Olomoucké ulice jak je (ne)znáte – Denisova

úterý, 4. října 2016, 17:08

Pokud jste si mysleli, že název Denisovy ulice má něco společného s ženským jménem, tak se nechte vyvést z omylu. Ulice kličkující centrem měst od rohu s Ostružnickou až po náměstí Republiky je opředena významnými osobnostmi, událostmi i legendami.

Od roku 1841 nesla ulice pojmenování Nožířská. Její vznik a podoba proběhla už za dob vlády Přemysla Otakara I., který nařídil zastavět uprostřed řadou domů širokou ulici vedoucí právě z Denisovy k Hornímu náměstí, aby narůstající populace měla kde bydlet. Mnozí si mohou domyslet, že jde o dnešní ulice Ostružnickou a Ztracenou. S vystavením domů tak byla ulici dána podoba a později získala své jméno Nožířská, zřejmě proto, že zde bydleli většinou řemeslníci. V roce 1876 byla ulice přejmenována na Eliščinu třídu a vydrželo jí to až do20. století. Označení nese nejspíš po Elišce Přemyslovně, české královně, která u nás vládla na počátcích 14 století.

V době vzniku samostatného Československa v roce 1918 ulice dostala dnešní jméno Denisova. Získala jej po Ernestu Denisovi žijícímu na přelomu 19. a 20. století. Byl významným francouzským historikem, slavistou a také bohemistou, který vyučoval na francouzských univerzitách Sorbonna i Boredaux. A aby po něm byla pojmenována ulice na české půdě, si zasloužil tak, že považoval Čechy za kulturně i politicky vyspělý národ a založil se o vytvoření Československa, a to jak svým politickým a společenským vlivem, řadou publikací, tak i vydáváním revue La Nation Tchèque (Český národ).

Pojmenování po něm bylo v roce 1939 nahrazeno třídou Hanse Knirsche podle sudetoněmeckého politika, a to po dobu celé války. V roce 1945 přišlo s koncem války i dřívější označení Denisova, které ulice nese dodnes

K jednomu z domů, konkrétně k popisnému číslu sedm, se váže legenda. Žil zde šťastný pár kloboučníka Mořice a jeho ženy Madlenky. Ostatní lidé jim záviděli jejich spokojenost a harmonický život, a proto čert uplatil jenu bábu, ale je rozeštvala. Ta Madlence namluvila, že jí muž podvádí, a poradila jí rituál s ustřihnutím jeho vlasů, který jí zajistí manželovu věrnost. Mořici zase namluvila, že se ho Madlenka chce zbavit. V noci proto předstíral, že spí, a když viděl, jak se k němu Madlenka blíží s nůžkami, aby mi ustřihla pár vlasů, tak vyskočil, nůžky jí sebral a bez rozvahy ji probodl. Vzápětí si uvědomil, co provedl a tak zabil i sebe.

Babice, která vše způsobila, si šla k čertovi pro odměnu. Ten byl šokovaný tím, co hrůzného způsobila, protože sedm nejhorších čertů by se jí nevyrovnalo. Proto místo odměny oněch sedm čertů vleklo její černou duši domem, aby se naposled podívala na to, co způsobila. Tomuto domu se později začalo říkat „U sedmi čertů“ a stejně byla pojmenována i hospoda, která zde byla otevřena. Na fasádě domu také do konce 19. století byl vyobrazen archanděl Michael, jak zahání čerty zpátky do pekla.

Kousek dál, na rohu Denisovy a Univerzitní ulice, v tzv. lomeném průchodu, kde kdysi stávala Nová brána rozdělující olomoucké Předhradí a měšťanskou část, je dnes Lomená galerie. Jde o prostor, kde se většinou skrze nástěnné malby realizují streetartoví umělci, a svou tvorbou se snaží zaujmout a zapůsobit na procházející návštěvníky.

Hned za průchodem se nachází kostel Panny Marie Sněžné. Ten byl postaven na počátku 18. století a je součástí komplexu bývalých jezuitských školních budov. Dnes se v něm kromě klasických mší pořádají i studentské mše katolické církve.

Naproti kostela stojí Muzeum moderního umění Olomouc. Nachází se na místech, kde byl původně zřízen útulek pro malomocné, a to už v roce 1246. Přibližně o sto let později byl změněn na špitál svatého Ducha, u kterého byl i kostel a hřbitov. Tyto stavby však byly srovnány se zemí v roce 1843 a místo nich zde vyrostly budovy trestnice okresního soudu. Stavba pak na počátku 20. století prošla přestavbou a tuto podobu si zanechala dodnes. Samotné muzeum zde sídlí od roku 1989, ale po stranách vchodu dodnes dva reliéfy připomínají původní využití místa, tedy špitál a trestnici.

Kromě památek a legend je Denisova ulice skvělým místem na šálek dobré kávy a zákusek. A pokud nejste na sladké, tak můžete potěšit chuťové buňky v nedávno otevřené Tvarůžkové cukrárně.