Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

GLOSA: Lukáš Dvořák aneb malý velký muž

 
čtvrtek, 20. září 2018, 08:55

Byla středa 20. září 2017, poledne… spokojeně jsem se zakousl do pizzy, když se ozval telefon. Ne, to fakt nechcete, když už konečně sedíte u vytouženého oběda. Jenomže na displeji svítil Libor Matoušek a tomu se pak dovolat zpátky je někdy nadlidský úkol (jo, jsme stejní). A tak jsem zmáčkl zelené tlačítko. Než mi stačil říct jediné slovo, zahrnul jsem ho nejapnými vtípky… prostě to tak někdy máme… Jenomže on se nezasmál a dost těžce mi oznámil, že Luky už není. Že jeden z našich nejbližších přátel – Lukáš Dvořák, toho času šéfredaktor Budějcké Drbny - zemřel. Trvalo mi dobrých pět minut, než jsem pochopil, co ta slova znamenají.

Byla to pořádná ťapka. Věděl jsem, že na tom není zdravotně dobře, ale byl to velmi silný bojovník, který se nehodlal vzdát. Ukazoval nemoci prostředníček, věřil jsem, že se dostane přes všechno. Ještě dva dny před tím hrozným dnem jsme spolu komunikovali, probírali hloupou politiku, smáli se kravinám. Kdybych jen tušil, jak na tom je… řekl bych mu, že ho mám fakt rád. Ale někdy netřeba slov, on to věděl.

S Lukášem nás pojil stejný cíl – vyšvihnout Drbnu mezi nejlepší. On tím projektem skutečně žil, snad nikdy jsem neviděl člověka, pro kterého by práce byla až tak velkou vášní. Totálně ho to pohltilo. I díky tomu server rostl, to srdce prostě bylo znát.

Rád vzpomínám na naše věčné špičkování. Třeba když jsme si navzájem postěžovali na všechno možné, přičemž Lukáš to většinou zakončil slovy: „Si taky furt jenom stěžuješ.“ Nebo jeho oblíbené: „Dřu jako kůň a ty hov** děláš.“

Později se naše profesní cesty malinko rozešly, když skončila tištěná Drbna a já naplno přesedlal k PR. Přesto jsme spolu byli v kontaktu snad každý den, protože už jsme dávno nebyli kolegové, ale především dobří PŘÁTELÉ. A jsme jimi furt, jelikož není den, kdy bych si na toho čerta nevzpomněl. Chybíš mi, tygře!

Lukymu jsem věnoval skladbu na svém debutovém sólovém EP, které vyšlo v prosinci minulého roku. Jmenuje se Little Big Man:

Napsal(a) Václav Votruba

Kam dál?

V prostějovských ulicích se objeví první Stolpersteine – kameny...

čtvrtek, 20. září 2018, 07:30

Prvních deset kamenů zmizelých, pro které se používá název Stolpersteine, bude příští rok rozmístěno v ulicích Prostějova. Kameny...

Na Univerzitě Palackého vznikla odborná publikace 
mapující dějiny...

středa, 19. září 2018, 18:00

Historici Univerzity Palackého v Olomouci (UP) zpracovali dějiny města Litovle. Téměř sedmi set stránková dvousvazková kolektivní...

Skauti z Česka, Polska a Kanady se opět vypraví na zvelebování okolí...

středa, 19. září 2018, 16:30

Ve Staré Vodě u Libavé bude o víkendu 21. - 23. 9. 2018 pokračovat skautský projekt Obnova Staré Vody. Skauti z Česka, Polska a...

Ekologové si stěžují, že se v rezervaci Rejvíz kácí stromy a...

středa, 19. září 2018, 15:00

Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky podle Hnutí Duha a ochránců přírody povolila v rozporu se zákonem kácení stromů...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Jak bydlí Češi v regionech? Nejspokojenější jsou v obcích do tisíc obyvatel

Rozdíly mezi kraji panují především s ohledem na typ bydlení. Zatímco ve Středočeském nebo Zlínském kraji (46 %) převažuje bydlení ve vlastním rodinném domě, pronájmy vedou naopak v Praze (35 %), v Královehradecku žije téměř pětina obyvatel v bytě či domě u příbuzných nebo známých (17 %). Z hlediska spokojenosti s bydlením se rozdíly projevují spíše v souvislosti s velikostí obce. Nejvíce spokojení jsou se svým bydlením lidé žijící mimo Prahu, zejména ti z malých obcí. To a mnohé další vyplývá z výzkumu společnosti Ekonomické stavby, kterého se zúčastnilo více než tisíc respondentů.

DRBNA NA CESTÁCH: 3500 tun křišťálu, zlatem protkaný závěs a 1100 místností. Takhle si žil rumunský diktátor

Tří miliony tun mramoru, 3500 tun křišťálu na 480 lustrech a 1400 stropních světlech a mnoha zrcadlech a také 5500 tisíce tun betonu. To je jen krátký výčet materiálu, který byl použit při stavbě paláce pro bývalého rumunského diktátora Ceaușesca. Dnes druhá největší administrativní stavba na světě slouží jako budova parlamentu. A právě na honosný palác, který najdete v centru Bukurešti, se zaměříme v dnešním dílem Drbny na cestách.

Den s terénními pracovnicemi: Je výhodnější vyměnit jehlu, než léčit žloutenku

Den jsem strávil s terénními pracovnicemi Helenou a Ilonou ze Společnosti Podané ruce. Nejen u sbírání použitých injekčních stříkaček jsme si povídali třeba o tom, které nelegální drogy jsou v Olomouci nejrozšířenější, kde se v Olomouci nachází nejvíc použitých stříkaček a proč je dobré uživatelům drog jehly měnit.