Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Nábor dárců kostní dřeně naplňuje můj život, říká oceněná sestra z olomoucké nemocnice Ingrid Venclíková

 
neděle, 6. května 2018, 16:00

Na Ústavu imunologie Fakultní nemocnice Olomouc pracuje Ingrid Venclíková jako všeobecná sestra od roku 1990, o dva roky později pak začala „svými“ lidmi plnit Český národní registr dárců dřeně. V její kanceláři byste v desítkách šanonů našli údaje více než 21 251 potenciálních dárců. To znamená asi tolik, jako kdyby se pro pomoc nemocným s chorobami krvetvorby rozhodl celý Vyškov.

Stačí jen těchto pár čísel a je zřejmé, že Zvláštní cena Adolfa Borna, kterou Ingrid Venclíková obdržela na nedávném slavnostním večeru Nadace pro transplantace kostní dřeně a Českého národního registru dárců dřeně v pražském Obecním domě, je ve správných rukou. Oficiální zdůvodnění ocenění pro olomouckou sestru totiž zní „za nezištnou, obětavou a hlavně dlouhodobou pomoc při náborových akcích“.

Ke své nynější práci se přitom Ingrid Venclíková dostala trochu náhodou. Začínala totiž v roce 1984 na oční klinice. „Z ní jsem šla na mateřskou a pak nastoupila na oddělení imunologie. Sháněli tehdy sestru právě pro odběry. To ještě ani nefungoval národní registr,“ popisovala osudové rozhodnutí. Registr byl založen v roce 1992 a FN Olomouc se stala součástí sítě spolupracujících center. „Největší zásluhu na tom má docentka Adéla Bártová, průkopnice oboru transplantační imunologie. Když jsem začínala, říkala mi: ´Inko, to bude práce přesně pro vás.´ A měla pravdu,“ usmívala se Venclíková. „Jsem vděčná za to, že jsem docentku Bártovou potkala. Měla jsem také možnost osobně a pracovně poznat zakladatele registru, pana primáře Vladimíra Kozu. Ani jeden už bohužel není mezi námi, ale já na ně s láskou vzpomínám, byli to vzácní lidé,“ vyznala se.

Za téměř třicet let, co v oboru pracuje, pozoruje obrovskou změnu ve vnímání dárcovství kostní dřeně. „Už se dostalo do všeobecného povědomí veřejnosti. V začátcích se počty potenciálních dárců pohybovaly v desítkách ročně, dnes už jsou to tisíce. Ale stále obdivuji každého, kdo se do registru přihlásí. Mám radost, že jsou mladí lidé tak citliví,“ pochvalovala si.

Pod olomoucké náborové centrum přitom spadají i centra ve Zlíně a Uherském Hradišti. „Tam pro nás pracuje paní Zdenka Wasserbauerová, která už ke vstupu do registru přesvědčila kolem deseti tisíc lidí. V legraci říkám, že na Zlínsku a Uherskohradišťsku díky ní musí být v registru snad už každý,“ vyzdvihla záslužnou práci kolegyně. S navyšováním počtu dárců také významně pomáhá Armáda České republiky. „Za vojáky jezdíme do Vyškova. Komunikace s nimi je úžasná, všechno mají skvěle zorganizované. Díky tomu jsme schopní nabrat během jednoho dne až tři sta dárců, a to těch nejžádanějších, mladých a silných mužů,“ doplnila s úsměvem. Nezanedbatelné jsou taky počty dárců ze středních škol a olomoucké Univerzity Palackého. Například na přírodovědecké fakultě se během jedné akce podařilo získat zhruba 250 nových dárců.

