Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

POLITICKÁ KORIDA: Co by podle zastupitelů mělo vzniknout na místě prodaných vojenských skladů u Baumaxu?

 
středa, 15. května 2019, 19:00

Ve čtvrtek 9. května byly vydraženy bývalé vojenské sklady u Baumaxu za 353 milionů korun. Zatím není jasné, co na ploše bude do budoucna stát. Co by na místě uvítali samotní zástupci zastupitelských klubů?

Otázka redakce

Ve čtvrtek 9. května byly vydraženy bývalé vojenské sklady za 353 milionů korun. Zatím nejsou žádné veřejné informace, jaké je s těmito pozemky záměr. K čemu by podle vás bylo dobré, aby byly pozemky využity? Co byste naopak na tomto místě nechtěl/a vidět?​
Otázka byla položena předsedovi zastupitelského klubu e-mailem ve čtvrtek 9. května v 15:00, předsedové či jejich zástupci měli čas odpovědět do středy 15. května do 12:00. 

Odpovědi zastupitelů jsou řazeny podle času doručení do redakce:

Jiří Zima (KSČM)

Když v roce 2010 koupila soukromá firma od AČR areál bývalých vojenských skladů za pár desítek milionů korun, byl to dle mého názoru super kup. Tento velký pozemek leží těsně vedle Velkomoravské ulice a je perfektně dostupný po malých dopravních a stavebních úpravách. Zde si myslím, že v tu dobu zaspalo vedení města, neboť zcela určitě by se při koncepčním rozvoji města našlo to nejlepší využití tohoto lukrativního místa. Já jsem si představoval využití tohoto prostoru pro vybudování moderní multifunkční haly pro sport, kulturu a zábavu s kapacitou kolem 10.000 diváků, která by měla vlastní infrastrukturu včetně parkovacích míst. To byl a je můj sen, neboť by se vyřešil problém s modernizací „Plecharény“, zimního stadionu a při součtu pro a proti by určitě vyhrála volba na využití tohoto pozemku. 


Samozřejmě je věcí nového majitele, jak s tímto místem naloží. Zcela určitě má nějaký záměr. Dle mého mínění bude prostor využit jako developerský projekt výstavby moderního bydlení na břehu řeky Moravy. Uskutečnily se finančně náročné protipovodňové úpravy řeky. Možná proto se tak dlouho čekalo na využití tohoto pozemku a tím pádem i skvělého finančního zhodnocení. Nechtěl bych tam vidět to, co by znepříjemňovalo život obyvatel této části města, a to vybudování malé průmyslové zóny, neboť by se v důsledku např. kamionové dopravy zhoršila dopravní průjezdová situace.
Hezký den.

Pavel Grasse (ProOlomouc)

Územní plán pro tuto lokalitu stanovuje obytnou zástavbu s menšími obchody nebo zástavbu pro firmy drobnějšího charakteru s celkovým podílem zeleně 30 %. Současně ale podmíněně připouští výstavbu velkých obchodů nad 2,5 tis. m2 nebo skladových prostor, pneuservisů a autoservisů, což může být rizikové. Z uplynulých desetiletí víme, že představitelé města s developery neumějí nebo nechtějí jednat. Město dobrovolně rezignuje na koordinaci výstavby v takovýchto cenných lokalitách a vše nechá na vůli developera, kterého většinou zajímá pouze rychlé zhodnocení investice. Ve vyspělých zemích je naopak naprosto běžné, že město má v rámci developerských projektů významný vliv na jeho podobu a to i v takové míře, že vyžaduje nemalý podíl bytů s dostupným bydlením (neplést se sociálním bydlením).

Obchodních center nebo skladových a logistických areálů má Olomouc přebytek - další rozhodně obyvatelé nepotřebují. Chybí naopak již zmíněné dostupné bydlení a občanská vybavenost. Vhodné by bylo využít tento brownfield např. pro centrum vědy a výzkumu, které je nyní plánované postavit na kvalitní zemědělské půdě nedaleko Hněvotína. Z hlediska dopravní přístupnosti a možných kapacit pro parkování si zde dovedu reálně představit i budovu nového městského magistrátu. Město by se tak konečně vyvázalo z nevýhodné smlouvy s Namirem.

Zastupitelstvo města schválilo na svém dubnovém zasedání materiál "Hospodaření se srážkovými vodami - cesta k Modrozelené infrastruktuře". Naše hnutí ProOlomouc bude také zajímat, jak bude při zástavbě této lokality politické vedení města a magistrát vůči developerům standardy obsažené v materiálu uplatňovat.

Marek Zelenka (Piráti a Starostové)

Před novými majiteli stojí krásný úkol - postavit novou čtvrť na místě s neobyčejným potenciálem. Developer může využít dobrou dopravní dostupnost, relativní blízkost centru, krásný pohled na řeku. Nezbývá než doufat, že bude mít ambice postavit něco, na co bude moct být hrdý nejen on, ale i všichni Olomoučané. Zdá se, že finanční skupina kolem pana Hubáčka nepotřebuje za každou cenu vydělat jen peníze na prodeji bytů, ale bude si chtít udělat jméno a reklamu. Snad to, že pan Hubáček není jen nějaký přespolní developer, ale sám v Olomouci žije, povede k tomu, že si dá na architektuře a důmyslnosti řešení nové čtvrti opravdu záležet.

