Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Co nám zbylo z Velikonoc?

 
pátek, 30. března 2018, 13:30

Původní Velikonoce byly Svatým týdnem, kdy se člověk měl oddávat půstu, klidu, tichu a soustředění. Dnes už si často ani neuvědomujeme, že hlavním poselstvím Velikonoc je vzpomínka na poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříži a vzkříšení. Což je logické, vzhledem k tomu, že Češi jsou prý „nejateističtější národ na světě“.

Jiní by řekli, že Velikonoce jsou hlavně snahou obchodníků co nejvíc vydělat. Stejně jako z Vánoc jsme si nechali už jen to, co se nám „hodí“ – dobré jídlo a volno v práci. Nicméně některé tradice se v českých domácnostech stále drží a když už nic jiného, Velikonoce jsou sympatickým svátkem jara, kdy se rádi obklopujeme roztomilými zvířátky, květinami, dobrým jídlem a symboly probouzející se přírody.

Co jednotlivé dny znamenají a co dnes stále dodržujeme?

Zelený čtvrtek byl dnem odpuštění, kdy se lidé modlili, omývali a uklízeli. Na Zelený čtvrtek také zvony „odlétají do Říma“, což zná asi každý. Místo zvonů se ozývaly řehtačky a klapačky, a to všechno mělo spojitost s Jidášem, který zradil Ježíše.

Dnes si můžeme dát zelené pivo a zelená barva celkově dobře ladí s atmosférou jara, přestože Zelený čtvrtek vlastně nemá s touhle barvou nic společného – nejspíš jde o přesmyčku původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek).

Velký pátek je den smutku a památky na ukřižování Ježíše, proto ustala všechna práce a utichla hudba. Nesmělo se pracovat na poli, péct ani uklízet, což samozřejmě ocení každá hospodyňka, a proto se tato tradice přenesla i do dnešních dnů. Na Velký pátek ale bylo zakázáno třeba i půjčování věcí a přijímání darů.

Všechnu práci pak můžete dohnat o Bílé sobotě, kdy se začínalo s úklidem už před svítáním. V tento den se také peklo a pletly se pomlázky. Jak vidíte, dnešní „tradice“ obchodních domů, kdy začnou prodávat velikonoční pečivo a pomlázky už měsíc dopředu, je opravdu jen marketingovým tahem.

Za hlavní velikonoční den považujeme pondělí, ale nejsvátečnějším dnem v roce byla pro křesťany Velikonoční neděle. Do kostela se chodilo posvětit dokonce i pečivo (mazanec a beránek). V neděli se začala konzumovat tradiční jídla, kromě sladkého pečiva tedy hlavně vejce, chléb a víno. Dnes si těžko dovedeme představit, že bychom se všech těch dobrot směli dotknout až v neděli. Je toho přece tolik, že jíst se musí pořád!

Nejstarší velikonoční tradice se stále dodržuje, a to na Velikonoční pondělí. Jde samozřejmě o mrskání žen pomlázkou z mladých proutků. Kořeny tohoto zvyku sahají až do pohanských dob a skrývá se v něm nepřekvapivě symbolika plodnosti a sexu, ale zároveň koledníci vyhánějí z žen nemoci a lenost. Muži by tedy za vymrskání (samozřejmě jemné) měli být odměněni.

Těžko říct, proč zrovna tenhle zvyk přežil tak dlouho. V zámoří by asi něco takového bylo považováno za barbarské, zvláště po kampani #metoo, ale my se toho nevzdáme!

Symbolika

Jinak k Velikonocům samozřejmě patří vejce, bez kterých si nedokážeme tenhle svátek představit. Vždyť kdo nenosil po Velikonocích k svačině ještě několik dní i týdnů barevná vejce uvařená natvrdo? Původně vejce symbolizovalo hrob, který skrývá život, ale je také symbolem jara, plodnosti a života.

