FOTO: Je to hlavně o rychlosti a přesnosti. Strávili jsme den v Olomouci s lepičem billboardů

Ještě předtím, než se vydáme do terénu s billboardy, chce mi Tomáš ukázat, jak vlastně takový billboard vznikne. Proto jedeme nejprve do sídla firmy ARES na Karafiátovu ulici do nenápadného domu, kde vzniká velké množství billboardů, citylightů a vlastně velké porce outdoorové reklamy, kterou po Olomouci vídáte.

První kroky při vstupu do ARESU CZ nás vedou k počítači, kde sedí Tomova kolegyně, produkční Adéla. Ta už má rozdělaný návrh billboardu s novým logem společnosti. „Od zadání billboardové reklamy až po výsledek, co vidíš na plochách u cest, je velká práce, na které se podílíme jako dobře sehraný tým. Tady Áďa třeba vyřizuje objednávky a dělá návrhy, já tisknu a lepím,” říká Tom. Další Tomův kolega v ARESU například řeší obchod, jiný zase plánuje, na kterých billboardech se reklama objeví.

Když se ptám, proč firma po tak dlouhé době mění logo, odkáže mne Tom na šéfy, paní Chytrou a pana Chytrého, kteří sedí o poschodí výš. Po přivítání s oběma majiteli se rozmluví paní Chytrá: „Původní logo jsme měli již třiadvacet let, ač jsme v průběhu existence firmy chtěli mnohokrát do loga zasáhnout. Chyběl ale nápad, kam bychom ho chtěli posunout. Za uplynulé roky se styl života a jeho tempo výrazně zvýšilo, tak jsme se nakonec i my odhodlali ke změně - logo jsme dynamizovali a celkově modernizovali, aby vzbuzovalo emoce a zájem,” říká Chytrá.

Zatímco popíjím kávu s majiteli, volá mne Tom zpátky k počítači. Ukazuje na monitor, kde na bílém podkladu svítí nové logo firmy. „Billboard má svoje specifika, co se týče rozměrů a materiálu, na který se tiskne. Obvykle měří něco přes pět metrů a necelých dva a půl metrů, přičemž se tiskne na speciální billboardový papír, který odolá venkovním povětrnostním podmínkám,” vysvětluje Tom, zatímco posílá data o billboardu do tiskárny. Ta se nachází v suterénu domu a je vskutku obrovská. Tiskárna tiskne jednotlivé díly billboardu, celkem jsou to čtyři díly. „Jakmile je billboard vytištěný, poskládám si ho specifickým způsobem do čtverce a namočím ho - to proto, aby se mi později dobře lepil na venkovní plochu,” vysvětluje Tom. S poskládanými díly jdeme do auta, kde je vložíme do kýblu s roztokem. „Tak, vše připraveno, můžeme jet,” kouká Tom do kufru auta a naposledy zkontroluje, jestli máme vše potřebné.

Vyrážíme na Foerstrovu ulici, kde je několik billboardů v řadě. Tom po zaparkování postupně z auta začíná vytahovat veškeré vybavení - žebřík, váleček na dlouhé teleskopické tyči, kbelíky, speciální lepidlo na lepení billboardů, žebřík a hlavně samotné namočené díly billboardů, které zabalí do igelitu tak, aby co nejdéle zůstaly vlhké. Takto vybaveni se přesuneme co nejblíže billboardu. Chvíli u něj hledáme vhodnou pozici pro žebřík, aby byl Tom při lepení stabilní. „Někdy je to pěkně kostrbané dobrodružství, některé billboardy jsou mnohem hůře dostupné, než tento,” říká Tom, zatímco si pevně staví výsuvný žebřík k billboardu.

První, co se musí s plochou udělat, je očistit ji od původního papíru. To znamená, že dobrých dvacet minut strháváme pečlivě reklamu, která zde byla předtím. Tom už v tom má praxi - zatímco on zvládne očistit dobré tři čtvrtiny plochy, já se celou dobu piplal se zbytkem. Jakmile je hotovo, celá plocha se natře pomocí válečku lepidlem. Teď už jde o čas - jakmile se lepidlo nanese, má Tom jen pár minut na to, aby z igelitu vybalil jednotlivé poskládané čtverce billboardu a postupně je na plochu nalepil. „Teď je to ještě dobrý, dnes je tak akorát. Když je ale moc velké vedro, lepidlo i papír moc rychle schne, to je pak fakt o hubu vše stihnout tak, ať je plocha dokonale nalepená,” popisuje Tomáš. Ještě horší situace nastane, pokud venku v zimě mrzne. To nejenže rychle mrznou prsty rukou v rukavicích s ustřiženými konci, aby měl Tom dostatečný cit na lepení, ale mrzne také samotné lepidlo i papír. „Když zaváháš, máš rázem z poskládaného billboardu ledovou kostku, takže ti nezbývá, než ji umístit do tepla a pak začít znovu. Ale neboj, to se moc nestává, a to by navíc muselo fakt mrznout hodně,” zdůrazňuje Tom.

Žasnu, jak obratně a rychle se dokáže na žebříku Tom pohybovat. Během několika minut má celý billboard nalepený, aniž by se u toho výrazněji zapotil. „Chce to cvik, v začátcích se mi i stávalo, že jsem měl jednotlivé díly křivě a nenavazovaly, to se pak muselo přelepovat. Člověk se ale rychle naučí vše potřebné,” říká.

Za den Tom stihne nalepit i třeba dvacet billboardů, dnes ho čeká ještě dalších sedm ploch po Olomouci, ale i po okolí. „Největší fuška je to vždycky na přelomu měsíce, kdy si nechávají firmy lepit nové reklamy. Ta tam pak vydrží měsíc i déle, než se zase přelepí novou,” vysvětluje Tom. Logicky se proto ptám, co dělá třeba uprostřed měsíce. „V ARESU neděláme jen billboardy, máme po městě mnoho citylightů, které se také měsíčně mění. Další velkou částí mé práce je realizace polepů, od aut, přes výlohy až po interiéry firem,” vyjmenovává Tom.

S Tomem se u billboardu na Velkomoravské loučím, musí do terénu lepit reklamy na další plochy. Tom ještě na foťák fotí vylepený billboard, jako dokumentaci pro klienty. Domlouváme se ale, že se určitě sejdeme ještě jednou v nějakých extrémních podmínkách, oba to vidíme na zimní období, kdy bude pořádně mrznout.