Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

HLÍDACÍ PES: Do Česka jsme utíkali za svobodným životem i prací, shodují se turečtí profesoři z Olomouce

 
čtvrtek, 10. května 2018, 19:30

Turečtí profesoři Gokhan Bacik a Yasir Yilmaz utekli z Turecka krátce poté, co začaly čistky a zatýkání po nevydařeném pokusu o puč proti prezidentu Erdoganovi v roce 2016. Oba našli útočiště v České republice. Ačkoliv se jejich příběhy liší, v jednom se shodují: útěk z Turecka byl podle nich jedinou možností, jak svobodně žít a pokračovat ve vědecké práci.

S Gokhanem Bacikem HlídacíPes.org pořídil rozhovor již krátce po začátku jeho působení na Univerzitě Palackého v Olomouci. Autoritářské tendence v turecké společnosti prý pozoroval již od roku 2009:

„Každé ráno se probudíte a zjistíte, že se situace zase o něco zhoršila. Může se to týkat problematiky Kurdů, může to být problematika demokracie, může to být o svobodě slova, o turecké zahraniční politice, o Sýrii,“ uvedl s tím, že dění v Turecku několikrát předčilo jeho představu, že už nemůže být hůř.

Emigroval nakonec ve chvíli, kdy se dozvěděl, že byl jako děkan zařazený do skupiny, která měla projít první čistkou. Z Turecka odletěl doslova posledním možným letadlem.

„Všechno jsme nachystali během dvou hodin, koupili jsme letenky, zařídili všechno nutné. V takových situacích za sebou necháváte úplně všechno. Nachystali jsme si jen malá zavazadla. Snažili jsme se působit jako turisté, kdyby se nás náhodou ptali, kam letíme, protože letištní personál na to už tehdy byl docela citlivý. Nastoupili jsme a dvacet minut za námi se letiště uzavřelo,“ uvedl profesor.


Politolog Gokhan Bacik ©HlídacíPes.org/Tomáš Pika

Do Česka se dostal díky nabídce české vlády a vedení Univerzity Palackého, která o profesora projevila zájem.

Dnes je zde již déle než rok a jak říká, na život v Česku si již téměř zvykl. Našel si zde přátele, učí se česky – byť přiznává, že je to velmi těžké – a připravuje novou knihu, která se bude týkat toho, jak teologie ovlivňuje lokální politiku.

Erdogan? Nejde mu vše podle plánu

Situaci v Turecku sleduje Bacik i nadále, nejčastěji skrze komunikaci se svou rodinou. Ta je v Turecku perzekuována. Jeho otec je v současné době ve vězení. Stejně tak jeho někdejší tajemník z univerzity, který byl odsouzen na šest let.

„V Turecku už vlastně nefunguje právní stát. Pokud představujete problém, nebo pokud jen nejste na jejich straně, jste v koncích. Proto moje rodina nemůže na návštěvy nebo opustit zemi. Už to budou dva roky, co jsem naposledy viděl svou matku a otce. Alespoň že máme internet. S otcem jsem si, než ho zavřeli, psal téměř denně. Alespoň to,“ říká profesor.

I přesto Bacik vidí pro svou rodnou zemi naději. Vysvětluje, že ačkoliv Erdogan má papírově v zemi takřka veškerou moc, nedaří se mu držet situaci v Turecku zcela pod kontrolou.

„Například i přes všechna opatření selhávají jeho snahy o islamizaci Turecka. Městská střední třída to prostě nepřijímá. Politicky se Turecko rozkládá, ale společensky zatím odolává. Bude to dlouhý a bolestivý proces, ale v širším horizontu věřím, že společnost zvítězí. V tom jsem optimistický,“ tvrdí.

Nemám práci, psali to v novinách

Druhý z profesorů, 35letý historik Yiasir Yilmaz, naopak vysvětluje svou situaci před emigrací méně dobrodružně. Dokonce říká, že krátce po převratu žádný významný tlak vůči sobě nepociťoval. I přesto mluví zpětně o štěstí, že se mu podařilo zemi včas opustit.

„Když jsem odjížděl, celé zemi vládla atmosféra strachu, hlavně kvůli tomu, jak vláda pokus o převrat prezentovala. Jako bývalí zaměstnanci univerzity, kterou vláda zavřela, jsme se stali podezřelými i pro obyčejné lidi na ulici,“ říká Yilmaz.


Historik Yasir Yilmaz ©HlídacíPes.org/Tomáš Pika

Důvodem uzavření jeho univerzity se podle Yilmaze stalo obvinění z napojení na náboženské hnutí tureckého duchovního žijícího v americké Pensylvánii Fethullaha Gülena, které se podle Ankary mělo podílet na převratu.

„My akademici jsme nepřímo podezřelí, protože naše škola je nějak spojená Gülenem, ať už přes sponzory, zakladatele, donátory… Týden po převratu vláda zavřela 16 univerzit a druhý den ráno jsem se z médií dozvěděl, že jsem ztratil práci a bylo jasné, že v Turecku žádnou práci nenajdu,“ vysvětluje Yilmaz.

