pátek 26. dubna 2024
Oto
neděle, 13. března 2016, 09:41
Film Už je tady zas balancuje na pomezí komedie, dramatu, dokumentu a grotesky, přitom bravurně nastavuje satirickou tvář dnešní době. Pojďme se tedy podívat, co by se stalo, kdyby tu dnes s námi žil Adolf Hitler.
V Německu je téma zločinů druhé světové války tabu a samotná země se s tímto dědictvím vypořádala tak, že je vytěsnila. Jenže s problémem rasismu a nenávisti vůči všemu a všem, co je jiné a mohlo by domněle ohrožovat naše pohodlí, se potýká každá země v Evropě. Jen si to nechceme přiznat. No schválně, kolik z vás se někdy pohrdavě pozastavilo nad jinými kulturami a národy? Prostě jste s nimi nechtěli nic mít. Přestali jste o nich mluvit jako o lidech a alespoň v duchu jste je nazvali verbeží, póvlem nebo v lepším případě nepřizpůsobivými. Jenže, narozdíl od Hitlera, většina lidí tyto myšlenky zapudí a v žádném případě je neuvede v realitu. Tato chyba nastává v okamžiku, kdy se na lidi přestáváme dívat jako na lidské bytosti a bereme je spíš jako obtížná zvířata, která tu zavazí a bylo by dobře, kdyby tu vlastně nebyla. Ale dost filozofování, pojďme se smát.
Kdyby se Adolf Hitler probudil do dnešní doby, byl by zřejmě štěstím bez sebe, protože se toho z jeho pohledu mnoho nezměnilo. Ba co víc, lidé rádi zapomínají. Není už moc od koho vyslechnout očité svědectví zvěrstev, které nacisté páchali po celém světě. Navíc je hlad po jednoduchých řešeních a máme tu bezprecedentní krizi s ohromným počtem lidí utíkajících do bohaté Evropy. Hitler by se nejprve rozkoukával a asi by byl často v rozpacích. Sice na něj nikdo nezapomněl, ale jeho vize se tak trochu zhroutila.
Adolfa je vám ze začátku až líto, působí jako bezbranný ztracený plyšáček, který jen tak bloumá po Berlíně a fotí se s Japonskými turisty. Opravdu se upřímně zasmějete. Jenže není to žádný klaun, postupně se v něm probouzí energie, kterou nesčetněkrát ukázal při svých projevech. Nutno dodat, že postupně začnete žasnout nad hereckým výkonem hlavního představitele jednoho z největších vrahů všech dob, Oliver Masucci postupně rozehrává fascinující obraz jediného pravého vůdce, jaký kdy stanul na plátnu kin.
Hitler si zde dokáže utahovat i ze sebe sama, ale je to jen tak napůl, protože jeho nejdůležitější myšlenky zůstávají stejné. Právě proto by na tento film měl zajít každý, kdo se nebojí nastavit zrcadlo dnešní době. Budete překvapeni a chvilkami vás až zamrazí, jak Němci dokázali natočit film, který do současné nervózní doby perfektně zapadá. Mimoto, kdyby bylo na Hitlerovi, tak by po Židech, muslimech a černoších přišli na řadu Slované, neboli další v pořadí jsme my. Tak na to prosím nezapomínejme a mějme se nad každým dalším Adolfem na pozoru.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.