Kdybychom byli na místě vedení radnice, budeme s panem Hubáčkem maximálně součinní, pokud dokáže, že nová čtvrť bude zapadat do strategických dokumentů, které si město nechalo zpracovat k udržitelné mobilitě, “modro-zelené infrastruktuře”. Kdyby k tomu přidal i výstavbu multifunkční haly, aby daňoví poplatníci ušetřili za výstavbu té městské, bylo by to báječné. Ale jednal s ním o tom někdo? Naopak bude-li chtít developer vybudovat pouze “jedno z mnoha sídlišť”, pak bychom použili veškeré možnosti, abychom tomu zabránili. Město na to prostředky má - např. tím, že toto území je dle územního plánu podmíněno vydáním plánu regulačního. Ten však ještě vydán nebyl. Město si tedy může “dupnout”, když bude chtít.

Dodejme, že Olomouc nemá zatím žádná pravidla k nastavení vztahů s developery, která mají např. některé městské části v Praze. Z opozičních lavic si můžeme hlavně přát, aby případná smlouva o spolupráci s panem Hubáčkem nedopadla podobně jako smlouva ohledně Šantovky.

Odpověděli po termínu:

Jan Holpuch (ODS)

Přijde mi skoro úsměvné investorovi radit, jak by měl svoji mnohasetmilionovou investici zhodnotit. Patrně ví i bez mě, proč takové peníze za tyhle pozemky utratil a jak s nimi hodlá naložit.

Byl bych spíš zdrženlivý v úvahách směrem k veřejným stavbám, jako je zimní stadion nebo nové sídlo magistrátu. Dnešní právní džungle i celospolečenská atmosféra projektům, kde figuruje soukromý sektor, prostě nenahrává. Držel bych se městských pozemků.

Osobně by se mi tady líbila nová městská čtvrť s uliční zástavbou, snadno přístupným parterem nabízejícím služby a obchod. Ne jen další sídliště s bytovkami nahodile rozesetými po ploše.

A přiznávám, že by mi tu nevadily ani záměry nad rámec stávajících výškových limitů, které ve své nynější podobě plošně aplikované po celém území města pokládám za nesmysl.

Miloslav Tichý (ANO 2011)

Na dotaz redakce neodpověděl.







 

Stanislav Flek (hnutí spOLečně)

Na dotaz redakce neodpověděl.

 

 

 

 

Michal Giacintov (KDU-ČSL)

Na dotaz redakce neodpověděl.

 

 

 

 

Yvona Kubjátová (ČSSD)

Na dotaz redakce neodpověděla.

 

 

 

 

Martin Jirotka (SPD a SPOZ)

Na dotaz redakce neodpověděl.

 

 

 

 

 

Vizitka autora

 

Jakub Wittka

šéfredaktor portálu Olomoucká Drbna
kontakt: sefredaktor@olomouckadrbna.cz

 

Kam dál?

Antonín Staněk, bývalý primátor Olomouce, končí na postu ministra...

středa, 15. května 2019, 16:48

Antonín Staněk po necelém roce na postu ministra kultury v této funkci končí. Bývalý primátor města Olomouce se na své rezignaci...

Sucho, senioři, knihovny. O tom všem diskutoval kraj se starosty

pondělí, 13. května 2019, 21:00

Sucho, financování sociálních služeb nebo kvalitnější knihovny – prostor k diskuzi o těchto tématech nabídla starostům z regionu...

Soud kauzu s bývalým radním Dostálem znovu odročil, chce vyslechnout...

sobota, 11. května 2019, 18:38

Za věrohodnou označili dnes znalci výpověď ženy, z jejíchž slov vyplynulo, že se stala obětí sexuálního nátlaku bývalého...

Grémium ČSSD uložilo ministru Staňkovi připravit výběrové řízení na...

pátek, 10. května 2019, 16:30

Situací na ministerstvu kultury v souvislosti s nedávným odvoláním ředitelů Národní galerie Praha Jiřího Fajta a Muzea umění...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Arch Enemy, Amon Amarth, Powerwolf… Metalfest Open Air vsadil na ověřená jména a hlásí: Vyprodáno!

Na konci května zažije Plzeň invazi metalových fanoušků ze všech možný koutů Evropy. V pátek 31. května odstartuje na Lochotíně tradiční třídenní Metalfest Open Air a už nyní je jisté, že atmosféra bude opět elektrizující. Je vyprodáno, a tak kapely mohou počítat s maximální možnou podporou.

KOMENTÁŘ: Vyberte si 21 volených

Dvojí kvalita potravin. Nelegální migrace. Bezpečnost. Zdanění velkých nadnárodních firem. Čtyři věci, jejichž řešení považují Češi za klíčové. Ale také záležitosti, se kterými Česká republika sama nepohne. Premiér těžko přijde za Markem Zuckerbergem a neoznámí mu, že odteď bude Facebook platit vyšší daně. Stejně tak zcela určitě sám holýma rukama nevyřeší nelegální migraci. Vždycky k tomu budeme potřebovat ostatní státy, se kterými můžeme společně prosadit to, na co sami nemáme.

Život v Česku se za posledních sto let protáhl o tři desetiletí

Život v Česku se za poslední století výrazně prodloužil. Muži mají šanci žít o 29 let déle než jejich předci, ženy o 32 let. V roce 1920 naděje dožití Čechů činila 47 let a Češek 49,8 roku, předloni u mužů byla na 76 letech a u žen na 81,8 roku. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na proměny stáří a stárnutí se zaměřuje dvoudenní konference, která dnes začala v Praze. Podle expertů přístup institucí a politiků ke stáří výrazně zaostává za demografickými změnami a v Česku by opatření k aktivnímu stárnutí měla cílit hlavně na početnou generaci 70. let, takzvané Husákovy děti.