Do Česka díky Sputniku

Ačkoliv Yilmaz uvádí nemožnost pracovat jako hlavní důvod emigrace, přiznává, že o ní uvažoval již před převratem. „Chtěl jsem mít klid, chtěl jsem se soustředit na svoji rodinu a výzkum. V Turecku je tohle velmi těžké, musíte neustále bojovat, pořád překonávat překážky, vůbec nejde o zdravé prostředí,“ vysvětluje.

Když opouštěl Turecko, měl čtyřletou dceru. Jeho žena však byla v té době těhotná a v Olomouci porodila před rokem syna. „Dalo by se říct, že je to Olomoučák,“ komentuje to Yilmaz se smíchem.

K Univerzitě Palackého se dostal úplnou náhodou. Jediné, co z Olomouce znal, byla prý fotbalová Sigma, která v sezóně 1992/93 porazila v evropské lize UEFA Fenerbahce Istanbul 7:1, což je prý druhá nejhorší prohra v historii klubu.

„Zajímal jsem se o Českou republiku, Rakousko a Maďarsko, ale nenašel jsem žádné místo, o které bych se mohl ucházet. Dostal jsem se nakonec ke článku na ruské stránce Sputnik News, kde rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima deklaroval pomoc tureckým kolegům,“ vzpomíná, jak ho právě článek na prokremelském webu přiměl napsat emaily rovnou na tři české univerzity – Palackého, Karlovy a Masarykovy.

„Do Olomouce jsem psal rovnou Jaroslavu Millerovi, protože on sám je historik. Týden nato byla v mé doručené poště smlouva. Bylo to velmi rychlé a bezproblémové,“ líčí, jak se dostal do Česka.

„Vykašlat se na minulost“

Teď učí na katedře historie předmět „Moderní Střední východ“. Studentům v něm říká třeba i to, že současná socio-politická situace v komplikovaném regionu má svůj původ v Napoleonově invazi do Egypta na konci 18. století.

„Od té doby lidé, kteří žijí v této části světa, zažili jen neustálý konflikt, invaze, konkurenci, zahraniční intervence a konstantní zápas o moc, který neumožňoval jakoukoliv stabilitu,“ líčí Yilmaz s tím, že právě nevyrovnání se s historií zavdává podle něj příčinu k dalším konfliktům.

„Neschopnost vykašlat se na minulost a podívat se do budoucnosti, to je problém Středního východu. Musíme zapomenout na historii, podívat se do budoucnosti a začít budovat nový svět v racionálním prostředí,“ konstatuje Yilmaz.


Tento text byl zveřejněn se souhlasem redakce Hlídacího psa. Původní text naleznete zde.

Napsal(a) Tomáš Pika | Zdroj HlídacíPes.org

Kam dál?

Ve Smetanových sadech se poběží už čtvrtý ročník charitativního běhu...

čtvrtek, 10. května 2018, 16:30

Běháte pro radost nebo pro výkon ? Možná neběháte vůbec, a přesto dostanete medaili. Pro vás všechny je na sobotu 19.5. od 15,00...

Město Prostějov odstraní zátarasy, které na parkoviště na Komenského...

čtvrtek, 10. května 2018, 08:50

Prostějovská radnice chce ve čtvrtek odstranit betonové zátarasy z městských pozemků, které tam v závěru loňského roku...

V nezávislém testu dvanácti gothajských salámů každý druhý propadl

středa, 9. května 2018, 20:30

Gothajský salám má stále cejch dělnické svačiny a laciné uzeniny. Prodává se u nás již od dob první republiky a v obchodech lze...

Muž při práci na zahradě vykopal sedmdesát dělostřeleckých granátů i...

středa, 9. května 2018, 19:30

Sedmapadesátiletý muž vykopal na zahradě svého rodinného domu v Bohdíkově zkorodovaná torza munice a jejich části. Nalezeno bylo...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Orloj v Brně chrlí od úterý speciální edici kuliček. Město slaví století od vzniku Velkého Brna

Městem křižuje speciální šalina, v Lužánkách stojí čerstvě vysazená lípa a časostroj na Svoboďáku vydává speciální edici kuliček. Brno si připomíná 100 let od chvíle, kdy se začalo stávat městem, jakým je dnes. 23. dubna 1919 totiž vzniklo tzv. Velké Brno.

Liberecká ZOO vyhrála prestižní soutěž Bílý slon za chov ptáků

Liberecká zoo opět vyhrála první místo v prestižní soutěži Bílý slon. Originální keramické sošky jsou oceněním za významné chovatelské úspěchy mezi českými a slovenskými zoologickými zahradami. Zoo Liberec obhájila své prvenství z loňského roku a opět zvítězila v kategorii „Ptáci“.

Církve mají platit daň z náhrad od státu, rozhodla Sněmovna

Církve mají od příštího roku platit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích. Rozhodla o tom Sněmovna, když přehlasovala senátní veto předlohy poslanců KSČM. Senátoři označovali zdanění náhrad za protiústavní, u většiny poslanců ale s tímto argumentem neuspěli. Novela nyní zamíří k podpisu prezidentovi Miloši Zemanovi. Komunisté rozhodnutí Sněmovny uvítali, opozice hodlá u Ústavního soudu prosadit zrušení zákona.