Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

V noci na neděli se změní čas, pospíme si o hodinu déle

 
čtvrtek, 25. října 2018, 20:30

V noci na neděli se změní čas, ve tři hodiny v noci se posunou hodinky zpět na 02:00 a noc se tak o hodinu prodlouží. Zimní čas bude jako každý rok trvat pět měsíců, zpátky na letní se vrátí v neděli 31. března 2019, v zemích Evropské unii možná naposledy povinně. K tomuto datu totiž Evropská komise navrhuje ukončit povinné střídání času. Různé občanské iniciativy a petice se řadu let odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví. Podle nich nepřináší ani žádné energetické úspory, což bylo původním záměrem zavedení letního času.

Ve světě se v mnoha zemích v minulosti letní čas zaváděl, ale i rušil. Obecně lze říci, že letní čas platí ve většině zemí Evropy, Severní Ameriky a Blízkého východu, zatímco v Asii (kromě Íránu) a Africe a ve většině států Jižní Ameriky (kromě části Brazílie, Chile a Paraguaye) neplatí. Z velkých zemí jej v roce 1992 zrušili v Číně a v roce 2014 definitivně v Rusku. V Evropě letní čas kromě Ruska neplatí ještě v Bělorusku, na Islandu a na Špicberkách.

Jako první přišel s návrhem zavést letní čas zřejmě Američan Benjamin Franklin. V roce 1784 poukazoval na to, že by se tak ušetřilo na svíčkách. Ale s nápadem posunout hodiny přišel až 120 let po něm londýnský stavitel William Willet. Jeho návrh z roku 1907 posunoval každou dubnovou neděli hodiny o 20 minut dopředu a opačně se mělo postupovat v září.

V českých zemích byl ještě v rámci Rakouska-Uherska letní čas poprvé zaveden 30. dubna 1916 a platil do 1. října. K tomuto datu, tedy v průběhu první světové války, zavedlo tehdy letní čas i Německo, kde skončil v roce 1918, v Rakousku o dva roky později. Z dalších zemí se letní čas na zkoušku zavedl i ve Švédsku, a to od 15. května do 30. září 1916.

Letní čas byl v Československu znovu zaveden v důsledku úsporných opatření za druhé světové války. V českých zemích (tehdy v Protektorátu Čechy a Morava) fungoval nepřetržitě od 1. dubna 1940 až do 4. října 1942, dále pak v letních měsících v letech 1943-1949. Na přelomu roku 1946 (1. prosince 1946 - 23. února 1947) byl zaveden také tzv. zimní čas, kdy byl čas posunut o jednu hodinu dozadu.

Potřetí si Češi a Slováci začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 za energetické krize. Po několika letech se ustálilo pravidlo, podle kterého se letní čas zaváděl poslední březnový víkend a končil poslední zářijový víkend. Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší - trvá tedy sedm měsíců, do posledního víkendu v říjnu, čímž je letní čas zaveden po větší část roku než čas pásmový. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii.

Nejzarytějším českým odpůrcem letního času byl pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku. Jeho následovníkem je například lidovecký senátor Petr Šilar. Lidovci tak budou tlačit na vládu, aby v návaznosti na návrh Evropské komise zrušila nařízení o zavedení letního času.

Evropská komise navrhla letos v září Evropskému parlamentu zrušení směrnice z roku 2001 o střídání zimního a letního času. Komise vycházela z výsledku celoevropské ankety, do níž se zapojilo 4,6 milionu Evropanů a 84 procent z nich se vyslovilo pro zrušení. Členské státy by se tak samy měly rozhodnout, zda se jejich občané budou řídit letním či zimním časem.

Podle návrhu by každá unijní země do dubna 2019 oznámila, zda u sebe zamýšlí zavést trvalý letní nebo zimní čas. Poslední povinná změna ze zimního na letní čas by se uskutečnila v neděli 31. března 2019. Členské státy, které by poté chtěly trvale přejít na zimní čas, to budou moci udělat při poslední změně letního času na zimní v neděli 27. října 2019. Po tomto datu už nebudou žádné další sezónní změny času možné.

Pro dodržení takového plánu je ale potřeba, aby europarlament a státy návrh komise odsouhlasily do března 2019.

Napsal(a) ČTK | Foto pixabay.com

Štítky změna času, čas

Kam dál?

Aktualizováno 17. listopadu 2018, 18:00

FOTO: Cyklostezka Litovelským Pomoravím zůstává neprůjezdná, most se...

sobota, 22. září 2018, 10:00

Konec stavby mostu u rozcestí Litovel - Březové na cyklotrase číslo 51 se posunul na konec ledna 2019. Během stavby došlo k...

Chtěla si půjčit peníze, ale podvodník z ní vymámil kauci a peněz se...

čtvrtek, 25. října 2018, 19:30

Mladá žena ze Zábřežska si potřebovala sjednat půjčku, protože v minulosti měla finanční problémy. Nakonec se peněz nedočkala,...

Ve všech pěti okresech budou ve státní svátek otevřené lékárny

čtvrtek, 25. října 2018, 18:00

Ani o nadcházejícím svátku nemusíte mít strach, že v případě nutnosti neseženete potřebné léky.

Soud rozhodl o nevině vlakvedoucí a průvodčí v případě pádu dítěte z...

čtvrtek, 25. října 2018, 15:30

Olomoucký krajský soud zprostil vlakvedoucí Jarmilu Soukupovou a průvodčí Janu Stejskalovou viny za tragickou nehodu, při které v...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Elektronický náramek zatím hlídal 304 lidí, především muže

Elektronické náramky hlídaly do konce letošního září 304 odsouzených či stíhaných lidí, z toho 261 mužů. Ve většině případů je museli nosit domácí vězni, sloužily rovněž jako nahrazení vazby a několikrát také při podmíněném propuštění z vězení. Stanovené podmínky dohledu závažně porušilo zhruba deset procent monitorovaných. Novinářům to dnes řekly ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) a šéfka Probační a mediační služby Andrea Matoušková.

Koupí bílé pastelky dnes mohou lidé přispět na pomoc nevidomým

Koupí bílé pastelky dnes mohou lidé v Česku přispět na pomoc nevidomým a slabozrakým. Celonárodní veřejná sbírka se koná po dvacáté a dobrovolníci v bílých tričkách při ní budou v ulicích měst nabízet za 30 korun bílou pastelku, která symbolizuje bílou hůl a život zrakově postižených. V 15:00 akce vyvrcholí koncertem na Václavském náměstí v Praze.

STATISTIKA: Řidiči ve špatném zdravotním stavu způsobí tisíc nehod ročně

Přes tisíc dopravních nehod ročně je zapříčiněno špatným zdravotním stavem řidičů. Motoristé podle zdravotníků často svůj fyzický i psychický stav podceňují, pětina z nich například řídí i přes únavu. Na dnešní tiskové konferenci na to upozornila Asociace Záchranný kruh. Ta ve spolupráci s bezpečnostními složkami a Besipem spustí osvětovou kampaň.