Nedoporučujeme do prázdnin otevírat školy, říkají epidemiologové

Epidemiologové nedoporučují úplné obnovení povinné školní docházky do konce června. Prioritu by měli mít ti, kteří zakončují ročník nějakou závěrečnou nebo postupovou zkouškou. V pořadu Dvacet minut Radiožurnálu to dnes řekla hlavní hygienička Jarmila Rážová. O možnostech otevírání škol, které jsou jsou kvůli šíření koronaviru zavřené od 11. března, bude v úterý jednat vláda při debatě o celkovém uvolňovacím scénáři, řekl ČTK ministr školství Robert Plaga (ANO). Podrobnosti nechce sdělovat předem.

"V posledních dnech jsme s kolegy intenzivně spolupracovali s ministerstvem zdravotnictví a epidemiology na možnostech uvolňování opatření v oblasti školství coby součásti celkového uvolňovacího scénáře. Ten budeme zítra (v úterý) projednávat na vládě. Do té doby nebude ministerstvo školství sdělovat bližší informace," uvedl ministr.

O uzavření škol stejně jako o jejich otevření rozhoduje ministerstvo zdravotnictví. Rážová uvedla, že plán je nastaven tak, aby návrat dětí nepřinesl velké epidemiologické riziko. "Takže jsou to spíše menší skupiny. A je otázkou, jestli bude ve hře vůbec (do června) povinná docházka. Myslím si, že spíše ne," řekla Rážová. Zdůraznila, že rozhodnutí je na vládě.

Podle hlavní hygieničky se otevřou spíše jen ročníky, které se mají zakončit nějakou závěrečnou nebo postupovou zkouškou. To je podle ní priorita, aby měli žáci možnost složit maturitu, děti mohly být přijaty na školu a aby člověk mohl udělat třeba zkoušku PhD, řekla. "Záleží na tom, jak to uchopí tedy vláda zítra (v úterý) tento návrh, který je projednán i se školstvím," dodala.

Předběžně se zatím počítalo s otevřením škol v půli května. Před týdnem v neděli to v České televizi řekl ministr školství Plaga. Uvedl ale, že pro otevření škol je podle něj zásadní stanovení podmínek pro takový krok od ministerstva zdravotnictví - tedy třeba dostatek dezinfekce, roušek či teploměrů ve školách. Žádné variantní plány pro otevírání škol, které by vycházely z údajů ministerstva zdravotnictví a vývoje šíření nemoci podle něj zatím nebyly.

Proti otevření škol vznikla ale petice. Více než 80.000 signatářů v ní žádá Plagu, aby školy zůstaly uzavřeny do konce školního roku. Podle předsedy spolku Fórum rodičů Petra Chaluše byla petice odeslána na ministerstvo školství a další místa. Signatáři se obávají toho, že by otevření škol zrychlilo šíření koronavirové nákazy. Také se jim nelíbí to, že by děti při vyučování možná musely nosit roušky.

Signatáři petice tak navrhují, aby výuka na dálku pokračovala až do letních prázdnin. Podle nich se většina učitelů s on-line výukou už seznámila a změna jim umožní si učivo i vhodně naplánovat. Podobně se tento týden vyjádřila i předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová a dříve i předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.

O otevření škol má podle ekonomů rozhodnout analýza rizik

Při rozhodování o otevření škol uzavřených v polovině března kvůli epidemii koronaviru je nutné vyloučit emoce a jednat na základě znalosti skutečných rizik. V tiskové zprávě to uvedla iniciativa ekonomů KoroNERV-20 polemizující s některými argumenty petice, jejíž signatáři žádají, aby školy zůstaly zavřené až do konce školního roku. Otevření škol podle KoroNERV-20 patří k jedněm z klíčových rozhodnutí, jež bude muset vláda v následujících týdnech učinit. Je přitom nutné brát ohledy nejen na skupiny obyvatel se zdravotními riziky, ale i na rodiny, které jsou opatřeními existenčně dotčeny.

"Je zcela zásadní, aby takové rozhodnutí padlo na základě co nejpřesnější znalosti o stavu imunizace české populace proti viru SARS-CoV-2. Nikoliv na základě nátlakových akcí a paniky," uvádí skupina, v níž figurují například sociální ekonomka Mariana Čapková, ekonom Mojmír Hampl či ředitel Nemocnice Na Bulovce Jan Kvaček.

Podle iniciativy je třeba chránit ohrožené skupiny obyvatel před infekcí stejně jako existenční podmínky lidí, kteří kvůli nouzovému stavu přišli o příjmy či jejich podstatnou část. Vláda má proto zveřejnit data o epidemii, na jejichž základě by měly být stanoveny další scénáře možného vývoje a rozhodnutí o karanténních opatřeních.

KoroNERV-20 vznikl jako neformální občanská iniciativa ve druhé polovině března 2020. Primárním cílem skupiny je zmenšit dopady pandemie covid-19 na českou ekonomiku. Všichni členové se na platformě podílejí zdarma. Mezi členy patří mimo jiné bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl, ekonom a ředitel Nemocnice na Bulovce Jan Kvaček, ekonomové Michal Mejstřík a Tomáš Sedláček nebo šéf státní Státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka.

Petice požadující otevření škol až v září, kterou její autoři poslali vládě minulý týden, podle členů KoroNERV-20 nebere v potaz situaci velkého množství rodin, které jsou postiženy nouzovým stavem. Rodiče a opatrovníci dětí z mateřských škol a prvního stupně základních škol se nemohou věnovat své práci, nebo tak mohou činit jen částečně. "Pro mnoho z nich to znamená existenční ohrožení. Za současného stavu nemají reálnou možnost najít provizorní řešení," uvedli. Odkázali i na studii, podle které uzavření škol hraje v kontrole šíření viru minimální roli.

Stát by proto podle iniciativy měl při rozhodování o otevření škol postupovat na základě protestování populace. Měl by také pojmenovat ekonomicky ohrožené rodiny s dětmi a vypočítat dopady opatření například na samoživitele a okamžitě pomoct ohroženým rodinám i formou nepodmíněného příjmu. Školy by podle KoroNERV-20 mohly začít fungovat také pouze částečně tak, aby provizorium umožnilo chránit starší učitele a současně vyprostit z domácího učení rodiče. Vláda by také měla přijít se scénáři přijímacích zkoušek a maturit bez ohledu na termín otevření škol, přičemž hodnocení nesmí být diskriminační. Zatím platí, že maturity se uskuteční nejdříve po třech týdnech od otevření škol.