pondělí 29. dubna 2024
Robert
pondělí, 27. dubna 2020, 15:00
Přerovští strážníci vyjížděli v sobotu prověřit oznámení o dvou veverkách, které se ztratily rodičům. Pracovníci záchranné stanice potvrdili strážníkům jejich názor, že chlupatí sourozenci patří do přírody, kde si hravě poradí. Pokud se vám stane podobná situaci, určitě vám přijdou vhod následující rady.
Internet poskytuje řadu informací, jak kterému zvířeti pomoci, ale věřte, že ne vždy jsou tyto informace správné. Často jejich aplikace do praxe může zvířeti spíše uškodit, proto raději vždy co nejrychleji kontaktujte záchrannou stanici pro handicapované živočichy, kde Vám rádi poradí a v případě nutné dlouhodobé péče se o živočicha postarají.
ZDE naleznete seznam záchranných stanic schválených Ministerstvem životního prostředí.
Dospělého ptáka, který potřebuje pomoc, poznáte podle krvavého zranění, apatie či podle toho, že jen těžkopádně poletuje, eventuelně vláčí volně podél těla jedno či obě křídla. Ptáka pomocí košile, trička či mikiny, které přes něj přehodíte, odchyťte (dávejte však pozor, zvíře je ve stresu, může se může bránit pařáty), uložte do papírové krabice přiměřené velikosti a předejte na nejbližší záchrannou stanici.
Po zemi poskakující eventuelně pípající a pískající mládě zpěvných ptáků (kos, drozd, sýkora apod.) obvykle pomoc nepotřebuje! Jedná se o ptáčata, která již opustila hnízdo, ale ještě neumí létat, proto poskakují po okolí a pípáním přivolávají rodiče, kteří je ještě krmí.
Pouze v případě, že se ptáče pohybuje po rušné komunikaci, že je v jeho blízkosti pes, kočka či si s ním chtějí hrát malé děti, pak jej opatrně zvedněte a přemístěte na nejbližší keř či strom a to v okruhu přibližně 20–25 metrů, kde si jej podle pípání rodiče bezpečně najdou a dokrmí.
Ptáci nemají dobrý čich, tudíž nehrozí, že by po vašem dotyku rodiče mládě odmítli!
Obdobně je to s mláďaty dravců a sov, kdy mladé sovy posedávají po větvích „rodného stromu“ a mladé poštolky zase po římsách a parapetech okolních domů. V případě, že se ocitnou na zemi a nemají zjevné zranění, pak mladou sovu vysaďte na větev nejbližšího stromu a poštolku na okenní parapet, římsu či balkon, pokud možno alespoň do druhého patra. Pokud nelze jinak, nebojte se přemístit mládě na vhodné místo i 30 m od místa nálezu, mládě se hlasitě dožaduje potravy a rodiče jej naprosto bez problémů dohledají a nakrmí.
Odlišnou péči vyžadují mladí rorýsi. Rorýs obecný je pták, jenž celý svůj život (mimo hnízdění) tráví ve vzduchu. Má dlouhá křídla a krátké, ale silné nohy, pomoci kterých se zavěšuje na kolmé stěny panelových domů, v jejichž větracích otvorech si s oblibou staví hnízdo. Vzhledem ke krátkým nohám potřebuje k rozletu vyvýšené místo, ze kterého doslova „splachtí“. Vyzvednutí mladého rorýse na větev je tedy bezúčelné. Pomoc spočívá v co nejrychlejším návratu mláděte do původního či adoptivního hnízda, což je práce pro zkušeného ornitologa. Mladého rorýse dejte do papírové krabičky přiměřené velikosti a předejte do nejbližší záchranné stanice.
Mláďata nekrmivých ptáků (kuřata bažantů, koroptví a křepelek, kachňata, housata, mladé labutě) se spolu se sourozenci zdržují několik týdnů v blízkosti rodičů. Pokud naleznete osamělé mládě a v dohledu zcela jistě nejsou jeho rodiče, pak jej uložte do papírové krabice patřičné velikosti a co nejdříve předejte do péče záchranné stanice pro živočichy.
Nejčastěji se setkáte s mladými zajíci, ježky, veverkami, kunami, popřípadě srnčaty.
Pozor!!! Oproti ptákům mají savci výborný čich, hlavní zásada tedy zní – v žádném případě se mláďat NEDOTÝKEJTE!!!
Plně vyvinutá mláďata zajíce polního, která se rodí často už v březnu, jsou velice roztomilá a snadno chytitelná, protože 10 dní sedí na jednom místě, nevydávají pach, nereagují na okolí a jen čekají, až je zaječí máma (zaječka) přijde nakojit, což činí 1–2krát denně ve večerních či nočních hodinách. Pokud takového zajíčka najdete, nechte ho na místě, nedotýkejte se ho a co nejrychleji se vzdalte!
Jestliže se však zajíček dostane do blízkosti stavby, rušné silnice či do blízkosti koček, psů či dětského hřiště, opatrně jej (pomocí prkének, lopatky...) přeneste do bezpečí, maximálně 5 m od místa nálezu. Pozor na zlomení křehkých končetin!
Jestliže usoudíte, že mládě opravdu potřebuje lidskou péči (zraněné, leží na boku, odebrané dětem...), pak jako první pomoc, než předáte mládě do záchranné stanice, zesláblému mláděti poslouží kondenzovaná neslazená Tatra v plechovce ředěná vodou či heřmánkovým čajem v poměru 1 : 3 (Tatra : voda).
Tekutinu podávejte dudlíkem, dětskou lahví popřípadě stříkačkou bez jehly (pozor na odření tlamičky).
Obdobně jako se zajíci se to má i s malými srnečkami, proto naleznete-li srnče tiše ležící v trávě a není zjevně zraněné, nedotýkejte se ho a co nejrychleji se vzdalte! Srna je někde v blízkém okolí a o srnče pravidelně pečuje. Opuštěné srnče poznáte podle toho, že zmateně pobíhá po okolí (hledá matku) a hlasitě píská.
Rodí svá mláďata do hnízda, kde o ně i pečují. Najdete-li ještě nevidomá mláďata mimo hnízdo, bez lidské péče se neobejdou. Pokud však najdete celé hnízdo s mláďaty, pak se jich nedotýkejte a co nejrychleji se vzdalte! Jejich matka je někde nablízku a pravidelně, byť ne příliš často, svá mláďata kojí a pečuje o ně.
Jestliže jste si však jistí, že hnízdo bylo zničeno nebo že matka zahynula, pak mláďata co nejrychleji předejte záchranné stanici. Opuštěné mládě ježka, kuny či veverky poznáte podle toho, že zmateně píská a leze mimo hnízdo (hledá matku).
Jestliže usoudíte, že mládě opravdu potřebuje lidskou péči, pak jako první pomoc, než předáte mládě do záchranné stanice, zesláblému mláděti poslouží kondenzovaná neslazená Tatra v plechovce ředěná vodou či heřmánkovým čajem v poměru 1 : 3 (Tatra : voda). Tekutinu podávejte dudlíkem, dětskou lahví popřípadě stříkačkou bez jehly (pozor na odření tlamičky).
O pomoci zraněným a jinak handicapovaným volně žijícím živočichům bylo a je napsáno mnoho knížek, brožur a letáků a také internet nabízí celou řadu informací. Než se však do záchrany nalezeného zvířete pustíte, vždy raději kontaktujte záchrannou stanici pro handicapované živočichy, kde vám rádi poradí, jak se v zájmu daného zvířete zachovat co nejlépe, popřípadě vás odkáží na nejbližší záchrannou stanici, kde se o zraněného živočicha postarají.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.