Jak už jsme se zmínili, řehtačky měly nahradit zvuk zvonů, které utichly. Každý určitě zná ten nenapodobitelný klapavý zvuk, i když dnes i řehtačky pomalu mizí. Asi nejsou marketingově významnou položkou...

Symbol beránka má také původ v náboženství, vždyť značí samotného Ježíše. Proto je forma beránka pro sladké pečivo posvátná už od dávných dob. Dnes se k němu přidávají kuřátka, zajíčci, štěňátka, koťátka a všechna roztomilá zvířátka, ale původně se světily právě jen beránci, chléb nebo mazanec. Konkrétně zajíček je symbol převzatý z Německa.

Ať už máte na Velikonocích nejradši cokoliv, užijte si je v klidu a v rodinném kruhu!

Napsal(a) Klára Havlínová | Foto pixabay.com

Kam dál?

Muž připoutal svého známého řetězem ve vojenském bunkru, olomoucký...

čtvrtek, 29. března 2018, 18:00

Za připoutání známého řetězem ve vojenském bunkru u Olbramovic na Znojemsku si sedmadvacetiletý Vít Pospíšil odpyká ve vězení...

Pevnost poznání zve tuto sobotu na Modré dny, připomínají Světový den...

čtvrtek, 29. března 2018, 16:30

Interaktivní muzeum vědy Pevnost poznání Univerzity Palackého v Olomouci zve v sobotu 7. dubna na Modré dny. Ty připomínají...

V prostějovském centru byla odhalena bronzová socha Jiřího Wolkera

čtvrtek, 29. března 2018, 12:00

Bronzová socha básníka Jiřího Wolkera sedícího na lavičce byla dnes slavnostně odhalena na náměstí T.G. Masaryka v centru...

Policie pátrá po tomto muži, příbuzní ho postrádají už přes dva týdny

čtvrtek, 29. března 2018, 09:58

Policie v těchto dnech pátrá po pohřešovaném muži ze Šumperska, Janu Kodešovi, který o sobě od 12. března nedal vědět svým...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Milion chvilek považuji za parodii na Občanské fórum, říká mluvčí Jiří Ovčáček. Kandidaturu na prezidenta nevylučuje

„Praha je díky prázdninám prázdná. Přijel jsem dřív, než jsem čekal,“ začal prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček po podání ruky před rozhovorem. Na hausbót na Císařské louce v Praze totiž dorazil se slušným předstihem. Z původně plánovaných čtyřiceti minut povídání se setkání protáhlo na téměř dvojnásobek. Kromě uvolněných témat se bývalý novinář a dnes asi nejkontroverznější mluvčí v tuzemsku rozpovídal také o tom, za jakých okolností by byl ochoten kandidovat na prezidenta a proč nemůže přijít na jméno spolku Milion chvilek.

Pamětní bankovky s Karlem Gottem lidé vykoupili během čtyř hodin. Při čekání ve frontách musela zasahovat i policie

V Praze se včera prodávaly pamětní eurobankovky s portrétem zpěváka Karla Gotta. K výročí jeho 80. narozenin vydala společnost Nunofia celkem 5 tisíc bankovek s nominální hodnotou nula euro. Ve frontách na ně čekaly tisíce lidí. Vyprodány byly během zhruba čtyř hodin. Den po vyprodání se cena bankovek v aukcích pohybuje v řádech tisíců korun.

Lidé si zvykají na vratné kelímky. Podnikům ale přibyla práce

Letní večery lákají na budějcký Sokolák spoustu lidí. Například v kavárně Coffe on the go nebo v klubu K2 už ale nedostanete drink do klasického jednorázového kelímku, ale do vratného. I když je na něj záloha padesát korun, lidé si pomalu zvykají. Podle ankety na Budějcké Drbně o zavedení vratných kelímků je patrné, že lidé nápad kvitují, a mají z něho radost i samotní majitelé podniků. Jejich realizace a následná cesta k zákazníkovi, ale není jednoduchá a jsou s ní spojené i trable.