Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Do české armády přichází víc vojáků, než z ní odchází

 
středa, 26. července 2017, 16:30

Do české armády přichází víc vojáků, než z ní odchází. Dokazuje to i příklad tohoto útvaru, jehož stav se ročně zvyšuje o 150 lidí, cílového počtu - 1800 vojáků - by mělo být dosaženo do pěti let.

"K pluku přichází zhruba 150 nových vojáků po odečtení odchodů každý rok. Je jen důležité je náležitě připravit na budoucí působení. Práce logistika vyžaduje jazykové vybavení nebo řidičské průkazy. Stát do toho investuje a kariéra by měla být dlouhodobá a stabilní," uvedl náměstek ministra obrany Jakub Landovský.

Podle něj se české armádě daří plošně získávat nové vojáky. Příčinu vidí v dobré reputaci armády, v jejím rozmístění v různých regionech země, v dobrých finančních podmínkách, jistotě a v tom, že služba je "víc než obyčejné povolání". Svou roli podle něj hraje i touha po dobrodružství a účasti v misích v zahraničí. Velitel pluku Stanislav Hudeček vidí jako hlavní motiv příchodu nových vojáků změněnou bezpečnostní situaci a hrozící konflikt. Navzdory velmi nízké míře nezaměstnanosti česká armáda vykazuje podle Landovského přírůstek zhruba tisícovky lidí ročně.

Ministerstvo obrany letos počítá se zvýšením počtu vojáků české armády o 1725. Loni se zvýšil počet vojáků z povolání o 1214, přibylo také více než 120 občanských a státních zaměstnanců. Podle současných tabulek by měl mít resort obrany 27 000 profesionálních vojáků. Po škrtech v době hospodářské krize se ale jejich počet postupně snížil na méně než 21 000. Poslední dva roky armáda zahájila masivní nábor. Před časem ministr obrany Martin Stropnický i náčelník generálního štábu Josef Bečvář vyjádřili názor, že nynější zvažované počty jsou nedostatečné a počet profesionálů by se měl postupně zvýšit na více než 30 000.

Napsal(a) ČTK | Foto pixabay.com

Kam dál?

Josef Jařab, významný rektor naší univerzity, amerikanista a senátor,...

středa, 26. července 2017, 13:30

Profesor Josef Jařab je hlavně respektovaným znalcem a překladatelem americké literatury, o které vždy dovedl poutavě přednášet,...

Stoletý šicí stroj míří z Olomouce na Haiti. Budou se na něm šít...

úterý, 25. července 2017, 10:30

Říkejme jí Lada. I přes vysoký věk je velmi zachovalá a může ještě spoustu dalších let pomáhat. Šicí stroj bobbinový sestrojili v...

Malíř a cestovatel Libor Vojkůvka slaví sedmdesátiny

sobota, 22. července 2017, 16:30

Nedílnou součástí života šternberského malíře Libora Vojkůvky, který se narodil 23. července 1947, je cestování. Výjevy z jeho...

Tragická zpráva pro všechny fanoušky Linkin Park. Frontman skupiny...

čtvrtek, 20. července 2017, 21:00

Světem dnes večer proletěla mrazivá zpráva. Zpěvák ikonické americké skupiny Linkin Park Chester Bennington spáchal sebevraždu....

 

Komentáře

 

Napište nám

Nejčtenější

  • AKTUÁLNĚ: Při nehodě mezi Olomoucí a...

  • Mezi oběťmi tragické nehody u Bohuňovic je i...

  • FOTO: Tragická nehoda mezi Olomoucí a...

  • Policie vyhlásila pátrání po čtrnáctileté...

Reklama
 
 

O čem píše Drbna.cz

(NE)OBYČEJNÍ: Jo, tak ten se mi taky poved, říká autor portrétu Masaryka Oliver Heller

Dnešní díl rubriky (NE)OBYČEJNÍ je o street artu a graffiti scéně v Olomouci. S jedním z jejích nejuznávanějších členů Oliverem Hellerem jsem si povídal o graffiti legálním i nelegálním, o historii i budoucnosti graffiti anebo o nově vzniklém portrétu Tomáše Garrigua Masaryka v Bezručových sadech, který maloval právě Oliver.

Z nešetrného sběru a ničení borůvek si můžete odnést tučnou pokutu

Kanadské borůvky se našim lesním chutí rozhodně nevyrovnají. Borůvkové knedlíky jsou navíc nejen s Jizerskými horami neodmyslitelně spjaty. Sběr borůvek může ale přírodě velmi uškodit.

Naštvěte se – a Facebook už zařídí zbytek. Populisté profitují z hněvu na sociálních sítích

Málokterý populistický politik se obejde bez emotivních gest při veřejných vystoupeních nebo emočně zabarvených výrazů v příspěvcích na sociálních sítích. Právě tam, konkrétně na Facebooku, můžou emoce – a nejvíce hněv – populistům pomoci zasáhnout větší publikum. Algoritmus Facebooku totiž takovým emotivním příspěvkům „fandí“.