Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Vědci na olomoucké univerzitě zkoumali hlas Freddieho Mercuryho. Potvrdili, že byl jedinečný

 
pátek, 22. dubna 2016, 15:24

O výjimečnosti hlasu legendárního zpěváka Freddieho Mercuryho zřejmě nepochybuje nikdo, kdo jeho hudební dílo jen trochu zná. Čtvrt století od smrti tohoto někdejšího člena kapely Queen názor potvrdili i vědci. Biofyzik Christian Herbst provedl analýzy Mercuryho hlasu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Spolu se švédskými kolegy zjistili hlasový rozsah zpěváka i další typické rysy, které dělaly jeho hlas nezaměnitelným. Článek publikoval odborný časopis Logopedics Phoniatrics Vocology.

Herbst vyšel při výzkumu z nahrávek, které zachycují pouze hlas zpěváka bez rušivého hudebního doprovodu. K porovnání zpěvního a mluvního hlasu popové legendy mu pak pomohly rozhovory zpěváka s novináři. Výsledkem je první vědecký článek, který analyzuje hlas této hudební hvězdy. Text je výjimečný i v tom, že se zaměřil na popovou star. Dosud se totiž prováděly analýzy hlasu spíše u operních pěvců. 

„Podmínky pro výzkum nebyly jednoduché. Bohužel jsme nemohli Freddieho přivést k nám do laboratoře. O to pečlivěji jsme museli vybírat materiál, který jsme k výzkumu použili,“ uvedl Herbst, který po dokončení postdoktorandského pobytu na olomoucké univerzitě v současné době působí v domovském Rakousku. Přiznává, že zpěvák, jenž ovlivnil populární hudbu na celém světě, patří i k jeho oblíbencům. Několikaletý výzkum pro něj tudíž znamenal i velkou radost. 

Na základě analýzy frekvence mluvního hlasu dospěl biofyzik ke zjištění, že Mercury patřil typově k barytonistům, ale zpíval jako tenor. „To je velmi zajímavá informace. Tato skutečnost dávala jeho hlasu jiný nádech, jinou kvalitu,“ uvedl další odborník na výzkum lidského hlasu, Herbstův nejbližší spolupracovník a jeho bývalý školitel Jan Švec z katedry biofyziky.

Výzkum se zaměřil i na stanovení hlasového rozsahu zpěváka. O něm se dosud spíše spekulovalo, některé zdroje uváděly obrovský rozsah přes čtyři oktávy. To se však v této studii nepodařilo prokázat. Z dostupných nahrávek bylo zjištěno, že Mercury dokázal zpívat v rozmezí tónů od velkého Fis po dvoučárkované g, tedy na frekvenci od 92 do 784 Hz. „Dohromady to dává hlasový rozsah něco přes tři oktávy. Čtyři oktávy to nejsou, ale i tak je to slušný rozsah. Například u operních barytonistů je běžný rozsah mezi G a g1 tedy od 98 do 392 Hz, u tenoru mezi H a h1 tedy 123 až 494 Hz, což jsou v obou případech dvě oktávy,“ objasnil Švec. 

Vědci se věnovali také na analýze typických rysů hlasu Mercuryho. Jako velmi zajímavé se u něj ukázalo vibrato u dlouhých tónů, které se projevuje jako modulace frekvence hlasu. Běžně se frekvence vibrata pohybuje mezi 4 a 7 Hz, tedy hlas jde, laicky řečeno, nahoru a dolů pětkrát až sedmkrát za vteřinu. U Mercuryho ale byla frekvence vyšší, v rozmezí mezi 5 a 8 Hz. „Zatímco vibrato u většiny popových a rockových zpěváků je pravidelné, u Mercuryho bylo poměrně rychlé a nepravidelné,“ shrnul Herbst. 

Odborníci navíc přišli na kloub i tomu, jak charismatický zpěvák dokázal dát svému hlasu typickou chraplavou barvu. Švédští kolegové k tomu využili zpěváka, který dokázal Mercuryho imitovat, a udělali pomocí vysokofrekvenční kamery záznam kmitání jeho hlasivek. Zjistili, že Freddieho „chraplák“ spočíval pravděpodobně v rozkmitání nejen hlasivek, ale ventrikulárních řas, které jsou nad nimi. 

Freddie Mercury je považován za jednoho z nejvýznamnějších zpěváků v historii, proslulý byl i svým charismatem a extravagantností při vystupování. Vědecký článek vyšel v roce, kdy by oslavil sedmdesáté narozeniny.

Čtěte více:

Vizitka autora

 

Jakub Wittka

šéfredaktor portálu Olomoucká Drbna
kontakt: sefredaktor@olomouckadrbna.cz

 
Tisková zpráva

Kam dál?

Návštěvníci Flory 2016, hlídejte si své věci, na zahradnických trzích...

pátek, 22. dubna 2016, 11:36

Ve čtvrtek 21. 4. 2016 byl okraden na zahradnických trzích Flora jeden z návštěvníků. Pachatel využil chvilku jeho nepozornosti a...

Mauzoleum v Bezručových sadech se dočká první etapy oprav. Stát bude...

středa, 20. dubna 2016, 15:45

Jihoslovanské mauzoleum, v kterém jsou uloženy ostatky více bež tisícovky padlých jugoslávských vojáků, se chystá na první vlnu...

V Neředíně vyroste nová průmyslová zóna

středa, 20. dubna 2016, 11:43

Město má záměr, jak využít bývalý vojenský areál v Neředíně. Vedení města již zahájilo přípravy, jak tyto prostory postupně...

Město výměnou lamp na Horním náměstí porušilo autorská práva....

pátek, 15. dubna 2016, 11:29

V kauze lamp na olomouckém Horním náměstí je zase o trochu jasněji. Soud dal totiž za pravdu archtektovi Janu Šépkovi a uložil...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

Pátrání po čtyřleté Marušce pokračuje. Matka se brání proti nařčení otce, redakce získala znalecký posudek

Policisté od pátku 7. prosince pátrají po čtyřleté Marii Žiškové. Podle jejich informací se dívenka nachází neznámo kde s otcem Vladimírem Žiškou. Ten v současné době rozesílá prostřednictvím organizace Family for Liberty tiskové prohlášení, ve kterém napadá matku mimo jiné ze sexuálního zneužívání a týrání dcery. Ve vyjádření matky Marušky, které redakce Olomoucké Drbny získala, však její máma popírá, že by k něčemu takovému docházelo. Navíc redakce získala znalecký posudek, ze kterého vyplývá, že Vladimír Žiška nemá předpoklady k výchově dítěte.

Psychiatři: Syndromem vyhoření trpí každý pátý Čech

Syndromem vyhoření trpí podle odborníků každý pátý Čech. Nejohroženější jsou vrcholoví manažeři, lékaři, zdravotníci, učitelé, policisté a soudci. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Takzvaný syndrom vyhoření je reakcí na dlouhodobý stres, který se projevuje především únavou a ztrátou pocitu ze smyslu vykonávané práce.

Mládě labutě přišlo o křídlo, protože ho lidé krmili pečivem

Jít krmit kachny, labutě a další opeřence patří mezi oblíbené činnosti. Tahle labuť ale doplatila na lidskou neznalost. Pečivo totiž v ptačím jídelníčku nemá co pohledávat.