Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Křesťané si na Velký pátek připomínají ukřižování Ježíše Krista

 
pátek, 19. dubna 2019, 19:00

Dnes je Velký pátek a křesťané si připomínají ukřižování Ježíše Krista. Den přísného půstu je vzpomínáním na Kristovo utrpení a jeho vykupitelskou smrt. V katolických kostelech jsou obřady na památku jeho umučení a bohoslužby se konají také v evangelických sborech. Velký pátek je v Česku zároveň státním svátkem, lidé tak mají do Velikonočního pondělí čtyři dny volna v řadě.

Dnešní den je pro křesťany nejtišším dnem v roce, měl by být dnem pozastavení a rozjímání podobně, jako to člověk koná v den úmrtí svých nejdražších. Měl by být vytržením z běžného chodu světa, práce i obyčejů. I lidové přívlastky Bolestný či Tichý pátek vyjadřují smutek, pokání a půst věřících pro památku Krista.

Velký pátek je prvním dnem velikonočního tridua. Následuje po něm Bílá sobota, kdy v podvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení a nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání. Triduum v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, neboť obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.

V lidové tradici se s Velkým pátkem pojí řada zvyků. Lidé se v tento den třeba omývali vodou nebo rosou, aby byli chráněni před nemocemi. Nemělo by se prát prádlo a hýbat zemí, tedy pracovat na poli nebo v sadu. Někteří věřili, že země vydává své poklady nebo že vodníci vycházejí na souš. Řada pověr byla také spojena s vírou v čarodějnice a s hledáním ochrany před uhranutím.

Jako den pracovního klidu nebo státní svátek se Velký pátek slaví asi ve 40 zemích světa, například v Británii, Německu, Rakousku, Slovensku, Skandinávii, ale i v Austrálii, Brazílii, Kanadě nebo na Kubě. Státním svátkem byl i v někdejším Československu, za komunistického režimu v roce 1951 byl ale zrušen. Od roku 2016 je opět státním svátkem.

Napsal(a) ČTK | Foto pixabay.com

Kam dál?

VÍKEND PODLE DRBNY: Skákání v pytli, karaoke, kejklíři, velikonoční...

pátek, 19. dubna 2019, 18:00

Tento víkend je nabitý skvělými akcemi, které potěší malé i velké. Když se k tomu přidá krásné, jarní počasí, tak o zábavu...

V křižovatce u Drahanovic došlo ke srážce tří aut. Byly zraněny čtyři...

pátek, 19. dubna 2019, 14:00

Dnes kolem půl desáté dopoledne došlo k dopravní nehodě v křižovatce u Drahanovic ve směru na Nové.

Na dálnici D46 došlo k dopravní nehodě tří osobních aut a náklaďáku,...

pátek, 19. dubna 2019, 13:45

Nehoda tří osobních automobilů a jednoho nákladního vozidla dnes na zhruba hodinu zastavila provoz dálnici D46 u obce Držovice...

Na AFO míří kosmonaut, vědci či egyptští i čeští archeologové....

pátek, 19. dubna 2019, 10:00

Slavní egyptští i čeští archeologové, evoluční biolog Richard Dawkins, tvůrce hudby k seriálu Vikingové Einar Selvik nebo český...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Arch Enemy, Amon Amarth, Powerwolf… Metalfest Open Air vsadil na ověřená jména a hlásí: Vyprodáno!

Na konci května zažije Plzeň invazi metalových fanoušků ze všech možný koutů Evropy. V pátek 31. května odstartuje na Lochotíně tradiční třídenní Metalfest Open Air a už nyní je jisté, že atmosféra bude opět elektrizující. Je vyprodáno, a tak kapely mohou počítat s maximální možnou podporou.

KOMENTÁŘ: Vyberte si 21 volených

Dvojí kvalita potravin. Nelegální migrace. Bezpečnost. Zdanění velkých nadnárodních firem. Čtyři věci, jejichž řešení považují Češi za klíčové. Ale také záležitosti, se kterými Česká republika sama nepohne. Premiér těžko přijde za Markem Zuckerbergem a neoznámí mu, že odteď bude Facebook platit vyšší daně. Stejně tak zcela určitě sám holýma rukama nevyřeší nelegální migraci. Vždycky k tomu budeme potřebovat ostatní státy, se kterými můžeme společně prosadit to, na co sami nemáme.

Život v Česku se za posledních sto let protáhl o tři desetiletí

Život v Česku se za poslední století výrazně prodloužil. Muži mají šanci žít o 29 let déle než jejich předci, ženy o 32 let. V roce 1920 naděje dožití Čechů činila 47 let a Češek 49,8 roku, předloni u mužů byla na 76 letech a u žen na 81,8 roku. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na proměny stáří a stárnutí se zaměřuje dvoudenní konference, která dnes začala v Praze. Podle expertů přístup institucí a politiků ke stáří výrazně zaostává za demografickými změnami a v Česku by opatření k aktivnímu stárnutí měla cílit hlavně na početnou generaci 70. let, takzvané Husákovy děti.