladatelem a jedním z prvních mluvčích občanské iniciativy za dodržování lidských práv Charta 77. „Po vypuknutí sametové revoluce v listopadu 1989 se stal jedním ze spoluzakladatelů protikomunistického hnutí Občanské fórum a jako jeho kandidát byl 29. prosince 1989 zvolen prezidentem Československa. Od roku 1993 byl po dvě funkční období prezidentem České republiky. Jako prezident vyvedl Československo z Varšavské smlouvy a výrazně přispěl ke vstupu nástupnické České republiky do Severoatlantické aliance v roce 1999. Výrazně prosazoval také přijetí země do Evropské unie, uskutečněné v roce 2004, po jeho odchodu z funkce prezidenta,“ připomíná dějinná fakta Antonín Valenta z Vlastivědného muzea v Olomouci.

Další osobností galerie je Ing. Jan Sigmund mladší, který společně s bratrem Miroslavem, převzali po svém otci prosperující firmu s bílým Neptunovým trojzubcem v modrém poli. „Lutínské závody zaznamenaly pod jeho vedením všestranný rozvoj, a to až do příchodu Němců, od kdy mělo české vedení čím dál menší pravomoci. Nakonec byl roku 1940 gestapem zatčen a v červnu 1942 v Brně popraven,“ informuje Valenta.

Poslední novou osobností galerie je malíř, grafik, ilustrátor, scénograf, tvůrce písma a vysokoškolský profesor Karel Svolinský. Ten se věnoval především volné, drobné a užité grafice, při jejíž tvorbě experimentoval s grafickými technikami. Typickou grafickou technikou je pro něj dřevoryt a dřevořez. Vynikal také v knižní grafice a ilustraci. „Olomoucký orloj, jehož historie sahá hluboko do minulosti, byl při osvobozovacích bojích v květnu 1945 značně poškozen. Pro úplnou obnovu orloje, kterou známe i z dnešní podoby, byl vybrán právě Karel Svolinský,“ uvádí zajímavost o známé olomoucké památce Valenta.