Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Tunelové vidění – podceňovaný zabiják motocyklistů

 
čtvrtek, 28. dubna 2016, 12:33

Velikost zorného pole motocyklisty s integrální přilbou je 110 stupňů. Při jízdě na horním dálničním limitu klesá téměř čtyřikrát. Situaci zhoršuje i řešení složité dopravní situace a nevyježděnost. Optimálně vizuálně vnímat začíná řidič až po ujetí 50 tisíc kilometrů.

Nepřiměřená rychlost jízdy je dlouhodobě hlavní příčinou fatálních nehod zaviněných motocyklisty. Jen v loňském roce měla na svědomí 36 lidských životů a 144 těžkých zranění. Motorkář je pro ostatní hůře viditelný, ve srovnání s osobními automobily je brzdná dráha jeho stroje delší, při řešení zapeklitých situací snáze ztratí kontrolu nad svým motocyklem. Navíc v případě střetu či pádu je velmi slabě chráněn. Řada rychlých jezdců v jedné stopě přesto spoléhá na to, že je jen tak něco nevyvede z tolik potřebné rovnováhy. Zapomínají však na zákeřného nepřítele – tunelové vidění. Zákonitost v podobě zužujícího se zorného pole v závislosti na zvyšující se rychlosti jízdy.

Zatímco zorné pole motocyklisty s integrální přilbou na hlavě v nulové rychlosti je zhruba 110 stupňů, při rychlosti výrazně překračující povolený maximální dálniční limit se blíží nule. Jízda vysokou rychlostí skutečně připomíná jízdu v tunelu. Řidič ostře vnímá omezený výsek silnice, vše ostatní jako by neexistovalo.

V případě nějaké nenadálé situace, kterou musí jezdec v jedné stopě řešit, může docházet k dalšímu zúžení zorného pole. Čím větší množství informací je třeba v daný okamžik zpracovat, k tím většímu zúžení zorného pole dochází. „Hodně ovšem záleží na vyježděnosti konkrétního řidiče. Nadprůměrně ohroženi proto bývají začátečníci,“ dodává Vladimír Mašek, šéfinstruktor projektu Učme se přežít. Na prahu své jezdecké kariéry preferují získávání vizuálních informací především fixací pohledu na konkrétní předměty či vozovku před sebou. Tolik potřebné periferní vidění se u nich zlepšuje postupně, s najetými kilometry. „K optimálnímu vizuálnímu vnímání při řízení vozidla dochází až po ujetí zhruba 50 000 kilometrů, a to v různých dopravních podmínkách. I to je jednou z příčin zvýšené nehodovosti začátečníků,“ varuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. 

Zkušení řidiči s tunelovým viděním počítají. Vědí, že se jedná o objektivní zákonitost, před kterou není úniku. „Předvídavá jízda není výrazem jezdecké nezralosti, ale naopak řidičské zkušenosti. Odpovědnosti vůči sobě samému i ostatním,“ říká Roman Budský.  A nepodceňujme stav svého zraku. Výzkumy naznačují, že nedostatky ve zrakových funkcích se podepisují na vzniku až 7 procent nehod. A polovina osob s poruchami zorného pole si nebývá svého nedostatku vědoma.

Čtěte více:

Tisková zpráva

Kam dál?

Pozor na vlastní úpravy motorky, policie vám může zabavit technický...

čtvrtek, 28. dubna 2016, 11:19

Špatné umístění blinkrů nebo registrační značky. I to jsou příčiny, kvůli kterým začnou policisté odebírat motorkářům malé...

Policie se minulý týden zaměřila na rychlost v obci, téměř 40 %...

pondělí, 25. dubna 2016, 08:29

Koncem minulého týdne se připojili policisté Dopravního inspektorátu v Olomouci celorepublikové, dopravně bezpečnostní akci,...

FOTO, VIDEO: Horní náměstí zaplavily stovky motorek, motorkáři...

neděle, 24. dubna 2016, 13:15

Od jedenácté hodiny dopolední se v sobotu začaly sjízdět na Horní náměstí houfy motorkářů, aby společně započaly novou...

V Evropě jezdí budoucí motocyklisté bez učitele. Nakolik je to...

neděle, 24. dubna 2016, 10:19

V Evropě jezdí budoucí motocyklisté bez učitele, ten je doprovází na jiném motocyklu či v automobilu. Sami na motocyklu sedí i...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

První vysokorychlostní tratě se začnou stavět v roce 2025

První vysokorychlostní tratě z Prahy-Běchovic do Poříčan a z Přerova do Ostravy se mají začít stavět v roce 2025, nádraží se letos opravují za miliardu korun. Taková témata projednával ministr dopravy Vladimír Kremlík s vedením Správy železniční dopravní cesty a generálním ředitelem Jiřím Svobodou.

Studené počasí končí, oteplí se. Bez deštníků se ale neobejdeme

Studené počasí s podprůměrnými teplotami, které panovalo v první polovině května, podle meteorologů pomalu končí. Pozvolna se bude oteplovat, nejvyšší denní teploty se mají příští týden pohybovat kolem dvaceti stupňů. I poslední květnový týden a v první polovině června by se teploty měly pohybovat kolem hodnot obvyklých pro toto období roku. Příští týden má ještě hodně pršet, někde i vydatně. V dalších týdnech bude srážek míň.

Zemanův tým odmítl další bezzásahové zóny

Expertní tým prezidenta Miloše Zemana se dnes na zámku v Lánech zabýval kůrovcovou kalamitou i vodními stavbami na Labi. Kvůli napadení stromů kůrovcem odmítl snahy rozšiřovat takzvané bezzásahové zóny v národních parcích, což se týká především Šumavy. Kritizoval také odklad stavby plavebních stupňů Děčín a Přelouč, informoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Schůzky u prezidenta se zúčastnil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), jeho předchůdce ve funkci Tomáš Podivínský (KDU-ČSL) a jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD).