Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Komentář: Proč krajské volby nikoho nezajímají?

 
středa, 21. září 2016, 13:17

Kamarád dlouhodobě žijící v zahraničí zavítal v těchto dnech do České republiky. Jeho omezené znalosti o tuzemském volebním harmonogramu jej po cestě z letiště do krajského města přiváděly k myšlence, že se země připravuje na volby do poslanecké sněmovny. Z reality, tedy „jen“ krajských voleb, byl proto dost v šoku. Jeho omylu se nejde divit: Z billboardů se na voliče usmívají tváře nekandidujících stranických špiček a předvolební rétorika se hemží tématy, o nichž si hejtmani a krajská zastupitelstva ve svých kompetencích mohou leda zdát.

Proč se tedy namísto krajských tváří a krajských problémů, kterých je – přiznejme si – více než dost, na voliče z reklamních nosičů usmívají Babišové, Sobotkové nebo Fialové a slibují jim vyřešení problematiky migrace, stabilizaci sociální politiky, stavbu dálnic, dostupné zdravotnictví, omezení korupce nebo eliminaci moci oligarchů v politice?

Vysvětlení má dvě slova: racionální neznalost. S tímto ekonomickým konceptem (v angličtině: rational ignorance) přišel anglický ekonom Anthony Downs a vysvětlil jej zhruba následovně: Na první pohled se může zdát optimální mít o všem co nejvíce informací. Ale zisk informací je velmi nákladný – ať již finančně (musím koupit knihy a informační materiály), časově (dobu strávenou sběrem informací bych mohl strávit jinak) nebo intelektuálně (prostě musím přemýšlet, což se mi nechce ). Proto se lidé chovají racionálně a sbírají jen takové informace, o kterých jsou přesvědčeni, že jejich „vlastnictví“ jim přinese větší užitek v porovnání se situací, kdyby tyto informace neměli.

Nevadí mi tak investovat minutu času do studia vlakového jízdního řádu, neboť bych bez této informace mohl zbytečně strávit hodiny čekání na nádraží. Nevadí mi načerpat informace o tom, jak se chránit proti nemoci, protože riziko onemocnění a s tím spojené nepříjemnosti by byly mnohem větším nákladem. Nevadí mi přečíst si článek o tom, jak zabezpečit zahradu na zimu, neboť bych bez těchto vědomostí mohl být vystaven velkému výdaji na jaře příštího roku. Nevadí mi porovnat na internetu ceny kuchyňského spotřebiče, protože úspora takového jednání bude zřejmě mnohem vyšší než pár minut klikání. Je myslím zřejmé, o co jde.

V politice to ale takto jednoduše nefunguje. Volič má totiž rozdílné představy o výnosech a nákladech ze svého jednání. Vysvětleme si to.

Vezměme si voliče, který by se chtěl na volby co nejlépe připravit.  Prostudoval by tedy volební programy všech kandidujících stran v jeho okrsku, přečetl by si medailonky všech kandidátů a s vytipovanými favority by si sjednal schůzku, aby osobně poznal toho, komu nakonec věnuje svůj hlas. Náklady s tím spojené? Desítky hodin neplacené aktivity, kterou by mohl strávit skutečnou prací (peníze) či volnočasovými aktivitami (zábava). Desítky hodin práce jsou znát, volič si tak velmi dobře uvědomuje náklady svého jednání.

Ale jaké má daný volič výnosy? Velmi, velmi nejisté. Pokud vhodí svůj hlas do volební urny kandidátovi, MOŽNÁ bude tento kandidát zvolen. Pokud bude zvolen, MOŽNÁ se dostane k reálné politické moci. Pokud se dostane k reálné politické moci, MOŽNÁ bude mít v kompetenci oblast, která je pro našeho voliče důležitá. Pokud bude mít kompetenci danou oblast, MOŽNÁ si vzpomene na našeho voliče a bude se mu snažit vyjít vstříc. A pokud se tak stane, MOŽNÁ se dané opatření skutečně podaří prosadit přes další politické konkurenty, kteří mají vlastní voliče a vlastní zájmy.

Otazníků u výnosů plynoucích z pečlivého shromažďování politických informací je tolik, že si nakonec volič dost pravděpodobně řekne, že mu to za to vůbec nestojí. Že jsou všichni stejní. A že nemá smysl se tím zabývat. A že jde do hospody. Z pohledu ekonomie to však není žádný prohřešek, ale logická věc: Volič se racionálně rozhodne, že zisk informací pro něj (vzhledem k nákladům) nemá smysl, tedy že chce zůstat racionálně neznalý.

A na boj s racionální neznalostí se snaží politici hledat jednoduchou odpověď: Známé tváře a líbivá témata. Co na tom, že tito lidé v krajských zastupitelstvech sedět nebudou a témata nejsou v jejich kompetenci, o tom přeci náš racionálně neznalý volič nemá ani páru. 

Čtěte více:

Napsal(a) Aleš Rod

Kam dál?

ČSSD v úterý na Dolním náměstí představí své lídry do nadcházejících...

pondělí, 29. srpna 2016, 16:36

V úterý bude Dolní náměstí v Olomouci patřit nejen kulturnímu programu, ale také České straně sociálně demokratické, která...

Metropol zve na přehlídku nejúspěšnějších filmů letošního roku

pondělí, 22. srpna 2016, 16:57

V olomouckém kině Metropol to žije i o prázdninách, a to nejen díky úspěšným filmovým a seriálovým maratonům, nebo populárnímu...

Dali jsme zastupitelům prostor, aby se vás na cokoli zeptali. Jaké...

pondělí, 30. května 2016, 16:03

Další politická korida je poněkud netradiční. Dali jsme zástupcům zastupitelských stran, aby se zeptali vás, čtenářů Olomoucké...

Týden po návštěvě prezidenta k nám zavítá i předseda vlády Bohuslav...

středa, 25. května 2016, 15:52

V týdenním rozestupu se v Olomouckém kraji vystřídají dva nejhlavnější představitelé republiky. Zítra dorazí do Olomouce předseda...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Do ochranné budovu kolem reaktoru nahnali 45 tun vzduchu. Temelín tak prošel bezpečnostní zkouškou

Ochranná budova kolem reaktoru splňuje všechna kritéria těsnosti. Takový je výsledek důležité bezpečnostní zkoušky, kterou dnes ráno na odstaveném prvním bloku dokončili technici v Jaderné elektrárně Temelín.

Plzeň vybavila vyřazenými počítači učebnu pro chudé děti v Keni

Plzeň darovala přes 70 vyřazených funkčních počítačů, komponenty pro datovou síť, kabely, flash disky a sluchátka do Keni. Poslouží komunitnímu centru Ostrov Naděje, které se stará o 500 dětí a studentů z velmi chudých poměrů. Centrum vybudovala obecně prospěšná společnost Centrum Narovinu, jejíž aktivity sahají do roku 1995. Díky počítačům z Plzně mohla vzniknout zcela nová učebna, informovala ČTK mluvčí magistrátu Eva Barborková.

PRŮZKUM: Šlehání pomlázkou není příjemné pro tři pětiny žen

Tradici, kdy muži šlehají ženy pomlázkou, si užívá a ráda se nechá vyšlehat necelá třetina žen. Naopak třem pětinám není tato tradice příjemná, ale "přežijí to". Necelá desetina žen pak na sebe nenechá sáhnout. Naopak muže šlehání pomlázkou baví, že je to "fajn tradice" míní 57 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti Behavio, kterého se zúčastnilo 245 mužů a 255 žen.