Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Vedoucí spisovny ve Fakultní nemocnice jde do penze. V bludišti dokumentů strávila Miloslava Dudková 36 let

 
čtvrtek, 13. září 2018, 18:00

Skoro sedm kilometrů. To není délka běžeckého závodu, nýbrž množství dokumentů, které uchovává Oddělení centrální spisovny Fakultní nemocnice Olomouc. „Kdybychom sečetli všechny police v regálech, dostaneme toto číslo,“ potvrzuje vedoucí oddělení Mgr. Miloslava Dudková a ukazuje na nekonečné řady spisů, pro jejichž skladování nemocnice využívá rozlehlý fort Tafelberg – někdejší součást olomouckého pevnostního systému. Miloslava Dudková se už přitom s nemocničními dokumenty a pevností rozloučila. V září odešla do penze. Po více než 36 letech.

Když do nemocnice v roce 1982 nastupovala, byla to pro ni záchrana z těžké situace. „Maminka tehdy začala být nemocná a chtěla jsem jí být nablízku. Proto jsem dala výpověď v přerovském muzeu s příslibem místa ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Jenže to místo nakonec dali někomu jinému. Tři měsíce jsem pak dělala natěračku a pomocnici zedníka,“ vzpomíná dnes už s úsměvem na nenadálé komplikace. Od známého se dozvěděla o volné pozici v nemocniční spisovně. Šla se představit tehdejšímu personálnímu náměstkovi doc. JUDr. Milanu Grégrovi. „Jak jsem později zjistila, byl to člověk se zajímavým osudem, zatčený gestapem, vězněný v koncentráku, po válce inspektor OSN pro zajatecké tábory. Ale taky měl velmi neortodoxní vystupování. Když jsem se šla tehdy v létě představit, z kanceláře se vyřítil rozježený chlap v síťovaném tílku a vybafl na mě: To jste vy? Jaké máte vzdělání? Co jste studovala? Jaké máte zkušenosti? Vychrlil na mě spoustu otázek a pak říká: Já se neptám kvůli vašim krásným očím, ale jestli jste perspektivní pro podnik,“ směje se Dudková.

Spisovna ve Fakultní nemocnici Olomouc fungovala od roku 1974, kdy vznikla na základě zákona o archivnictví. Původně využívala prostory ve sklepě budovy stojící v místech dnešní onkologické kliniky, kde kdysi bývalo oddělení 21 dětské kliniky. „Když v roce 1976 dostavěli dětskou kliniku, přestěhovala se do jejího suterénu i spisovna. Měli jsme tam k dispozici osm a posléze devět místností. A taky jsme se několikrát museli vyrovnávat s následky havárií vody,“ popisuje. Volného místa ale rychle ubývalo, takže se spisovna stěhovala a rozšiřovala do dalších objektů. „Dostali jsme k dispozici například zahradní ubytovnu, pak taky objekt pod dětskou klinikou, kterému se říkalo tesko barák, potom i sklepy pod ředitelstvím,“ vyjmenovává Dudková, která měla až do roku 1990 spisovnu na starosti sama.

Historický zlom nastal pro spisovnu v roce 2010. Našla totiž nové a pravděpodobně trvalé sídlo ve fortu Tafelberg, který se po dlouhých jednáních s armádou stal majetkem FN Olomouc. „Stěhovali jsme se dva a půl měsíce. Přestože jsme na to měli firmu, bývali jsme tu každý den od rána do večera. Navíc jsme samozřejmě museli ty chlapy hlídat, aby při přepravě nic nevypadlo z auta a vše bylo správně uloženo,“ vrací se k náročnému přesunu. Archiv nyní využívá prostory centrální části pevnůstky, která byla vybudována na Tabulovém vrchu v letech 1839 – 1846 jako jeden z objektů tzv. fortového „věnce“ kolem Olomouce. „Uchováváme chorobopisy, z nichž nejstarší jsou z roku 1925, technickou dokumentaci čili plány, spisy z ředitelství, včetně korespondence, směrnice, mzdové listy od čtyřicátých let, ale taky příjmové listy, protože kdysi byl v nemocnici centrální příjem, do nějž se zapisovalo nejen přijetí pacienta, ale také jeho stav při propuštění. V těch se hodně hledalo, když se například jednalo o odškodnění nuceně nasazených za války,“ shrnuje obsah bezmála sedmi kilometrů dokumentů vedoucí Oddělení centrální spisovny.

