středa 24. dubna 2024
Jiří
středa, 11. září 2019, 19:00
Prvních jedenáct kamenů zmizelých, takzvaných stolpersteinů, bylo dnes odpoledne rozmístěno v několika ulicích Prostějova. Kameny kolemjdoucím připomínají tragický osud židovských obyvatel Prostějova za druhé světové války přímo u domů, ve kterých bydleli před odvlečením do koncentračních a vyhlazovacích táborů.
Kameny zmizelých za Jindřicha Mayera, Pessel, Fanni, Josefinu, Stellu a Ruth Brennerovy, Adolfa Spitzera, Pavla Gelba, Esther Friedmannovou, Evu Gottlobovou a Pavla Gottloba byly instalovány do dlažby v ulicích Křížkovského, Kostelní, Rejskově, Partyzánské, Erbenově a na Pernštýnském náměstí.
„Stolpersteine se nacházejí v místech, kde tito lidé žili, respektive odkud byli nuceni odcházet do transportů. Na štítku každého kamene je uvedeno jméno oběti, datum narození a úmrtí, respektive poslední známé datum, kdy dotyční ještě prokazatelně žili, nejčastěji se tak jedná o datum nástupu do transportu do vyhlazovacího tábora," řekl dnes Michal Šmucr ze spolku Hanácký Jeruzalém, který ukládání stolpersteinů v Prostějově inicioval.
Ukládání kamenů zmizelých se v Prostějově zúčastnil i rabín Daniel Mayer z Izraele, potomek rabína Lesela Brülla z Prostějova. Mayer žije v Izraeli a loni se zúčastnil odhalování pamětní desky obětem holokaustu na budově hlavního vlakového nádraží v Prostějově, které bylo v roce 1942 dějištěm transportu více než tisícovky obyvatel města do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Dorazil i prostějovský rodák Tomáš Maier, který dnes uložil jeden kámen za svého pradědečka Jindřicha.
V příštích letech by v ulicích Prostějova měly být umístěny další kameny zmizelých. „Ozvali se nám potomci nebo příbuzní přeživších holokaust, kteří dnes žijí nejen v České republice, ale například v Izraeli nebo Švýcarsku, takže bychom rádi příští rok uložili další stolpersteine za jejich zavražděné rodinné příslušníky," řekla členka rady spolku Hanácký Jeruzalém Jana Gáborová.
V Prostějově žila do 19. století významná židovská komunita. Prostějov se v posledních letech dostal do hledáčku českých i zahraničních médií kvůli vleklému sporu o pietní úpravu bývalého židovského hřbitova, který byl zničen za německé okupace.
Na místě hřbitova, kde stále leží ostatky téměř 2000 židovských obyvatel, je nyní park a parkoviště. Židovská nadace Kolel Damesek Eliezer se snaží místo bývalého hřbitova rehabilitovat a s radnicí jedná o podobě pietní úpravy.
Stolpersteine - obrazně kameny, o které se zakopává či má se zakopnout, patentoval německý výtvarník Gunter Demnig v roce 1993. O pár let později vsadil první kameny do dlažby v Kolíně nad Rýnem a v Berlíně. Nyní jsou v Evropě položeny už desítky tisíc takových kamenů. Kameny zmizelých byly instalovány například v Olomouci, kde jich je nyní již přes 200.
