úterý 25. června 2024 Ivan

Před 120 lety spatřil světlo světa Josef Glivický, pedagog, bibliofil a znalec výtvarného umění

Pod značkami J. G. publikoval přes 140 článků, studií, recenzí, poznámek a glos v různých časopisech, včetně Kulturních zpráv, Kulturního kalendáře, Stráže lidu, Štafety a dalších.

Bojkovický rodák z Uherského Brodu, narozený dne 15. května 1903, absolvoval studium matematiky a deskriptivní geometrie v Brně. Po dokončení studií se v roce 1931 stal středoškolským profesorem na reálném gymnáziu v Prostějově. Vedle toho také učil na krejčovské a tkalcovské škole, stejně jako na střední průmyslové škole strojnické. V období let 1963–1970 působil jako odborný asistent na katedře matematiky Pedagogické fakulty UP v Olomouci.

Jeho vášní byla kultura, zejména literatura a výtvarné umění. Ve městě Prostějově založil skupinu nazvanou Družstevní práce, která pořádala přednášky a výstavy. Významné osobnosti, jako Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert, František Halas, Arne Novák, Bedřich Václavek, Josef Čapek, Jiří Mahen, Jaromír Pečírka, Adolf Hoffmeister a Jaroslav Frágner, zde přednášely v Národním domě. Svá díla zde také vystavovali umělci jako Alois Fišárek, Mikuláš Galenda, Ľudovít Fulla, Karel Svolinský, Bohumír Dvorský, Petr Dillinger, Eduard Milén a Cyril Bouda.

V letech 1934–1941 byl redaktorem měsíčníku Kulturní zprávy, který byl vydáván místní osvětovou správou. Do tohoto periodika přispíval a podílel se na udržování jeho vynikající úrovně.

Byl aktivním členem Spolku bibliofilů – organizace milovníků krásných tisků. Připravil řadu těchto tisků, například publikace "Duch gotiky na Prostějovsku" od Jaroslava Mathona, "Josef Mánes na Hané" od Jaromíra Pečírky a "Vánoční vzpomínky na Jiřího Wolkera" od Zdeny Wolkerové.

Od roku 1977 vydával samizdatové sborníky ve formě strojopisu, které obsahovaly dopisy Josefa Čapka Josefu Florianovi, dopisy Josefa Palivce, Bedřicha Fučíka a Miroslava Halíka. Spolu s Ludvíkem Kunderou vydal knihu "Nepřicházejí vhod" (o vztazích Josefa Čapka s Bohuslavem Reynkem, Blok Brno 1969) a publikaci "Antonín Procházka a kniha" (Praha 1971).

Pod svým vlastním jménem a pod pseudonymem J. G. publikoval přibližně 140 článků, studií, recenzí, poznámek a glos v časopisech Kulturní zprávy, Kulturní kalendář, Zprávy Vlastivědného muzea v Prostějově, Stráž lidu, Štafeta, Lidová demokracie, Rovnost, Zpravodaj Spolku českých bibliofilů, Zprávy sběratelů a přátel ex libris a Marginálie.

Byl autorem novoročenek a úvodních slov k výstavním katalogům. Měl také podíl na založení časopisů Kulturní zpravodaj a Kulturní kalendář a v roce 1968 při jejichž vzniku se podílel na revue Štafeta.

Josef Glivický zemřel ve svých osmaosmdesáti letech 4. července 1991 v Prostějově. Jeho neúnavné kulturní práce si vážil prostějovský rodák, dramatik a dramaturg Radoslav Lošťák, který ho nazval „ živou kronikou výtvarného umění“ a připomínal diskusi o Apollinairových Kaligramech.  Další Prostějovan, jeho žák, dramaturg a překladatel Sergej Machonin mu ve své vzpomínkové knize Příběh se závorkami (Alternativy) věnoval kapitolu nazvanou Joža Glivický. O časopisu Kulturní zprávy zde uvedl: „Koncipoval ten svůj malý regionální kulturní časopis na principu demokratické tolerance a nezávislosti… Rozhodujícím kritériem pro něho byla kvalita práce, inteligentní pero, kritický duch. Šlo mu o věc. Střežil pro sebe i pro časopis ze všeho nejvíc nezávislost na jakékoliv doktríně.“

Ohodnoť článek

Autoři | Foto Hana Bartková, kronikářka města

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.