pondělí 17. června 2024 Adolf

Hrdinský odkaz v čase: Vzpomínka na popraveného divizního generála Františka Kraváka z protifašistického odboje

Mostkovice a Prostějov uchovávají vzpomínku na divizního generála Františka Kraváka, jehož jméno je spojeno s několika významnými místy v těchto městech.

Mostkovický rodák František Kravák se narodil 10. září 1889 a v roce 1909 úspěšně absolvoval prostějovskou reálku. Od října téhož roku začal působit jako jednoroční dobrovolník u pěšího pluku č. 55. Následně se stal účetním v Baťově společnosti.

Po vypuknutí první světové války se zpočátku účastnil bojů na straně Rakouska-Uherska. V prosinci 1914 však přešel na stranu Ruska u Tarnova. Až do 28. února 1916 byl držen jako válečný zajatec v táborech v Kazalinsku a Taškentu. V červnu 1916 se dobrovolně přihlásil k československým legiím. Odjel do Kyjeva, kde nastoupil aktivní službu u 1. československého střeleckého pluku a zároveň absolvoval místní důstojnickou školu.

V říjnu 1917 byl povýšen na podporučíka a přidělen do funkce velitele čety ve 6. střeleckém pluku. S tímto plukem se zúčastnil bitvy u Bachmače 8. března 1918 a bojů v Čeljabinsku, Omsku, Irkutsku, až po střežení sibiřské magistrály. Do Československa se vrátil 18. června 1920 s hodností majora.

V meziválečném období se věnoval pedagogické činnosti v Olomouci a Hranicích, a také působil jako velitel 6. Hanáckého pluku v Olomouci a 3. pěšího pluku Jana Žižky z Trocnova v Kroměříži.

Dne 1. ledna 1938 dosáhl brigádní generál František Kravák povýšení na své tehdejší pozici důstojníka na ministerstvu národní obrany v Praze. Po okupaci Československa se stal spoluzakladatelem odbojové organizace Obrana národa. Jako důstojník ministerstva národní obrany se aktivně podílel na organizaci odchodu bývalých důstojníků do zahraničí během likvidace. Zároveň začal budovat oblastní velitelství Obrany národa ve středních a severozápadních Čechách.

V roce 1940, kdy začalo zatýkání členů Obrany národa, upadl do ilegality a skrýval se v Beskydech. Generál Kravák obdržel od velitele generála Josefa Bílého pokyn k emigraci. Při pokusu o překročení hranic u Strážnice však byl zatčen a předvolán k výslechům na kladenské gestapo. Následovalo kruté mučení a opakované výslechy. Byl vězněn na Pankráci, v Malé pevnosti v Terezíně a v Gollnowu u Štětína. Dne 18. ledna 1943 byl odsouzen k trestu smrti a dne 24. května 1943 byl popraven v berlínské věznici Plötzensee.

Krátce před svou popravou napsal dopis svému bratrovi Oskarovi a sestrám, ve kterém se vyjádřil: "Osud rozhodl, že mně nebylo dopřáno setkat se s vámi na této zemi. Odcházím smířen s osudem - smrt není zlá - smrti se nebojím, pouze čekání bylo těžké. Sbohem a shledanou na věčnosti."

Dne 26. října 1946 byl František Kravák posmrtně povýšen na divizního generála. Za svou odbojovou činnost byl oceněn různými vyznamenáními, včetně Československého válečného kříže 1914-1918, Československé medaile Vítězství a Československého válečného kříže 1939.

Ohodnoť článek

Autoři | Foto Hana Bartková, kronikářka města

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.