Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Muzeum bude po čtyřiadvacet hodin nepřetržitě natáčet zvuky z místa, kde stávala olomoucká synagoga

 
pondělí, 6. listopadu 2017, 16:30

Zástupci Muzea umění v Olomouci budou nepřetržitě 24 hodin natáčet zvuky na místě, kde stávala olomoucká synagoga. Zachycením zvuků chtějí zpřítomnit dnes již neexistující stavbu na Palachově náměstí, která měla pro místní Židy velký význam. Natáčet se začne tento pátek, v den nejdůležitějšího židovského svátku, šabatu. Zapojit se mohou i dobrovolníci, řekl mluvčí Muzea umění Tomáš Kasal. Projekt je součástí výstavy muzea s názvem Olomoucká synagoga.

Zvuky začnou zástupci muzea pořizovat v pátek v 15:30 a skončí v sobotu v 17:15. „Budeme natáčet zvuky na dnešním Palachově náměstí, kde stával až do roku 1939 překrásný židovský templ. Pokusíme se tak zpřítomnit tuto již neexistující stavbu a zprostředkovat genia loci, ducha tohoto místa, návštěvníkům výstavy Olomoucká synagoga v Arcidiecézním muzeu. Budou si tam moci poslechnout záznam, který pořídíme," uvedl edukátor muzea Marek Šobáň.

Souvislé natáčení potrvá celých 24 hodin, zapojit se mohou i zájemci. „Proto hledáme dobrovolníky, kteří by nám s tím pomohli. Zájemce prosíme, aby se nám dopředu nahlásili e-mailem nebo telefonicky, ve kterou denní nebo noční dobu by se chtěli zúčastnit. Věříme, že tak vznikne nejen zajímavý dokument, ale důležitý je v tomto případě i moment setkávání lidí, což je podstatný účel synagogy. Toto slovo je totiž odvozeno od řeckého synagógé - shromáždění," uvedla edukátorka Hana Lamatová.

Výstavu mapující krásu i tragický osud olomoucké synagogy otevřelo muzeum v polovině října. Synagoga byla postavena v roce 1897 v maursko-byzantském stylu za Terezskou bránou na dnešním Palachově náměstí, nacisté ji vypálili hned v první den okupace. Expozice, která přibližuje také význam židovské komunity v historii města, je přístupná v Arcidiecézním muzeu do 7. ledna příštího roku. Muzeum v souvislosti s výstavou chystá také doprovodné programy.

Napsal(a) ČTK | Foto Muzeum umění

Kam dál?

Vánoční strom, který bude stát na Horním náměstí, hledá opět jméno

pondělí, 6. listopadu 2017, 12:30

Statutární město Olomouc vyhlašuje už dvanáctý ročník tradiční soutěže Pojmenujte vánoční strom. Výtvarně zpracované návrhy, na...

Olomoučané věnovali ve sbírce bezdomovcům tunu oblečení

neděle, 5. listopadu 2017, 10:00

Zhruba tunu oblečení darovali na konci října Olomoučané lidem bez domova při dobročinné sbírce v jednom z nákupních center. Pytle...

Duo Dominik Landsman a TMBK představuje Továrnu na debilno

sobota, 4. listopadu 2017, 19:00

Dominik Landsman, autor Deníčku moderního fotra, a známý kolážista TMBK přicházejí se společensko-satirickým románem bez...

Jak by mohlo v budoucnu vypadat Výstaviště Flora? Město si nechalo...

sobota, 4. listopadu 2017, 18:54

Olomoucká radnice si nechala zpracovat studii budoucí podoby areálu Výstaviště Flora, jehož součástí jsou kromě výstavnických...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Jaké jsou nejčastější omyly při reklamacích?

Reklamace patří k nejčastěji uplatňovaným a také nejdůležitějším spotřebitelským právům. Pravidla pro uplatňování takzvaných práv z vadného plnění však nejsou jednoduchá a zákazníci v nich často tápou. S jakými omyly se ve spotřebitelské poradně dTestu nejčastěji setkávají?

Sněhový Krakonoš je letos v Jilemnici bez kalhot a kabátu

Jednoho z největších sněhových Krakonošů za poslední léta vytvořil výtvarník Josef Dufek se dvěma pomocníky na náměstí v krkonošské Jilemnici. Na výšku má mezi sedmi a osmi metry. Od svých předchůdců se liší i tím, že je "nahý", jen s botami. „Nemá pumpky ani kabát, řekl Dufek.

Knihy ruských autorů nabízejí Čechům „alternativní pravdu“. Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina?

V České republice vloni vyšlo přes patnáct tisíc knižních titulů. V záplavě nově vydané literatury se texty ruských autorů zaměřených na specifický výklad moderní historie ztrácejí. Přesto stojí za pozornost. Takto na sebe například v pražských ulicích polepenými tramvajemi upozorňuje kniha Nikolaje Viktoroviče Starikova „Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina“.