Není potom divu, že se olomoucké dárcovské centrum vloni stalo nejúspěšnějším v České republice. Z celkového počtu 9002 potenciálních dárců prošlo olomouckým centrem 4237 lidí. „Národní registr dárců vloni oslavil pětadvacáté výročí vzniku a za celou dobu jeho existence to bylo vůbec nejvyšší číslo,“ upozornil lékař Ústavu imunologie FN Olomouc doc. MUDr. František Mrázek, Ph.D. Zásluha Ingrid Venclíkové na tomto úspěchu je podle něj nesporná. „Ingrid je pro svou práci skutečně zapálená, což oceňují i naši dárci, kteří při vstupu do registru i vyšetřeních před darováním kostní dřeně často zmiňují její mimořádně vstřícný přístup,“ ocenil Mrázek.

Na usměvavé sestře je na první pohled vidět, že ji práce baví. „Jsem za tu práci nesmírně vděčná,“ přitakala. „Baví mě a naplňuje můj život smyslem. Prostě vím, že to k něčemu je. Mám obrovské štěstí, protože ne každému je přáno, aby jeho práce byla taková,“ dodala nadšeně.

Tisková zpráva | Zdroj Fakultní nemocnice Olomouc

Kam dál?

Od začátku roku se v Olomouci zaběhlo přes dvě stě psů, za duben jich...

čtvrtek, 3. května 2018, 21:00

Strážníci olomoucké městské policie během dubna prověřovali přes padesát oznámení o volně se pohybujících psech. Odchyceno jich...

FOTO: Tři sloni se procházeli v centru města, způsobili chaos v...

čtvrtek, 3. května 2018, 13:43

Ve čtvrtek 3. května v dopoledních hodinách se lidem na přerovském náměstí v centru města naskytl vskutku netradiční pohled....

Viníka, který zastřelil na polích u Kojetína přes dvacet chráněných...

čtvrtek, 3. května 2018, 07:30

Přerovští policisté odložili případ neznámého střelce, který loni v létě zastřelil na poli u Kojetína na Přerovsku více než...

Láska k hudbě, jídlu i dobré zábavě, to byla letošní Májová slavnost...

středa, 2. května 2018, 10:30

Ve znamení krásného slunečného počasí, ale taky lásky, a to především k dobré zábavě, se nesla letošní Májová slavnost, která...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Výherce miliardového jackpotu se už ozval, vsadil přes internet

Český výherce 1,412 miliardy korun, které v pátek vyhrál v evropské loterii Eurojackpot, se dnes odpoledne přihlásil o výhru. V pondělí začne se Sazkou řešit způsob výplaty. Vsadil on-line přes internet na stránkách loterijní společnosti a Sazka kvůli povinné registraci zná jeho identitu, informoval mluvčí firmy Václav Friedmann. "Jde o nejvyšší výhru na internetu v historii České republiky," poznamenal.

Na Jindřichohradecku pobíhá puma. Lidé by měli být opatrní při pohybu v lese

Kriminalisté z Jindřichova Hradce prověřují aktuální oznámení očitých svědků o výskytu kočkovité šelmy v oblasti mezi obcemi Velký Ratmírov a Deštná. Policisté zatím pracují s informací, že by se mohlo jednat o dospělý kus pumy americké, která má hnědou barvu, krátkou srst a dlouhý ocas zakončený tmavou srstí.

Ministerstvo navrhuje zálohované výživné do 15 až 25 procent průměrné mzdy

Ministerstvo práce navrhuje, aby stát dětem neplatičů alimentů měsíčně posílal do 15 až 25 procent průměrné mzdy v ČR podle jejich věku. O zálohované výživné jako o novou dávku by se dalo žádat poté, co peníze na potomky nedorazí za dva měsíce. Podmínkou by ale bylo, že rodič sám už začal po dlužníkovi výživné vymáhat v exekuci či u soudu. Vyplacené dávky by po neplatiči vymáhal pak stát. Návrh zákona o zálohovaném výživném zveřejnila na svém webu vláda. Vymahatelnost má posílit chystaná novela občanského zákoníku, která počítá se zabavováním zbrojních či pilotních průkazů i s postoupením pohledávek.