pondělí 29. dubna 2024
Robert
středa, 27. května 2020, 17:00
Olomouc je uprostřed velké stavební akce, kdy se v rámci protipovodňových opatření rekonstruuje mimo jiné také dvojice mostů přes řeku Moravu, spojující centrum města s jeho severovýchodní periferií. Most na ulici Komenského je po dvou letech zprovozněn, budí ale mezi občany rozpačité reakce především kvůli nedostatečnému prostoru pro cyklisty. Jak se k připomínkám staví jednotlivé zastupitelské kluby na radnici? Zeptali jsme se v nové Politické koridě.
Otevření nového mostu přes řeku Moravu na ulici Komenského vyvolalo řadu rozpačitých reakcí v souvislosti s prostorem, který zde dostávají cyklisté. I plány nových mostů na třídách Masarykova a 1. máje jsou nakloněny spíše automobilové dopravě, než cyklistům. Jak v tomto ohledu vnímáte probíhající rekonstrukce ve městě a na čem by se mělo zapracovat?
Otázka byla položena předsedovi zastupitelského klubu e-mailem 10. května v 10:30. Předsedové či jejich zástupci měli čas odpovědět do středy 27. května do 12:00.
Odpovědi zastupitelů jsou řazeny podle času doručení do redakce:
Dnešní cyklodoprava přes most u Bristolu přináší jistá omezení. Musíme vzít nicméně v potaz, že tento cyklistický diskomfort je způsoben faktem, že se stále jedná, v případě mostu, o nedokončenou stavbu. V současnosti odbor dopravy a územního rozvoje připravuje realizaci jízdních pruhů na ulici Pasteurova. Ty by měly být namalovány do konce letošního roku a cyklisté by poté mohli v klidu přejet přes most u Bristolu směrem do ulice Na Letné a dále pokračovat po cyklostezce.
Cyklisté také budou moci v budoucnu využít nové cyklostezky, která bude projektována z ulice Na Letné po ulici Husova a dále po tř. 17. listopadu. Po dokončení stavby bude dále možnost sjet po vybudovaných sjezdech na mostě u Bristolu na pravý či levý břeh řeky Moravy a pokračovat po celé délce náplavky.
Vzhledem k tomu, že denně jezdím na kole, mám možnost vidět, jak náplavka roste, a musím říci, že se již teď těším, až se projedu okolo řeky Moravy po nově vybudovaných cyklostezkách. Osobně si také myslím, že se naše nově vybudovaná náplavka stane frekventovaným místem, kde bude ráda trávit volný čas spousta Olomoučanů, tak jak tomu je kupříkladu v Praze.
Cyklodoprava je zdravá, ekologická a levná. Město by tento způsob dopravy mělo svým obyvatelům nejen umožňovat, ale po vzoru nejmenovaného města v Polabí přímo preferovat. Musím však konstatovat, že magistrát k alternativním formám dopravy přistupuje naprosto nekoncepčně až bezradně. Nově otevřený most u Bristolu, který jsme stavěli déle, než Rusko most na Krym tomu svým řešením odpovídá. Cyklostezky, které nikam nevedou, nebo naopak takové, kdy cyklostezky co dvě stě metrů pokračují po druhé straně vozovky, tento dojem jen umocňují a nechtěně se tak staly jakýmsi místním folklórem. A když už nějaké cyklostezky jsou použitelné pro rekreační, ale především každodenní dopravu, zcela postrádám jejich zimní údržbu. Pouhé posypání cyklostezky v zimních měsících štěrkem za údržbu nepovažuji.
Olomouc je město, které svojí rozlohou, rozsáhlými zelenými plochami a minimálním výškovým převýšením je přímo předurčena stát se cyklistickým rájem, bohužel, není tomu tak. Přitom by tento způsob dopravy pomohl zklidnit celkovou neutěšenou dopravní situaci a celkově zkvalitnit život ve městě.
Především bych ale uvítal, kdyby magistrát v této oblasti už konečně začal koncepčně spolupracovat s krajem. A kraj by se neměl utápět ve vizích Baťova kanálu, dotaženého až do Olomouce a místo toho řešit cyklotrasu Olomouc – Kroměříž, tzv. Arcibiskupskou stezku a další dálkové cyklotrasy Olomouckého kraje.
Dokončovaný most přes Moravu u Bristolu a návrhy nových mostů na Masarykové ulici a 1. máje ukazují v plné nahotě, jak se na cyklisty ve městě myslí, resp. nemyslí. Přestože má město Olomouc téměř ideální podmínky pro podporu cyklodopravy – velmi mírným terénním profilem, velikostí města, nadstandardní plochou parků, množstvím studentů, kteří cyklodopravu rádi a intenzivně využívají, není schopno těchto kladů dlouhodobě využít. Výše zmíněné realizace jasně ukazují, že na prvním místě je zde automobilová doprava, cyklisté se mnohdy neřeší vůbec nebo za minutu dvanáct, což se na konečném výsledku pochopitelně negativně projeví. Zvláště u těch mostů je to velká škoda, protože jsou to atypické prvky vložené mezi běžné úseky komunikace, kde už následné zásahy a úpravy nebývají možné. Pokud se u nich na cyklisty „zapomene“, snižuje to kvalitu celé trasy, protože tato je už na dalších, mnohdy sto let, devalvovaná, o bezpečnosti nemluvě. Je to další z důsledků dlouhodobé absence respektovaného městského architekta, který by na podobné nedokonalosti upozornil hned na začátku a ještě by mohl /a bezpochyby by tak činil/ usilovat o to, aby právě dokončený most u Bristolu nebyl pouze technicko-inženýrským prvkem, rezignujícím na jakékoli estetično. Ostatně podobu tohoto mostu nelze nazvat jinak než jako další ze zbytečně promarněných příležitostí v Olomouci.
