Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.

Souhlasím
 

Ve věku 93 let v Praze zemřela herečka Luba Skořepová

 
pátek, 23. prosince 2016, 23:23

Ve věku 93 let v pátek v jedné z pražských nemocnic zemřela herečka Luba Skořepová. Emeritní členka Národního divadla během svého téměř sedmdesátiletého působení na české první scéně vytvořila na 160 rolí. Více než stovku dalších rolí ztvárnila ve filmu a v televizi. Hrála po boku slavných herců a pod vedením věhlasných režisérů.

Lubu Skořepovou diváci znali jako neúnavnou herečku. Na české první scéně se poprvé objevila už v roce 1945 ve Vančurově hře Učitel a žák a členkou činohry byla plných 65 let. „Když ve ‚zlaté kapličce‘ vystoupila poprvé, byla to zkrátka ještě novostavba,“ uvedl již dříve s nadsázkou její kolega David Prachař.

Hostovala však i na dalších scénách. Například v Divadle v Řeznické, kde 16 let slavil úspěchy její ženský trojobraz Mydlibaba a ty druhé. Na stejném jevišti uvedla monodrama Pomluva, přibližující život francouzské královny Marie Antoinetty, jak se o něm v učebnicích nikdo nedočte. Další monodrama s názvem César a Drana uváděla sedm let na komorní scéně v Městských divadlech pražských. Hrála i v divadlech Metro a U Valšů. Podle Váňové hrála Skořepová ještě před dvěma lety ve třech divadlech.

Skořepová se narodila v Náchodě jako Libuše, ale odmalička byla pro každého Luba. Po absolvování pražské konzervatoře v roce 1945 začala hrát ve „zlaté kapličce“. Desítky postav vytvořila i v televizních filmech či seriálech, z poslední doby například v seriálech Šípková Růženka, Náměstíčko, Náves, Příkopy či Cukrárna. Léčitelku, která vyrábí zázračné lektvary, ztělesnila ve filmu Tomáše Vorla Cesta z města.

Když v září 2013 slavila Skořepová devadesátiny, věnovala jí činohra reprízu Našich furiantů, kterou sledovala jako divák. Když ji před přestávkou kolegové Ondřej Pavelka a David Prachař vyvolali před oponu, odtajnila, jak to je ve skutečnosti s jejím věkem. „Ani jsem nevěřila, že mi bude tolik. Víte, jsem z Náchoda a tam byla porodní bába, která pila rum. Když jsem se narodila, byla prý láhev skoro prázdná. A tak mě napadlo, že do matriky napsala něco jiného,“ rozesmála tehdy celé hlediště.

Čtěte více:

Foto By Kirk (Own work) [CC BY-SA 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0) or GFDL (http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html)], via Wikimedia Commons | Zdroj ČTK

Kam dál?

Obětí teroristického útoku v Berlíně se stala Češka Naďa Čižmár,...

pátek, 23. prosince 2016, 13:15

Obětí teroristického útoku v Berlíně, který se odehrál v pondělí večer na vánočních trzích na náměstí Breitscheidplatz, se stala...

Olomoucká sbírka pro rumunské psy byla úspěšná, lidé jim nadělovali...

pátek, 23. prosince 2016, 10:30

Na začátku prosince jsme psali na Olomoucké Drbně o úšlechtilém nápadu skupiny olomouckých lidí, kteří si všimli nuzné situace...

V Olomouckém kraji se stále hledá ta pravá Wonder Girl. Přihlašte ji...

pátek, 23. prosince 2016, 09:00

Pamatujete na Iron Mana, který v Olomouci hledal svou Wonder Girl? Stále mu můžete pomoct! Znáte ve svém okolí dívku, která se o...

Olomouc hlídají policisté se samopaly, vjezdy na Horní a Dolní...

čtvrtek, 22. prosince 2016, 13:29

V reakci na tragickou událost na berlínských trzích, kde zemřelo 12 lidí po šílené jízdě kamionem v davu, se začali realizovat...

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • U Olomouce se stala vážná nehoda, mladík byl...

  • Výrobní firma M.L.S. Holice nabírá nové...

  • Muži ztrácejí zájem o sex, podle urologa se...

  • U centra Olomouce vzniká dvě stě bytů....

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

DRBÁRNA: Vizuální stránka jídla nesmyslně nabývá na důležitosti, říká Zdeněk Pohlreich

V Česku před lety nastartoval malou gastronomickou revoluci. Díky televiznímu pořadu ukazoval, že jíst se dá kvalitně a není to ani nic složitého. Zdeněk Pohlreich je dnes stále jednou z nejvýraznějších tváří gastronomického byznysu u nás. V dalším díle Drbárny se rozpovídal třeba o životě v zahraničí nebo o tom, že jídlo by mělo především dobře chutnat.

Historička: O společnosti vypovídá i to, jaké slaví svátky a jak

Ze vzniku Československa v roce 1918 se neradoval každý, později stát vydával instrukce, jak se má tento svátek slavit. Jak se 28. říjen slavil v minulosti a jak to bylo s dalšími svátky z první republiky, zkoumali historici z Masarykova ústavu a Archivu (MÚA) Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Svá zjištění sepsali v knize, která vyjde letos v srpnu. Bádání přiblížila v rozhovoru Dagmar Hájková z MÚA.

ANKETA: Orwellův zákon aneb rozvědka do každého domu. Přijde Velký bratr i k nám?

V roce 2017 se ve sněmovně projednávala kontroverzní novela zákona o Vojenském zpravodajství a souvisejících zákonů. Tato novela sice vzhledem k podzimním volbám a kauze s Čapím hnízdem spadla pod stůl, nicméně v programovém prohlášení současné vlády v demisi se s přijetím takového zákona počítá. Proč je ale návrh novely z roku 2017 tak kontroverzní a hrozí nadále jeho přijetí?