Navážkou u novostaveb se z našich zahrad staly bazény, říkají místní v Nemilanech. Je to v pořádku, tvrdí stavební úřad

Od roku 2018 mají obyvatelé ulice U sokolovny v Nemilanech důvod být znepokojení. Za zahradami starousedlíků se na stavebních pozemcích postavily nové domy. Ty však stojí na nové navážce, která se až k jejich zahradách prakticky nesvažuje. S vybudováním nové příjezdové asfaltové cesty, která vede k novým domům, tak vznikl z původních zahrad jakýsi “bazén” - a při větším dešti jim tam stojí voda. 

„Při posledním mírném dešti, který trval 10 - 15 minut, došlo k částečnému sesuvu nové navážky půdy a hlavně k zaplavení našich pozemků a staveb dešťovou vodou z navýšeného terénu,” psal ve své první stížnosti odboru životního prostředí jeden z místních, který si nepřál být jmenován. I ten patří mezi ty z dotčených obyvatel ulice. Dalších šest obyvatel sousedních domů se pod stížnost podepsali.

Ke tehdejší situaci se vyjádřil stavební odbor Magistrátu města Olomouce. Na stížnost místních, že terénní úpravy v místě nemají oporu v územním rozhodnutí či stavebním povolení, jim bylo sděleno, že vyjádření stavebního úřadu nebyl potřeba. Redakce se na základě tohoto tvrzení obrátila na jiné stavební úřady v městech kolem Olomouce a nastínila podobné podmínky se záměrem navést zeminu na pozemek. Ve všech případech bylo nezbytné, aby byl k takovému zásahu nutný souhlas stavebního úřadu.

Další problém nastal, když se redakce dostavila přímo na místo. Pohledem laika, se jedná o souvislou plochu, která která měří několik tisíc metrů čtverečních. Stavební odbor ale argumentoval tím, že výměra jednotlivých pozemků je malá, a proto nebylo potřeba souhlasu stavebního úřadu. I toto v dalších stížnostech namítali místní v dalších dopisech.

Povodňová oblast? Nevadí.

Protože jsou Nemilany povodňovou oblastí a navíc zde platí obecná vyhláška, že každá plánovaná výstavba v záplavovém území musí být posuzována s ohledem na ovlivnění odtokových poměrů v záplavovém území, obrátili se místní obyvatelé i na odbor životního prostředí a na Povodí Moravy. „Z odboru životního prostředí nám bylo sděleno, že se podle nich navážkou a vzniklou cestou výrazně ovlivnily odtokové poměry v dané lokalitě. O jak významnou změnu se jedná a jestli má tato změna vliv na odtokové poměry, nebyl odbor kompetentní posoudit,” popisuje místní. 

Místní se tedy obrátili na Povodí Moravy. „Po řadě proběhlé korespondence bylo na konci června minulého roku svoláno na místo setkání, kde byli přítomni lidé ze stavební firmy, stavebního odboru magistrátu a také z Povodí Moravy. Ti nám poté poslali vyjádření, že považuje terénní úpravy za nelegální stavbu a požadují její odstranění,” popisuje obyvatel a své tvrzení dokládá autentickým dopisem z Povodí Moravy.

O vyjádření a řešení problému žádali místní také náměstka primátora, Martina Majora. Ten má totiž v gesci místní komunikace, což je další, dílčí problém. Nově vybudovaná cesta k novým domům totiž tvoří další hráz, která zabraňuje odtéci vodě pryč. Naopak - redakce byla na místě bezprostředně po větším dešti, kde bylo patrné, že i voda z nové komunikace stéká k domům starousedlíků. Redakce mluvila i s obyvatelem prvního z domů, který je viditelně postižen nejvíce - sklep má v současné době podmáčený a při dešti v něm stojí voda. 

Martin Major v odpovědi místním slíbil, že věci prošetří a dá do pořádku. Ani po několika měsících se však místní nedočkali. Redakce se snažila oslovit Martina Majora prostřednictvím e-mailu s žádostí o vyjádření, bez výsledku.

Hlavní slovo v této věci má však stavební odbor na Magistrátu města. Proto i další korespondence se stížnostmi a poznatky od Povodí Moravy posílali místní tam, přímo k Evě Hyravé, vedoucí stavebního odboru. Ve stížnosti si mimo jiné stěžovali na postup úřednice odboru, která původní stížnost vyřizovala. Vedoucí stavebního odboru sice připustila, že její podřízená udělala chyby při komunikaci s nimi, nicméně podpořila původní vyjádření, že se nejedná o význámný zásah a nedošlo k výraznému ovlivnění odtoku vody z pozemků.

Případ se dostal až na Krajský úřad Olomouckého kraje na Odbor strategického rozvoje kraje, který začal tento případ přezkoumávat. Ten ve svém vyjádření konstatoval, že olomoucký stavební úřad pochybil v posuzování výměry jednotlivých pozemků. Tedy že terénní úpravy byly provedeny jako celek, tedy na 2500 metrech čtverečních. Podle krajského úřadu bylo ze strany olomouckého stavebního úřadu nedostatečně posouzen stav věci a aby do třiceti dnů řádně prošetřil a posoudil namítané terénní úpravy ze strany místních.

Mezi starými a novými zahradami vznikla zděná zídka, ani ta ale podle místních problém neřeší.

Olomoucký stavební úřad tedy znovu celou věc prověřil, nicméně za pravdu místním znovu nedal, což potvrdila svým vyjádřením i vedoucí stavebního odboru Magistrátu města Olomouce, Eva Hyravá: „Stavební úřad ve věci úprav pozemků za rodinnými donmy v ulici U Sokolovny nebude činit další kroky ani zahajovat řízení o odstranění terénních úprav, neboť dospěl k závěru, že se nejedná o terénní úpravy ve smyslu ust. § 3 odst.1 stavebního zákona. Toto stanovisko a postup stavebního úřadu bylo potvrzeno sdělením nadřízeného orgánu, tj. Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru strategického rozvoje kraje ze dne 24. dubna tohoto roku,” sdělila písemně redakci Eva Hyravá.

„Po celou dobu jednání se stavebním úřadem docházelo ze strany stavebního úřadu ke zcela účelovým a zkresleným výmluvám. Máme podezření, že jednání úředníků bylo podmíněno faktem, že jedním z vlastníků nově postavených rodinných domů je vedoucí oddělení Odboru strategického rozvoje kraje,” říká na závěr místní. Podle nich se situace nikam nepohnula. Na pozemky stále zatéká a nikdo problém neřeší.