sobota 27. dubna 2024
Jaroslav
úterý, 13. října 2020, 15:00
Déle než půlrok se naše společnost potýká s epidemií koronaviru, kterou provází řada restriktivních opatření, který mají zpomalit její šíření. Ve Fakultní nemocnici Olomouc na Klinice tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace proto vznikl projekt „Pět S“. Za své zdraví jsme odpovědni jen my sami. Na základě vědeckých důkazů má projekt ukázat, že každý musí s prevencí začít sám u sebe. Stres, deprese, nedostatek spánku a pohybu nebo přibírání na váze přináší našemu organismu jen komplikace. Projekt „Pět S“ představila přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace FN Olomouc profesorka Eliška Sovová.
„V mediích nečteme ani neslyšíme nic pozitivního, máme z toho pocit, že nevíme, kde je pravda, že nám možná někdo lže nebo aspoň neříká celou pravdu. To pak vede ke vzniku různých konspiračních teorií, kdo vlastně za tuto situaci může. A všichni se bojí, ten více, jiný méně. Někdo od března prakticky nevyšel z domu, takže máme na klinice v péči třeba čtrnáctileté dítě, které za tři měsíce „covidu“ přibralo 16 kilogramů,“ uvádí jeden z odstrašující případů doktorka Eliška Sovová.
Podle doktorky Sovové může být i současná pandemie v určitém úhlu pohledu pozitivní. „Může nám ukázat, že jsme se přestali věnovat vlastnímu zdraví, že čekáme jen na to, co nám kdo doporučí nebo co za nás udělá autorita. Že jsme přestali vnímat signály našeho těla, které nám krásně říká, co je špatně a že to máme nějak změnit,“ říká. Proto vznikl projekt Pět S, který zahrnuje Spánek, Stravu, Sport, Stres a Stop kouření.
Spěte alespoň šest až osm hodin denně. Dostatečný spánek má blahodárný vliv na váš organismus.
„Kvalitní spánek je priorita, zlepšuje imunitu a je dobré si na něj vyhradit v noci sedm až osm hodin. Krátkodobá nespavost je normální reakce na stresové zážitky, pokud ale trvá delší dobu, je dobré se obrátit na odborníky,“ říká profesorka Sovová a přidává několik rad pro dobrý spánek: „Během dne si udělejte čas na spánek, jídlo, práci a sociální kontakt. Tyto činnosti jsou důležité pro zachování biologických hodin. Nevyhýbejte se dennímu světlu - roztáhněte záclony, jděte ven do přírody. Hodinu před usnutím se uvolněte a relaxujte. Ráno vstávejte v pravidelnou hodinu,“ radí Eliška Sovová.
Pět porcí ovoce a zeleniny denně a dvě porce ryby týdně zajistí dostatečný příjem vitamínů a tělu prospěšných látek, minerálů a vlákniny. Omezte náhražky a průmyslově vyrábená dochucovadla. Vaše střeva vám poděkují a účinně pomůžou v boji s infekcí.
„Klinická data nám ukazují, že dostatečný příjem vitamínů, minerálních látek a omega-3 nenasycených mastných kyselin hraje významnou úlohu v posílení imunitního systému. V dobře vyvážené stravě se nachází dostatečné množství těchto látek, nicméně u některých osob není strava vyvážená a pak je třeba chybějící látky dodávat pomocí suplementů. Stejně to platí i pro období zvýšené potřeby a pro období probíhající infekce. Suplementace vitamíny a minerály sice neznamená prevenci ani léčbu COVID-19, může ale zlepšit imunitní odpověď,“ nabádá přednostka kliniky.
Snažte se nachodit deset tisíc kroků denně. Nejlépe v přírodě. Ve zdravém těle zdravý duch - endorfiny vyplavené do krve zlepší vaši psychickou pohodu a odolnost.
„Vedle racionální stravy je přiměřená pohybová aktivita nejjednodušší, nejlevnější a nejvíce dostupnou možností, jak ovlivnit morbiditu a mortalitu populace. Přiměřená pohybová aktivita působí nejen jako prevence, ale i jako terapie u civilizačních onemocnění. Pokud jsme se kvůli COVID-19 ocitli v karanténě, měli bychom zvýšit trvání cvičení na 200 až 400 minut týdně tak, aby bylo vyrovnáno snížení jiného pohybu. Intenzita by měla být spíše střední, protože vysoká intenzita může snižovat imunitu. Je také dobré využít všechny možnosti domácího cvičení včetně tance, posilování s běžnými domácími předměty a relaxace,“ doporučuje prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA.
Chronický stres snižuje imunitu. Podle dostupných studií pociťuje v době pandemie COVID-19 kolem 35 procent z nás psychický distres (negativní stres), 16 - 28 procent pak anxietu a deprese. U zdravotníků jsou tato čísla ještě horší; téměř polovina z nich trpí depresí, 44 procent zdravotníků pociťuje strach a u 34 procent se objeví nespavost.
A jak negativní stres omezit? „Dodržujte platná nařízení epidemiologů. I když se vám nemusí líbit, stejně je nijak nezměníte. Nesledujte počty nakažených, nemocných a mrtvých, to určitě stres neodbourá. Plánujte svůj denní rozvrh tak, abyste měl dostatek spánku. Denně věnujte aspoň hodinu sami sobě, dělejte to, co máte rádi. Usmívejte se a mějte se rádi. Udržujte sociální kontakty; pokud je to možno, tak osobní. Nestěžujte si, stěžování odčerpává energii, kterou můžete potřebovat někde jinde. Zkuste relaxaci, dechová cvičení, jógu. Běžte do přírody, která je mocný antistresor. Domácí zpěv, poslech hudby, čtení oddechové literatury, pohoda u šálku kávy, nákup něčeho hezkého - každý si přidejte to svoje, co vám dělá dobře,“ přidává pár tipů profesorka Sovová.
Na následky kouření umírá na světě ročně osm milionů lidí. Příčinou jsou zejména kardiovaskulární onemocnění, nemoci plic, nádory, diabetes a vysoký tlak. Kouření je také rizikovým faktorem pro těžká onemocnění a úmrtí na respirační infekce.
„Kuřáci mají dvakrát vyšší pravděpodobnost těžkého průběhu onemocnění COVID-19 než nekuřáci. Stejně tak někdejší kuřáci, kteří jsou více ohroženi těžším průběhem nemoci. Nejúčinnější v odvykání kouření je krátká intervence s doporučením přestat kouřit a následná náhradní nikotinová terapie a farmakoterapie spojená s dalším sledováním a podporou pacienta,“ uvádí přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace FN Olomouc Eliška Sovová.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.
