RECENZE: Saulův syn – když jediné, co potřebujete k životu, není přežít, ale udělat správnou věc

Jestli jste si mysleli, že se o holocaustu nedá už nic nového natočit, budete značně překvapeni.  Ne, že by samotný příběh přinášel šokující odhalení nových hrůz, jde o velmi realistický pohled na koncentrační tábor, který se vymyká jak svým zpracováním, tak příběhem. Za zmínku stojí i zvuková stránka filmu, která diváka dokáže natolik přikovat k plánu, dokonce jsem si chvílemi připadala jako další hrdinka filmu.

Z technické stránky filmu by se dala vypíchnout především kamera. Erdély nám zprostředkovává příběh z pohledu hlavního hrdiny Saula, jemuž je kamera od začátku filmu v patách, nechybí však ani detailní záběry jeho samotného. Nabízí se nám tak například detailní pohled na hrdinu táhnoucího „Stücke“ (mrtvá těla) z plynové komory, zbavování se lidského popelu, nebo třídění věcí zabitých židů. Na druhou stranu, jsme značně ochuzeni o záběry z koncentračního tábora a jeho prostředí, ze kterého není vidět mnoho. Místy až moc „roztřepané“ záběry narušovaly akční scény, které ve výsledku působily vcelku zmateně.

Saulovo až fanatické snažení se o splnění jeho posledního poslání se může jevit dosti sobeckým, protože nezáměrně dává všanc životy ostatních vězňů. Z jeho pohledu se však jedná o poslední projev humánnosti. Svému hrdinskému činu je naprosto oddán a je schopen obětovat i vlastní život.

Po všech filmech z prostředí koncentračních táborů, v čele se Schindlerovým seznamem, je Saulův syn nejen dalším kvalitním snímkem z dlouhé řady, ale vyčnívá z ní právě svým netradičním zpracováním a příběhem hlavního hrdiny.

Pokud se rozhodnete zajít na Saulova Syna do kina, poslední možnost dnes nabízí například Kino Metropol, program naleznete zde.

Olomoucká Drbna hodnotí: 88%

Čtěte více:

• RECENZE: Všichni v sobě máme kousek Hitlera
• Nový trabantí film Dana Přibáně jde do kin, v Olomouci bude k vidění v Kině Metropol
• RECENZE: Na Polednici není potřeba brát s sebou pánský doprovod