Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Centrum Olomouce při sobotním masopustu ozdobí ledová smrtka

 
středa, 13. února 2019, 12:00

Velká smrtka vyrobená z ledových kvádrů stane v sobotu v historickém centru Olomouce, kde bude spolu s ledovými medvědy součástí prvního ročníku Olomouckého masopustního veselí. Novinářům to dnes řekla primátorova náměstkyně Markéta Záleská.

Ledová smrtka bude složena z pěti metrových kvádrů vážících 125 kilogramů. „Kvádry vznikají asi čtyři dny ve speciálních mrazících vanách. Aby byly křišťálové, prochází voda napřed osmózou - speciálním filtrem," uvedl autor soch Martin Maršálek.

Meteorologové na víkend předpovídají výrazné oteplení, ledové sochy by však měly nepříznivým teplotám odolat. „Byli jsme informováni, že technický led hodně vydrží," uvedla Záleská.

Centrum Olomouce v sobotu ožije rejem masek a domácí zabijačkou. Průvod masek doplní vystoupení folklorních souborů z Hané i z jiných regionů a chybět nebudou ani kejklíři. Masopustní veselí bude na Horním náměstí zahájeno v 09:00 a potrvá do 16:00.

„Rozhodli jsme se letos ve vlastní režii připomenout masopustní tradici, která do tohoto období spadá. Věříme, že se tato nová akce bude líbit a oživí se tak centrum města v předjarním období. K masopustu patří zábava, humor a takto je také koncipován celý program," uvedla Záleská.

Tanci hospodyně s medvědem bude předcházet předání masopustního práva městskou radou. „Radní slavnostně vyhlásí, že právo k masopustnímu veselí nyní patří celé veselé chase s maškarami. Chasa po zásluze vyplatí zástupce města a to buď vařechou, šavlí naplocho nebo se z výplaty radní vykoupí," uvedl Jan Žůrek z folklorního souboru Rovina.

Masopust býval slavnostním obdobím mezi Vánocemi a postní dobou. Konaly se taneční zábavy, zabijačky i svatby. Jeho počátek je stanoven po svátku Tří králů, konec závisí na datu Velikonoc a připadá na úterý do období od poloviny února do počátku března. Následující Popeleční středou začíná postní doba, období přípravy na Velikonoce.

K maskám, které se při oslavách masopustu objevovaly nejčastěji, patří medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem, a kobyla, skrývající často dva lidi. Objevovaly se i masky báby s nůší, kominíka se žebříkem, kozla a mnoho dalších.

S masopustem se pojí typický jídelníček, jemuž dominují mastná a tučná jídla. Lidé se při něm měli najíst tolik, aby vydrželi celý rok. Tradiční masopustní jídlo jsou také koblihy z vláčného kynutého těsta. Písemné zmínky o masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data.

Napsal(a) ČTK | Foto pixabay.com

Kam dál?

Klub českých turistů se pustí do obnovy turistického značení v...

úterý, 12. února 2019, 22:00

Obnova desítek kilometrů turistického značení, které vymizelo kvůli kůrovcové kalamitě, čeká s příchodem jarního počasí na území...

Mobilní služby v Česku jsou stále nejdražší v celé Evropské unii

úterý, 12. února 2019, 21:00

Průzkumy spotřebitelské organizace dTest opakovaně ukazují, že tarify českých mobilních operátorů patří v evropském srovnání k...

Šumperk si připomene řadou akcí padesát let od upálení Jana Zajíce

úterý, 12. února 2019, 19:00

Výstavami, divadelním představením i pietním aktem se Šumperk chystá připomenout 50. výročí upálení Jana Zajíce, studenta zdejší...

Olomoucká radnice bude spolupracovat s pražskými studenty architektury

úterý, 12. února 2019, 18:00

Inspiraci při návrzích na úpravu veřejného prostoru si slibuje olomoucká radnice od dohodnuté spolupráce s Fakultou architektury...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Jak bydlí Češi v regionech? Nejspokojenější jsou v obcích do tisíc obyvatel

Rozdíly mezi kraji panují především s ohledem na typ bydlení. Zatímco ve Středočeském nebo Zlínském kraji (46 %) převažuje bydlení ve vlastním rodinném domě, pronájmy vedou naopak v Praze (35 %), v Královehradecku žije téměř pětina obyvatel v bytě či domě u příbuzných nebo známých (17 %). Z hlediska spokojenosti s bydlením se rozdíly projevují spíše v souvislosti s velikostí obce. Nejvíce spokojení jsou se svým bydlením lidé žijící mimo Prahu, zejména ti z malých obcí. To a mnohé další vyplývá z výzkumu společnosti Ekonomické stavby, kterého se zúčastnilo více než tisíc respondentů.

DRBNA NA CESTÁCH: 3500 tun křišťálu, zlatem protkaný závěs a 1100 místností. Takhle si žil rumunský diktátor

Tří miliony tun mramoru, 3500 tun křišťálu na 480 lustrech a 1400 stropních světlech a mnoha zrcadlech a také 5500 tisíce tun betonu. To je jen krátký výčet materiálu, který byl použit při stavbě paláce pro bývalého rumunského diktátora Ceaușesca. Dnes druhá největší administrativní stavba na světě slouží jako budova parlamentu. A právě na honosný palác, který najdete v centru Bukurešti, se zaměříme v dnešním dílem Drbny na cestách.

Den s terénními pracovnicemi: Je výhodnější vyměnit jehlu, než léčit žloutenku

Den jsem strávil s terénními pracovnicemi Helenou a Ilonou ze Společnosti Podané ruce. Nejen u sbírání použitých injekčních stříkaček jsme si povídali třeba o tom, které nelegální drogy jsou v Olomouci nejrozšířenější, kde se v Olomouci nachází nejvíc použitých stříkaček a proč je dobré uživatelům drog jehly měnit.