V případě cyklodopravy je pro mě klíčová bezpečnost. Všechny moje děti rády jezdí na kole a já chci mít jistotu, že jsou na něm pokud možno v bezpečí. Proto jednoznačně preferuji budování cyklostezek. Problémem Olomouce je ovšem historická zástavba, při jejímž vzniku nikdo nepočítal se samostatnou části komunikace pro jízdní kola. V případě historického jádra Olomouce a návazných komunikací je proto navrhování nových cyklostezek velkou výzvou. Domnívám se proto, že město by mělo mít nový plán rozvoje cyklodopravy ve městě, který nepřestane respektovat unikátní historické jádro města, zároveň však bude ambiciozní ve smyslu množství stezek a jejich návaznosti. A právě v návaznosti zatím vidím velké rezervy. Zároveň by plán měl jednoznačně podporovat další infrastrukturu pro cyklisty včetně stojanů na kola, ploch k odpočinku i několika veřejných servisních míst, kde by si lidé mohli kolo seřídit nebo provést drobnější opravy. Ve světě jsou takové stojany s nářadím běžné.
Věta, že rovinatá Olomouc je město jako stvořené pro cyklodopravu, už zní pomalu jako klišé. Cyklistická infrastruktura tomu však bohužel stále neodpovídá, přestože je cyklistů i projektů sdílených kol v Olomouci viditelně čím dál více. Tomuto tématu se náš zastupitelský klub ve spolupráci s odborníky věnuje dlouhodobě a systematicky. V nedávné době jsme upozorňovali, že nově zrekonstruovaný most na ul. Komenského cyklisty vůbec nezohledňuje. Těm tak nezbývá než sdílet pruh s automobilisty, riskovat zranění a zpomalovat tak dopravu na frekventované spojnici. Naše snahy o dílčí úpravy zastaralých projektů se bohužel často nesetkávají s pochopením úředníků ani radnice. Podpora cyklodopravy je přitom součástí řešení neudržitelné situace v dynamické a statické automobilové dopravě ve městě. To se navíc strategickými dokumenty (Plán udržitelné městské mobility) zavázalo cyklodopravu podporovat.
Most u Bristolu by nám měl být varováním, že pokud se budou nadále klíčové dopravní spojnice ve městě rekonstruovat podle až deset let starých projektů, na dlouhá desetiletí se tím znemožní komplexní řešení cyklistické infrastruktury ve městě. Proto usilujeme o to, aby rekonstrukce mostů na ul. Masarykova a na ul. 1. máje zohlednila soudobé trendy dopravního inženýrství a zahrnovala zřízení cyklopruhů. Zejména proto, že se jedná o hlavní spojnici mezi hlavním nádražím a centrem města. Olomouc si zaslouží stejnou cyklistickou infrastrukturu, jakou mají holandská či dánská města vč. komplexní sítě cyklostezek a pruhů, stojanů na kola i přejezdů, kde je normální že automobilista dá přednost cyklistovi. Pokud k tomu však neexistuje v radě města politická vůle, namísto Haagu či Kodaně se přiblížíme spíše městům na opačnou světovou stranu od nás. Přitom stačí malá změna projektu, která prakticky nic nestojí, a mohou být spokojeni všichni účastníci silničního provozu.
Probíhající rekonstrukce dopravních staveb v Olomouci vnímám s jistým smutkem promarněných příležitostí. I když jsou to primárně stavby dopravní a inženýrské infrastruktury, chybí jim "městskost". Samozřejmě se můžeme v detailu bavit o tom, co pod pojmem "městskost" každý rozumí a jak vnímá jeho důležitost. Pravdou ale je, že přinejmenším zůstanou navždy podivné takové detaily dopravních staveb, jako např. pruhované černožluté podnože semaforů a osvětlení s trčícími krytkami šroubů na bristolské straně mostu Komenského, umožňující méně ostražitému chodci, zaobírajícímu se právě sledováním dopravní situace na silnici, zapacknout, zatím co levobřežní strana mostu je této zajímavosti prosta.
Méně pochopitelné je také permanentní upřednostňování automobilové dopravy v centru a na hlavních městských třídách s obchodním parterem před pěšáky, cílovými uživateli různých stravovacích a obchodních aktivit, a před k životnímu prostředí ohleduplnou cyklistickou a jinou bezemisní dopravou, když nejen okolní západní svět úspěšně s upřednostňováním právě pěší a cyklistické dopravy v centrech měst experimentuje. Pokud se například bavím s projektantem konkrétní probíhající stavby, neměl by např. s úpravami ve prospěch bezemisní dopravy a většího komfortu pěších, ba ani se zajímavějším designem problém, kdyby to po něm někdo požadoval.
Zřejmě je ale ta naše realita v souladu s cítěním vedení města, takže prakticky se dá zapracovat nyní na máločem.
Na dotaz redakce neodpověděl.
Na dotaz redakce neodpověděl.
Na dotaz redakce neodpověděl.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.
