Připomínáme si 500 let od narození významného humanisty, pedagoga a biskupa Jednoty bratrské Jana Blahoslava

Patří mezi ně například Filipika proti misomusům, Gramatika česká, Musica, Šamotulský kancionál, spis O zraku či překlad Nového zákona.

Jan Blahoslav se narodil 20. února 1523 v rodině měšťana bratrské církve v Přerově. Zde získal základní vzdělání u Jana Wolfa. Dne 16. října 1540 byl svým učitelem přivezen do Prostějova, kde se stal žákem správce místního bratrského sboru, Martina Michalce. Pravděpodobně žil v jeho domě. Martin Michalec, rodák z Litoměřic a náboženský spisovatel a editor různých děl, byl biskupem Jednoty bratrské pověřeným péčí o bratrské školství. Mladý Blahoslav byl pod jeho vedením až do Michalecovy smrti v roce 1547.

Michalec poznal Blahoslavovo nadání a houževnatost, proto ho v roce 1543 vyslal na humanistickou školu do Goldberga ve Slezsku, kde pobýval jeden rok. Další dva roky studoval na německé univerzitě ve Wittenbergu, kde si oblíbil významného reformátora Filipa Melanchthona a navštěvoval přednášky Martina Luthera. Poté působil v Mladé Boleslavi, kde pod vedením Jana Černého pořádal bratrský archiv. Strávil také krátkou dobu studiem v Královci a Basileji. V roce 1551 se vrátil do Prostějova a několik týdnů vyučoval na tamní bratrské škole.

V Prostějově se tehdy setkal s Benešem Optátem, kališnickým knězem v Mostkovicích a spoluautorem české gramatiky Isagogicon (napsal ji společně s Petrem Gzellem a Václavem Philomathesem a tiskem vyšla v roce 1533).  Zřejmě pod jeho vlivem se rozhodl napsat novou mluvnici češtiny, která se „opisovala“ a tiskem ji až v roce 1857 ve Vídni vydali Josef Jireček a Ignác Hradil. Kritické vydání Gramatiky české vyšlo v roce 1991 (Masarykova univerzita Brno, editoři Mirek Čejka, Dušan Šlosar a Jana Nechutová).  

Na prostějovské bratrské škole Blahoslav vychoval řadu žáků, například Jana ze Žerotína ( otec Karla Staršího ze Žerotína) a Ondřeje Štefana (prostějovský rodák, pozdější významný představitel Jednoty bratrské, biskup v Přerově a Ivančicích).  V Prostějově se Jan Blahoslav setkal i s Václavem Vrantečským, který ho poučil o historii jednoty. Blahoslav se tak připravil ke své pozdější významné práci – uspořádání bratrského archivu, jehož výsledkem jsou několikasvazkové sbírky nahrazující také starý bratrský archiv – Akta jednoty bratrské. Dopisoval si s prostějovskými správci sboru Zachariášem Litomyšlským a Matějem Klíčníkem, který jej dopisem z 3. června 1563 informoval o velké povodni v Prostějově.

Jan Blahoslav bývá také pokládán za pravděpodobného autora slabikáře. „Slabikář český a jiných náboženství počátkové: kterýmžto věcem dítky křesťanské hned z mladosti učeny býti mají“ vyšel anonymně v roce 1547 v Prostějově v tiskárně Jana Günthera. Jeho hlavní část tvořily modlitby a náboženské texty. Podle vyjádření historiků školství je slabikář významnou památkou doby, kdy prostějovská bratrská škola dosahovala svého největšího rozkvětu a kdy plnila výrazně své poslání ve výchově širokých lidových vrstev.

Jan Blahoslav je v Prostějově připomínán nejen názvem Blahoslavovy ulice, ale i budovou bratrské školy v Kostelecké ulici č. 2. Tento renesanční objekt (kulturní památka od 12. 11. 1992) pocházející z 16. století s dochovanými sgrafitovými výzdobami na fasádách a s klenutými sklepy, přestavěný v 19. a 20. století, je považován za sídlo bratrské školy.

Kromě toho se Jan Blahoslav věnoval církevním záležitostem a podílel se na založení a činnosti významné bratrské tiskárny v Ivančicích, kde také následně zemřel na vizitační cestě v Moravském Krumlově dne 24. listopadu 1571. Je pochován v Ivančicích.