Každá klinika má ve fortu svou vlastní místnost, některá pracoviště už expandovala do dvou. „To je případ třeba první interny, kde mají z povahy svého zaměření obrovské množství chorobopisů. Nárůst je ale vidět i na jiných klinikách. Do chorobopisů se pak zpětně nahlíží, a to buď lékaři z klinik, nebo prostřednictvím ombudsmana a čas od času taky studenti. Středoškoláci sem chodí jednou za rok na exkurzi, aby věděli, jak fungujeme a jak o dokumenty žádat,“ dodává Dudková s tím, že spisovna eviduje zhruba čtyři sta výpůjček ročně, ať už zdravotnických nebo nezdravotnických.

Stačí zběžná procházka archivem a je jasné, že jakkoliv je objekt velký, jeho kapacita už pro uchovávání nemocničních dokumentů pomalu přestává dostačovat. „Pár míst se ještě dá najít, ale moc jich není,“ přitakává Dudková. Volného místa ubývá přesto, že se v pravidelných intervalech staré materiály skartují. „Skartujeme staré rentgeny nebo dokumentaci z transfuzního oddělení. Vše se musí nejdřív vytřídit a popsat. V minulých letech jsme skartovali ročně až čtyřicet tun rentgenů a kolem dvaceti tun papíru. Teď už čísla nejsou tak vysoká,“ doplňuje Dudková.

Nepomohly by spisovně FN Olomouc moderní technologie a digitalizace zdravotnické dokumentace? „Fandím tomu, ale investice do uskutečnění takového záměru by jistě byly obrovské. Navíc, co se bude dít, když budeme bez elektřiny? A datové nosiče taky nepovažuji za zcela důvěryhodné. Takže já přece jen preferuji papír, ten vydrží i tisíc let,“ konstatuje Miloslava Dudková, která archivování dokumentů největšího zdravotnického zařízení v Olomouckém kraji zůstala věrná více než 36 let. V září však odchází do penze a přiznává, že se na ni těší. „Mám spoustu plánů, doufám, že stihnu věci, které jsem s prací stihnout nemohla,“ uzavírá Miloslava Dudková.

Foto Petr Bielesz | Zdroj Fakultní nemocnice Olomouc

Kam dál?

Lidé za sklenky s vodou na pomoc Haiti zaplatili zhruba 18 000 korun

čtvrtek, 13. září 2018, 15:00

Na zdravotní prohlídku dalších několika set dětí z Haiti přispěli lidé v Olomouckém kraji během kampaně s kohoutkovou vodou,...

Univerzita Palackého ke 100. výročí republiky pokřtila komiks. Jeho...

čtvrtek, 13. září 2018, 10:00

Olomoucká Univerzita Palackého pokřtila netradiční komiks vydaný ke 100. výročí republiky. Dvojsešit s názvem Budoucnost ve...

Mentálně postižené z Nových Zámků kraj postupně přemišťuje do menších...

čtvrtek, 13. září 2018, 07:30

Olomoucký kraj pokračuje v transformaci sociálních služeb v Nových Zámcích. Letos připravuje druhou etapu projektu, který má...

Plavecký stadion odstartoval podzimní sezónu. Prioritou je kvalita...

středa, 12. září 2018, 19:30

Plavecký stadion patří mezi oblíbená místa na Olomoucku, každoročně jej navštíví přes 300 tisíc lidí. Prioritou provozovatele pro...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Ochota Česka podílet se na řešení migrace se blíží nule, komentuje německý ministr vnitra

Připravenost Česka podílet se na společném evropském řešení migrace se podle německého ministra vnitra Horsta Seehofera blíží nule. Tento dojem si odvezl ze své nedávné návštěvy Prahy. Řekl to na tiskové konferenci v Berlíně, kde se také jasně přihlásil k povinnosti zachraňovat migranty ze Středozemního moře.

Okamurovi bych pomočil hrob, Soukup je narcista v nejextrémnější podobě, říká řeporyjský starosta Pavel Novotný

Pavla Novotného netřeba představovat. „Dělník bulváru na odpočinku“, jak se na Facebooku nazývá, už nepůsobí vrásky na čele celebrit. Od loňského roku vede pražskou městskou část Řeporyje jako starosta. Sám přiznává, že nyní zažívá jedno z nejšťastnějších životních období. Ruce pryč od bulváru ale nedává. Nutkání věnovat se žurnalistice stále přetrvává.

Fond životního prostředí pozastavil Agrofertu národní dotaci

Kvůli možnému střetu zájmů bývalého vlastníka Agrofertu premiéra Andreje Babiše (ANO) pozastavil náměstek Státního fondu životního prostředí Leo Steiner národní dotace pro podnik holdingu Agrofert - lihovar v Kutné Hoře. Píšou o tom dnešní Hospodářské noviny. Rozhodnutí se netýká evropských dotací, ale těch českých. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka sdělil, že o pozastavení proplacení společnost nemá informace.