středa 24. dubna 2024
Jiří
pondělí, 16. září 2019, 09:00
Neschopný pták? Ano, ale neschopný pouze letu. Jinak si z početného hejna odvede až 15 samic, s nimiž se páří. Letos může být olomoucká zoo na své ptáky po právu opět pyšná. A to hned na dva.
Vysedět mláďata se podařilo oběma samcům. A kde se to sedělo? V rodině nandua pampového. Jeden se sice své následné péče zřekl, ale druhý po krátkém rozhovoru se zoologem pochopil, že se stane i rodičem adoptivním, a je tedy zbytečné protestovat. „Delší čas jsme si přáli zvěstovat právě tuto zprávu. A vidíte, když ten okamžik přišel, přinesl radost hned dvojnásobnou,“ líčí zoolog RNDr. Libuše Veselá. „První mláďata se vyklubala 20. 7., další pak 2. 8.,“ dodává.
Nandu pampový byl jeden z druhů chovaných v Zoo Olomouc od roku 1957, téměř od jejího založení. První odchov se podařil v roce 1978 a jednalo se o odchov pod otcem. Touto cestou se Zoo Olomouc i vydává. Od umělých odchovů v líhni se upustilo. Cílem je ukazovat návštěvníkům, jak kuřata vodí a odchovává otec. V minulosti sice samice snášely dost vajec, ale samcům se je nedařilo vysedět. Největší úspěch přinesl rok 2012, v němž se podařilo přirozenou cestou odchovat 12 kuřat.
Nandu je pták neschopný letu, byť je obdařen poměrně velkými křídly, která používá převážně k zajištění rovnováhy při svém rychlém běhu. Obývá úrodné jihoamerické nížiny - pampy. Setkat bychom se s ním mohli v Argentině, SV Brazílii a Bolívii, v Evropě pak v Německu, kde žije populace cca 500 nandu uniklá z farmy. Nandu vypadá podobně jako jeho podstatně větší kolega pštros, na rozdíl od něj má však tři (nikoli dva) prsty na každé noze.
Jeho zbarvení je buď šedé, nebo hnědé, někdy se vyskytuje i v bílé formě, mláďata se oproti svým jednobarevným rodičům liší pruhováním. Samce od samice rozpoznáme podle tmavšího zbarvení a černého kořenem krku. Mimo období rozmnožování žije v hejnech o 10 - 100 jedincích, většinou se chová velmi poklidně, někdy však dochází k potyčkám mezi samci. Dospělci se živí semeny, listy a plody, občas i hmyzem, či menšími obratlovci. Mláďata vezmou za vděk hmyzem nebo rostlinnou potravou.
Před obdobím rozmnožování se hejno rozejde. Samec si z něj odvede zhruba 15 samic, s nimiž se páří, a které následně snesou až 60 vajec do jednoho společného hnízda, které představuje mělký důlek v hlíně. Jejich jednotlivá váha se může pohybovat až okolo 600 g. Vejce, která samec neobsedne, jsou ponechána svému osudu. Péči o hnízdo a mláďata přebírá samec, sám sedí na vejcích 35 - 40 dnů. Všechna mláďata se líhnou během 36 hodin, záhy po vyklubání opouští hnízdo. V mládí je vodí samec, samice se k nim později přidají. V období jednoho roku dosahují téměř velikosti dospělců.
