Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

První smajlík na světě pochází z Česka! Už v polovině 18. století ho použil žďárský opat

 
středa, 8. března 2017, 07:30

Autorství smajlíka, kterého dnes v online komunikaci používá většina lidí, bylo připsáno proslulému americkému designérovi Harveymu Ballovi v roce 1963. Stejná značka se ale vyskytovala v hospodářské korespondenci opata kláštera cisterciáků ve Žďáře nad Sázavou Bernarda Henneta už v polovině 18. století.

Brněnští archeologové jsou přesvědčeni, že první smajlík na světě nepochybně vznikl v Česku. „Nepochybujeme o Járovi Cimrmanovi, i když si zrovna nevybavujeme, že by o něm někde byla řeč, ale asi pro něj byl natolik běžnou součástí života, že se o něm nepotřeboval zmiňovat," prohlásil s nadsázkou David Merta z brněnské Archaie.

Žďárský opat Bernard Hennet "smajlík" v korespondenci na konci listiny používal asi zcela běžně přinejmenším v roce 1741. Podle Merty byla značka na listině vztahující se ke korespondenci o zřízení hrnčířské dílny v domě žďárského opata na dnešním Zelném trhu v Brně, který se nyní opravuje. Dokument je zveřejněn na webu Archaie.

Buď to může znamenat, že označil místo, kde měla být pečet, nebo to znamená, že někdo schválil dokument," uvedl Merta. Podle něj smysl značky, která jakoby z oka vypadla dnešnímu "smajlíku", není zcela jasný. Vysvětlit by to mohlo další bádání. „Takže budeme bádat dál a hrdě se tak stáváme průkopníky smileylogie, tedy pokud už neexistuje," humorně uzavřel Merta.

Bernard Hennet se stal opatem ve Žďáru po smrti dosavadního opata Václava Vejmluvy v roce 1738. Navázal na Vejmluvovy rozsáhlé stavební aktivity. Nechal dostavět klášterní prelaturu a opravit vzniklé škody po požáru. Nechal též vyzdobit, po vzoru pražského Karlova mostu, žďárský most přes řeku Sázavu sochami.

Aktivní byl i v Brně. Pro šlechtu církevní i světskou bylo přitom typické, že si budovala reprezentativní domy v královských městech. Do Brna se stahovali například v případě ohrožení. Pro kláštery vzrostl význam města po ustanovení brněnského biskupství koncem 18. století.

Čtěte více:

 

 

Napsal(a) ČTK

Kam dál?

Češi tráví v práci v průměru 61 minut denně nicneděláním

pátek, 3. března 2017, 16:30

Češi loni strávili v pracovní době mimopracovními aktivitami průměrně 61 minut denně, což je o tři minuty více, než v roce 2015....

Na mnoha místech po republice dnes vyjdou masopustní průvody

sobota, 25. února 2017, 09:51

Na mnoha místech v Česku dnes vyjdou masopustní průvody. Součástí veselic budou reje maškar, koncerty, ochutnávky tradičních...

FOTO: Aktivisté uspořádali v centru Olomouce smogový happening, město...

středa, 22. února 2017, 11:55

Několik aktivistů v pondělí v centru Olomouce s rouškami na obličejích a transparenty v rukou uspořádalo happening, jímž chtěli...

Radioaktivní jód se objevil nad Českou republikou, lidem nic nehrozí....

úterý, 21. února 2017, 16:06

V posledních hodinách byly v ovzduší nad Evropou naměřeny stopové hodnoty radioaktivního jódu. Celostátní radiační monitorovací...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Jaké jsou nejčastější omyly při reklamacích?

Reklamace patří k nejčastěji uplatňovaným a také nejdůležitějším spotřebitelským právům. Pravidla pro uplatňování takzvaných práv z vadného plnění však nejsou jednoduchá a zákazníci v nich často tápou. S jakými omyly se ve spotřebitelské poradně dTestu nejčastěji setkávají?

Sněhový Krakonoš je letos v Jilemnici bez kalhot a kabátu

Jednoho z největších sněhových Krakonošů za poslední léta vytvořil výtvarník Josef Dufek se dvěma pomocníky na náměstí v krkonošské Jilemnici. Na výšku má mezi sedmi a osmi metry. Od svých předchůdců se liší i tím, že je "nahý", jen s botami. „Nemá pumpky ani kabát, řekl Dufek.

Knihy ruských autorů nabízejí Čechům „alternativní pravdu“. Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina?

V České republice vloni vyšlo přes patnáct tisíc knižních titulů. V záplavě nově vydané literatury se texty ruských autorů zaměřených na specifický výklad moderní historie ztrácejí. Přesto stojí za pozornost. Takto na sebe například v pražských ulicích polepenými tramvajemi upozorňuje kniha Nikolaje Viktoroviče Starikova „Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina“.